poster

Odpor

  • USA

    Defiance

  • Slovensko

    Odpor

Válečný / Drama / Thriller / Akční / Historický

USA, 2008, 131 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Trellíno
    ****

    Naprosto klasický Zwick se všemi jeho typickými klady (režie - zejména akce, výborná kamera, silný soundtrack, velmi dobré výkony) i zápory (půlka dialogů, tradiční tři kolečka patosu). S občasným přimhouřením oka znovu proklatě dobré, ale je otázkou, jestli jsme se něčeho takového od Zwicka nedočkali na hodně dlouhou dobu naposled... Podle dalších hroznejch tržeb to příště totiž vidim spíš na nějakou interiérovou konverzačku. :-((26.1.2009)

  • Skejpr
    *****

    Další film Edwarda Zwicka... a opět jsem šel do kolen. Tenhle režisér prostě ví jak na mě a všechny ty rodinné hodnoty, proslovy a soudržnosti a vůbec ty klasicka klišé a patos v jeho podání prostě žeru, ač je za normálních okolností nemusím. Mimo to má podporu ve famózním hereckém obsazení, především Daniel Craig je oscarový...(18.1.2009)

  • Blizzard
    ***

    Defiance bych charakterizoval spíše jako nepovedené zklamání a když to srovnám s nedávno viděným a podhodnoceným snímkem Miracle at St. Anna, Spike Lee je na tom o poznání lépe. Zwick se více zabývá mezilidskými vztahy a problémy uvnitř lesního kempu, než nacistickou hrozbou, která tyto ovečky čekající na vyvedení ze zajetí svým spasitelem svírá. Navíc i tohle na mě působilo chladným dojmem a empatii jsem musel lovit kdesi v neznámu, abych se s nebohými lidmi nějakým způsobem vůbec ztotožnil. Defiance zároveň není ani válečným dílem, těch pár přestřelek + závěrečný boj je tam stejně jen na ukojení divákova oka v kinech a přiznejme si to natvrdo, zbytek je jen dvě hodiny trvající postávání židů pod stromem. Co se týče hereckých výkonů, většina obstála - Schreiber a Craig jsou ti lepší. Pan Bond je navíc docela univerzální herec, takže tentokrát i roli vůdce a partyzána zahrál celkem přesvědčivě a dostatečně dobře na to, abychom v něj uvěřili. Asi dost kritizuji, tak alespoň něco pochválím - Jamese Newtona Howarda, který mě svou nevtíravou hudbou potěšil. Hlavní problémy, které zde vidím, jsem již napsal a tak jen dodám, že tento umělecký výtvor zkrátka postrádá akci, napjaté dramatické situace jsou mu cizí a jako filmové zpracování historických událostí jej musím označit jako neuspokojivý. (6/10)(24.1.2009)

  • gudaulin
    ****

    Z komentářů je znát, že někteří filmoví fanoušci by se radši dívali na Ramba anebo na Ozerovovy velkofilmy plné gigantických válečných scén, kde hrdinní sovětští vojáci drtí německé divize ve velkém stylu. Mně ale přijde Zwickův film jako sice nikoliv špičková, nicméně sympatická nadprůměrná podívaná, která důstojně a bez hrubých zkreslení zprostředkovává hodně temné období 2. světové války, tedy běloruskou genocidu. Ony se totiž masakry nevyhly ani nežidovskému obyvatelstvu, takže ještě několik desítek let po konci 2. světové války byl počet obyvatel Běloruska výrazně nižší než před válkou. Zwick se dobře umí pohybovat mezi komerční žánrovou podívanou a filmem s uměleckým přesahem. Pokud jde o poměr válečných scén, nemám s tím, že výraznou část filmu obsahují dialogy a popis přežívání židovských utečenců v běloruských lesích, žádný problém. Ve skutečnosti Zwick spíš nadsazuje, drtivou většinu akcí této partyzánské skupiny tvořilo obstarávání proviantu, protože s sebou narozdíl od jiných skupin měli výrazné množství žen a starých lidí. Scénář sice nedosahuje té syrovosti, jaká nejspíš odpovídala realitě lidí přežívajících v šílených podmínkách, ale to se ani od mainstreamového filmu podobného ražení čekat nedá. Jediné, co mi výrazněji vadilo, byly ušlechtilé fráze z úst šéfa tábora a takové to šustění papírem v dialozích obecně, což nakonec stojí film jednu hvězdičku. Pokud jde o Daniela Craiga, hraje, jak už je u něj zvykem, velmi dobře, nicméně typově mi tak úplně do své role nesedl. Zato Liev Schreiber se do postavy svého partyzána a mstitele vtělil dokonale. Celkový dojem: 80 %.(12.5.2013)

  • Shadwell
    ***

    Povinnost mi velí promluvit v jedné důležité věci, neboť vidím, že spousta diváků filmu doslova a do písmene naletěla, poněvadž v něm spatřuje příběh z druhé světové války, který vypráví reálné osudy odboje bratří Bielských v běloruských lesích. To ale není pravda, o ničem takovém ten film není. Ve skutečně je o Americe. Je to jen další návodný oblbovák manipulující lidmi: 1, Craig jako Mojžíš vedený Bohem není nic jiného než Bush – a stejně jako u bývalého prezidenta i u Craiga je v určitých momentech děje zpochybňována jeho velitelská úloha. 2, Antisemitismus v Odporu je pochopitelně metaforou rasismu v Americe. Ve filmu je důsledně naznačeno, že ani k Němcům se není možné chovat hrubě, a pokud se tak děje, tak jedině v případě onoho záporáka, který je u konce Craigem - jakýmsi bdícím strážcem společenské normy (nikoliv individualitu) - zastřelen. Němci totiž ve filmu zastupují americké minority, Rusové rasisty v americké společnosti a židé utlačované barevné menšiny (lze si kupř. všimnout, že Rusové proti Němcům ve filmu nebojují, naopak se v inkriminované momentě stáhnou). I proto film takřka nevěnuje Němcům pozornost a nevybírá si z jejich řad žádného výrazného padoucha. Jde o to, tolerovat minority, nikoliv je vyhladit. Závěrečné shledání obou bratrů rozhodně není happy endem v pravém slova smyslu setkání odloučených, ale apelem na rovnostářství – vyléčený kontra-revolucionář a rasista Zus Bielski se setkává se svým, k menšinám už od počátku tolerantním bratrem Craigem (při lynči dovlečeného Němce sleduje Craig s nelibostí chování neurvalé odbojářské komunity). 3, Zákaz dítěte, strach z těhotenství a hrozba následné exkomunikace z komunity je pak odkaz na interrupci, další věčné téma Ameriky. 4, Spousta záběrů na stojící dav, který přihlíží pasivně dění, to jsme pak my - takový morální kyvadlo, který za nás ale vychyluje systém. Tiší soudci americké společnosti, kterou film de facto zúžil na mikrokosmos odborářské komunity (takové konservativně smýšlející americké maloměsto), ale filmu to v rozletu v žádném případě nevadí – dostane se na lásku, drama, akci, gender i politiku. Komické je pak oslovování různých typů diváků. Ryze mužský štěk „Descartes počítá se subjektivní povahou zkušenosti“ následuje ani ne deset sekund po vyznávání lásky. 5, Problematická role intelektuála, který není schopen zatlouct hřebík, pak koresponduje se způsobem, jak se uchopuje v Americe akademismus. Na rozdíl od básnících Němců a přestylizovaných Francouzů jedou pragmatičtí Američani v ryze utilitárním módu. 6, Ten umí to a ten zas toto, jak říkával Werich s Fričem, a i v odboji se každý musí přičinit svým dílem – hodinář dává do kupy porouchané zbraně, ženy loupou brambory a studentka múzických umění (Craigova stará) se úspěšně přeorientovala na děvkaření a medicínu. Ovšem pohádkám ideologické podbarvení nikdy příliš neublížilo, vždyť sociální rovnostářství a zdůraznění cti chudoby k české pohádce odedávna patří. Jenže Odpor, pokud dobře vidím, pohádkou není. Je to výchovná příručka. Nezapomínejme, že vynález filmu byl determinován ideologickou poptávkou. Automatismus fotografického obrazu a obecně i konstrukce fotoaparátu a filmové kamery vycházejí z touhy vytvářet perspektivu, v níž by všechny potenciální anomálie byly jednou provždy napraveny.(14.5.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace