Severní blata

Neskutečně originální a takřka geniální film, i když ze mě dost možná mluví fakt, že Island je země, kterou den co den nemůžu vypustit z hlavy a můj největší sen je tuto zemi navštívit, na druhou stranu je to skutečně film, který okamžitě na první pohled musí zaujmout, minimálně tím, že si divák všimne faktu, že v této zemi, ten život skutečně funguje trošku jinak než u nás, nebo minimálně celé Evropě, na jednu stranu hrdost, osobitý styl humoru, ale na druhou zase deprese z prostředí, kterou nejsou schopní přijmout, jelikož jsou na svojí zemi hrdí. Mýrin je můj druhý film, čistě z Islandu, po Andělích všehomíra a já jsem byl opět spokojený. Herci jsou výborní, Islandština zvláštní, atmosféra mystická, temná, lehce depresivní. Ta země prostě dolehla až ke mně do pokoje. Hlavní pojítko má ale příběh, o kterém ze začátku divák příliš neví, a klasicky jak je u detektivky normální se rozuzlení objeví až na konci, což určitě hlavně u tohohle filmu potěší dost. Měl jsem co dělat, abych film sehnal, ale nakonec se zadařilo a já se unášel blahem. Nedávno mi i jeden Islanďan, řekl že film byl v jejich zemi úspěšný, i když to dle mého názoru nedokáží tolik ocenit jako zbylí Evropaní, už jenom proto,že je do něj až příliš zadělaná ta Islandská nátura, oni si prostě nic nedokáží pochválit naplno. Přitom mají být na co hrdí. Divácky nejúspěšnější islandský film všech dob, a já se vůbec nedivím. Jako kriminálka to funguje výborně, má veškeré aspekty, co kriminálka má mít, plus pro mě jako milovníka Islandu je tu ještě nádherně vidět ona krajina Islandu nebo způsob života těch, co na něm žijí. To všecko je skloubeno do jednoho jediného filmu, který má pouhých 91 minut, a mně jen mrzí to, že těch filmů v Islandu nevzniká tolik, na druhou stranu si jich zase dokážu na plno vážit. (24.03.2009)

V práci okolo seba samý hnus, doma dcéru závislú na drogách ... nečudo, že Erlendur zabúdal ako sa žije obyčajný život. Príbeh, ktorého rozuzlenie sa dozvedáte postupne. Seversky chladné, odťažité a atmosferické. Island z vtáčej perspektívy plus tá hudba to ohromne dopĺňali. Mne sa páčilo. 3,5* (Filmová výzva 2016 - morgos) (21.06.2016)

Kvůli islandské sopce jsem loni o dovolené očumoval kanáry ve zverimexu v Tescu místo na jejich ostrovech, kvůli islandské kinematografii mám teď šrouby v noze, protože jsem nudou usnul a spadl z gauče tak nešikovně, že mě při dalším pokusu o vycestování pro změnu odpíská letištní turniket. Mám dojem, že to mezi mnou a Islandem začíná být osobní! Dovolenou potřebuju jako sůl a tohle mě vážně deprivuje! Takže pokud bych se do toho letadla přeci jenom dostal, posnídám koňskou dávku průmyslového hnojiva a sotva mineme Portugalsko, prointrikuju se do kokpitu, přinutím pilota stočit to na sever a napálím to přímo do Reykjaviku. Stejně je to hnusná díra plná nehezkých lidí, co žerou shnilé ovčí hlavy a šukají s příbuznýma, až z toho mají mozkové nádory. (04.02.2011)

Je celkem neuvěřitelné, že Island, který má nějakých tři sta tisíc obyvatel, dokáže pravidelně produkovat filmy, které poráží nepoměrně početnější národy a zavedené kinematografie. Severní blata disponují vším, co patří k modernímu kriminálnímu thrilleru a čeho si v daném žánru cením. Navíc to činí nepoměrně profesionálněji a na kvalitativně vyšší úrovni než cokoliv, co upachtěně vytvořili v posledním dvacetiletí čeští filmaři. Je tam uvěřitelný příběh, plnokrevné postavy, napětí a především atmosféra, kterou vytváří jednak zádumčivá strohá a přitom tak krásná severská krajina, jednak temná hudba, kde důležitý prvek hraje mužský chór. Ocenění si zaslouží i kamera, která tvoří až fincherovsky stylové záběry a pohrává si leckdy s šokujícími detaily, ať už v lékařské laboratoři nebo při nálezu oběti. Jako třešničku na dortu poskytuje i specifický severský humor, který se v tuctových amerických kriminálkách nejspíš nenajde. Snímek není akční a jediná scéna pronásledování se mění ve frašku, když si pachatel coby robustní hromotluk po pár desítkách metrů uvědomí, že ho pronásleduje policista střízlík a vzápětí si oba vymění role. Národní specifika se zvýrazní i v ději, když např. dojde na to, že na liduprázném Islandu se každý zná tak nějak s každým. Celkový dojem: 80 %. (10.10.2010)

Velice temná, ponurá a dlužno říci, že velice dobrá severská detektivka. Islandské prostředí jenom dopomáhá syrovosti příběhu - inu, nic pro slabé nátury. Velice zajímavý a skvěle rozvinutý příběh ani na minutu nepostrádá napětí, postavy jsou lidé z masa a krve se spoustou neduhů a problémů. O silné scény rozhodně není nouze, za všechny zpěv mužského sboru, tajemný nález pod podlahou či závěr na hřbitově. Výborný herecký výkon Ingvara E. Sigurðssona. Příjemné překvapení ze země fjordů. Drsný příběh o drsných lidech z drsné země. 80%. (05.01.2013)