Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Skutečný příběh katalánského anarchisty Salvadora Puiga Anticha, který byl jako poslední ve Španělsku popraven na popravčím stroji zvaném garrote vil 2. března 1974 ve věznici Modelo v Barceloně. (Rosalinda)

Recenze (8)

flyboyeda 

všechny recenze uživatele

Zajimave biograficke tema, film me bavil, ale vytkl bych mozna to, ze v politickych pohnutkach jde na muj vkus prilis po povrchu, nektere scenky jsou naopak zbytecne rozvlekle, snimku by prospelo trochu vice "charsima" nekterych postav a asi i filmu jako celku, lze-li to tak vyjadrit (imho), v tomhle smeru me mnohem vic bavil treba trojdilny Carlos nebo Verejny Nepritel, ktery byl sice prehnany a asi i prehrany, ale byl to ficak... Mozna trochu bizarni prirovnani, ale snad byla myslenka dorucena... ()

LeChouan 

všechny recenze uživatele

Mazaně natočeno. A to ve druhé části, kdy se děj příběhu přesouvá do vězení a začne z vás mačkat emoce, empatii, soucítění. Vždyť očekávání soudu, rozsudek, pokusy o odvolání, žádosti o milost – váhy život či smrt pro mladého muže, byť tento mladý muž pochybil, nutí k vcítění. Cítíte ten čas, trávený ve strachu, v naději, v beznaději. Takže druhá část je vypravěčsky, filmařsky geniální, velmi chytrá. Proč. Protože v anarchistovi, v levičákovi, o jehož osobě a jeho motivech pro protirežimní činnost v podstatě přespříliš nevíte, zde je film informačně velmi chudý, přestáváme vidět primárně anarchistu, levičáka, zloděje, vraha, se kterým byste si rozhodně nerozuměli, ale vidíte jen člověka. Tento dojem, sympatie k člověku čekajícímu na smrt, k jeho přátelům, k rodině, poněkud znehodnotí nebo přesněji přehodnotí závěrečné titulky. (Možný SPOILER.) Zde se mihnou obrazy Arafata, hořící auta při násilných demonstracích, proti-srbské protesty „nevinných“ kosovských Albánců, obrazy Usámy bin Ládina, řítící se „dvojčata“, bombové útoky v madridských vlacích. Obrazy následují komentář, jakési autorovo memento k Salvadorově životu a smrti (?), o tom, že jednoho dne bude dosaženo toho, co Salvador chtěl, že politické povědomí poroste, a že činy Salvadora a jeho levicových přátel, byly jen začátek. Jenže co tedy onen muž vlastně chtěl? O motivech jeho činů se příliš nedozvíme. Samotné činy Salvadora a jeho levicových přátel ve zkratce převypráví první část filmu. Jsme na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Mládež západní Evropy, zejména ta studující, je plna sympatií k levicovým ideologiím, křik Ho Či Min, rudé vlajky, nepokoje v ulicích, útoky na policii, …. a některým ani toto nestačí, berou své úsilí o zničení starého světa velmi vážně, jsou zapotřebí zbraně a peníze. Přepadení, krádeže, pěkné oblečení, auta a ještě zbude na produkci tiskovin, hemžících se symboly zatnutých pěstí, samopalů, výzev k násilí. Je legrační sledovat, jak totalitní režim, a to přece ten Frankův byl, že ano (?), nechává své obyvatelstvo volně „courat“ přes hranice. Žádné ostnaté dráty, pohraničníci se psy, žádné strážné věže, ochranné pásmo. Tak náš „hrdina“ a jeho souputníci pokračují, dokud se neutrhne ono pověstné ucho, protože nic netrvá věčně. Salvadore je zatčen. Poté přichází onen geniální tah tvůrců filmu, sledujete člověka odsouzeného k smrti a začínáte s ním cítit, aniž o něm něco podstatného víte. Takže, kdo byl Salvador Puig Anticha - militantní anarchista, účastnící se přepadávání bank, tzv. „vyvlastňování“, v rámci svého členství v ultra-levicové teroristické organizaci MIL (Movimiento Ibérico de Liberación), zatčen za loupeže a za smrt policisty během přestřelky. Úhrnem dobrý film, chytrácky udělaný, který nedosahuje kvalit snímku „Baader Meinhof Komplex“, ale v rozdíl od něj, pro onu „chytráckou“ povrchnost v informování o ideologii a skutcích Salvadora a dalších z organizace MIL, se mu daří, jak bylo uvedeno, vzbudit sympatie k teroristům. Na chvíli. (O teroristech, mj. i z MIL, viz třebas: Jongman, J. Albert and Schmid P. Alex. Political Terrorism: A new guide to actors, authors, concepts, data bases, theories and literature.) () (méně) (více)

Reklama

syslicek1 

všechny recenze uživatele

Velice silný příběh o životě španělského anarchisty Salvadora Puige Antiche. První část filmu byla zajímavá, možná jsem z počátku čekala více zavedení do celkové "problematiky" dané situace, v podstatě z filmu příliš nevyzní, proč všichni lidé Salvadora tolik obdivovali a jak moc velkou cenu mělo vše co dělal, na druhou stranu druhá část filmu byla opravdu hodně emotivní a neměnila bych na ní nic, Daniel Brühl se své role zhostil opravdu výborně a musím říct, že po velmi velmi velmi dlouhé době mi u filmu i slza ukápla. V první části filmu mi přesně neseděly titulky a byli ve slovenštině, ale i tak jsem velmi ráda, že jsem sledování nevzdala, po dlouhé době opravdu velký zážitek ze zhlédnutého filmu. Jen mě trochu mrzí, že takto skvělý film se nedostal na naše plátna, protože by si zasloužil daleko větší zpropagování a pozornost. Jistě má film své slabé stránky, ale i několik dní po shlédnutí má na mě Salvador velmi hluboký dopad, proto pět hvězd. ()

whack 

všechny recenze uživatele

Manuel Huerga mal v úmysle zrekonštruovať jednu z najtragickejších udalostí, ktoré sa stali počas posledných rokov vlády diktátora Francisca Franca v Španielsku - smrť 24 ročného militantného bojovníka, anarchistu Salvador Puig Anticha, ktorý bol popravený vo väzení v Barcelone v roku 1974. Dobrý film podľa mňa, ale niekoľko historických nezrovnalostí sa tam určite nájde. Sami anarchisti na ne poukazujú, anarchistická aktivita KSL (Knižnica Kate Sharpleyovej), ktorá sa zaoberá históriou predstaviteľov anarchizmu, dokonca vyzýva k bojkotu tohto filmu. Dostal som sa k ich vyjadreniu, takže tu je: Táto povrchná komerčná melodráma nám nepriblíži Salvadorov boj, dôvody, prečo bojoval a zomrel, v čo veril, príčiny, pre ktoré sa politicky zradikalizoval. Ani jeho angažovanosť v boji, v ktorom sa stal hlavou, najradikálnejším anti-kapitalistickým buričom robotníckeho hnutia. Ani jeho blízke spojenie s týmto hnutím a priamu konfrontáciu so štátnikmi a s reformátorským prístupom Katalánskej socialistickej strany (PSUC) manipulujúcej Odbory (CCOO). Ani slovo nie je povedané o dôležitom sociálno-politickom kontexte s Iberijským oslobodeneckým hnutím (MIL) a jeho pokusoch o revolučný prevrat s ním. A samozrejme ani o jeho priamej účasti v anti-Francistických demokratických jednotkách Katalánskeho zhromaždenia a jeho obrovskom potenciáli v mobilizovaní ľudí. PSUC všetky tieto akcie systematicky odmietala podporovať - až tá osudná noc ich prinútila zmobilizovať ľud za Salvadora. Oni boli na hranici s paktovaním s frankistami. PSUC aj frankisti tak videli bojovať týchto anti-kapitalistických robotníkov a ľudové strany za zmenu spoločnosti. Toto zabudli vo filme uviesť. ()

sulimo 

všechny recenze uživatele

Salvador mě stejně jako kdysi mladá slečna Sophie Scholl upozornil na to, že jsem v jejich věku nebojovala nikdy za nic, že se mám jak prase v žitě, a že se za to mocně stydim a zároveň pociťuji pořádnou úlevu. Salvador (Puig Atich) je film dobrý, dokonce hodně dobrý a na konci (který trvá půlku filmu) tak strašně emoce ždímající, až to je k nevydržení. Nicméně osobně bych daleko víc ocenila, kdyby ten konec, co nebere konce zkrátili a místo toho se pozornost tvůrce soustředila na období protifrankistické činnosti hlavního hrdiny. Takhle mi tam občas chybělo pochopení pro to, co Salvador dělá, respektive co ho k tomu všemu vedlo. Ten vzdor, z né tak uplně jasných důvodů je navíc strašně smrsklý kvůli pozornosti, která je věnována milostnému a rodinnému životu nebo třeba hraní basketu s dozorcem. Osobně bych spíš ten poměr jednotlivých částí příběhu ocenila, kdyby byl naopak. Nicméně i tak se jedná o dost povedenou záležistost, sice mihla být lepší, to ovšem nemění nic na faktu, že na tuhle záležitost nezapomenete a rozhodně ne pak na osobu Salvadora, a o to šlo. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (1)

  • Návrh zákona o zrušení trestu smrti v trestním řádu byl podán v roce 1978. (Rosalinda)

Reklama

Reklama