Venkovský učitel

Bohdan Sláma mi opět dokazuje, že je česká režisérská špička. Určitě to není bezchybný film, občas zatahají ua uši dialogy a herecký projev teenage herců v některých scénách. Ale Slámova režie je vynikajicí, famózní obrazová stránka plná dlouhých záběrů (a když říkám dlouhých, tak sakra dlouhých, můj odhad je že celý dvouhodinový film neobsahuje víc než 200 střihů. Liška a Bydžovská vynikajicí. Tam, kde na to jiní režiséři jdou přes střih, sláma využívá vnitrozáběrovou montáž a zprostředkovává autentický "touch of reality." Invenční použití hudby, je tu pouza ta diegetická (uvnitř filmového protoru), která často fikaně přechází v nedigetickou a naopak. Nejdůležitěší ale je emocionální reozonance, kterou se Slámovi ve mně podařilo vyvolat steně jako u Štěstí, zkrátka situace kdy se s nkterými pocity, náladami i názory postav ztotožníte a máte chvilkový dojem, že "je to o vás." Bravo. 90%. P.S. kameraman Marek Diviš by s přehledem mohl jet točit do Hollywoodu a dovolím si zde parafrázovat Isherwooda: "věřte, že Český lev za kameru pro příští rok je již rozdán" (27.02.2008)

Úpadek tuzemské kinematografie nemusí být definitivní. Pobíhá tu totiž hrstka vyvolených, kteří se nebojí a o tom, že tohle řemeslo milují, jen neplkají, ale něco pro to dělají!! Je to jako ozdravná masáž, protože Sláma (jeho Štěstí považuju za nejlepší české dílo 21.století) nás neatakuje množstvím přiblblých hlášek a laciných gest, nýbrž vypráví vpravdě prostý příběh učitele přírodopisu, který vyměnil hlučnou Prahu za venkovskou školu a homosexuální orientaci dočasně za přátelství s unavenou hospodářkou. Citlivě pojatý snímek je silný v herecké sestavě – i ta nejvedlejší postava tu z minima vytěžila maximum, (v jakémkoliv smyslu) dojímají Liška, Bydžovská nebo Daniel, oku lahodí soustředěné dlouhé kamerové jízdy, několik památných momentů (scéna rodičů na balkóně) nebo Tereza Voříšková. Dojemné dílo zralého autora!! Víc jich takových.. (30.06.2009)

Je až s podivem, že této látce se v českém prostředí mimořádně daří. Pokud naši hrdinové od odněkud někam utíkají, tak se železnou pravidelnosti skončí v přírodě potažmo na vesnici, a to platí jak pro současné Bobule tak i Tomáše Hanáka ve filmu Cesta z města. Venkovský učitel patří mezi málo českých snímků, jenž ví, co říká, proč to říká a jak to říká. Neustálá polemika nad zhoubným vlivem lidské civilizace, kdy sebepoznání nalezneme pouze v harmonii vesnického života, sice není žádný filozofický jackpot, ale naštěstí se obejde bez pamfletových gest a frází. Venkovský učitel se z českých škatulek vymaňuje hlavně tím jak je natočen. Veškeré scény se totiž v drtivé většině obejdou bez střihu, čímž Sláma vytvořil vůči mě jistou bariéru, kterou jsem jen s obtížemi překonával. (07.05.2008)

Jako film je Venkovský učitel super. Opravdu mě potěšilo, že se v Česku můžou natáčet i tyhle filmy, ne jen "lidové" komedie. Celý film je takový opravdový, působí naprosto plynule a já si ho užíval a proto mě docela zamrzel konec, který dle mého naprosto podkopl sám sebe. Totiž tento film propaguje prakticky celou svou délku jakousi upřímnost a konec podle mě končí na hodně neupřímné a falešné notě. Každý někoho potřebuje, fajn, s tím nemám problém. Nicméně takhle se problémy v reálném světě neřeší/nevyřeší. Jak říkám, až na ten konec jsem spokojený. 80 %. (10.12.2014)

"A nevadí, že jsem homosexuál"  - "A tak, no, vždyť je to dneska už vlastně regulérní záležitost" Aneb coming out na české dědině. Lidsky upřímně  a bez pochybných společenských soudů, rozuměj  aktivistických žvástů, podaný příběh o tom, že život  prostě není jednoduchý a už vůbec ne, když jste homosexuál nebo opuštěná ženská na vsi. Liška a Bydžovská naprosto fantastičtí a ačkoliv mi slza neukápla, tak jsem ani nedutal  a vážil si svýho štěstí.  Tohle je pochopitelně pětihvězdičkový film pro duchem dospělé. (13.10.2023)