US je více než jen příběh Neslyšícího člověka – je to příběh o tom, být neslyšící. Světu Neslyšících se přiblížil jako žádný jiný film, US je totiž vyprávěn hlavně ve znakovém jazyce (ASL) s vysvětlujícími poznámkami pro slyšící (něco jako titulky). Od ASL chyb k běžnému nedorozumění, každodenní životní zkušenosti hluchých lidí jsou objevovány. Hluchota není brána jako fyzická indispozice. V US, svět Neslyšících je nahlížen jako bohatý, silná kultura ukazovaná silnými charaktery jako jsou Chris – profesor lingvistiky, Natalie, studentka práv a Andrew, umělec a specialista na počítače.
Většina filmu je černobíle – s vibrujícími barvami snových sekvencí, dávajících US uměleckost, experimentální vzhled a pocit. Tento filmový styl je podobný tomu, co jsme mohli vidět v populárních „art-house“ (uměleckých)filmech jako Pi nebo Memento. Barva a absence barev je použita jako kreativní, příběh vyprávějící filmová technika. Barva symbolizuje emoce v US, dokud se hlavní charakter takto spojuje se (svým) světem, je neschopen vidět krásu barev světa okolo něj.
Protože většina filmu je vyprávěna skrze tlumočníky, bez slyšitelných hlasů, US jsou moderním němým filmem. Touto cestou sahá zpět do doby původu natáčení filmů díky znovuobjevování spojitostí mezi hudbou a příběhem. Jako další pocta „tichému natáčení filmů“, soundtrack (neboli hudba) US je složen pro malý orchestr který se propůjčuje živému doprovodu. Někdo by dokonce mohl shledat US být cizojazyčným filmem, jako je to předně řečeno skrze krásně expresivní ASL. ASL spojený s hudbou vytváří velice efektivní tanec pro diváky. Nejen že ASL spojuje (spíš zahrnuje) Neslyšící diváky v kině jako nikdy předtím, ale také povzbudí slyšící diváky být svědky krásy viditelnosti jazyka.
(MegSimpson)
