30 a půl metru

33 metrů, nebo kolik to je... Dá se číst, dá se přemýšlet, dá se plánovat. Prima domácí vězení. Ten "duch" byl tak nafilmovanej, že by mohl fungovat leda jako vítaný zpestření. Takže: už žádné "politically correct" horory. A obzvlášť maj červenou kartu ty "genderově uvědomělý"... Brrr. Fast forward, that´s our best-selling logo... (04.04.2009)

Famke Janssen sama doma (tedy pokud nepočítám jí samotnou před lety zabitého manžela). Režisérovi se sice daří budovat hutnou hororovou atmosféru, ale tuhle snahu moc nepodporuje velmi řídký scénář a už vůbec ne hodně laciné efekty. Duch je zkrátka nejstrašidelnější v těch záběrech, kde není vidět vůbec, a pyrotechnické finále je také zbytečně přehnané. Famke to sice zuby nehty drží pohromadě, ale bylo to tak na plichtu. (07.09.2010)

Michael Paré je duch kterého bych nechtěl potkat ani za nic. Je agresivní, abnormálně silný, brutální, pomstichtivý a nehezky vypadající. Kždopádně odehrál svou roli naprosto perfektně. Famke Janssen je mamča kterou bych chtěl mít doma. Je hodná, sexi, zatraceně civilní a vydrží za dva. Krásná průměrná duchařina. (01.08.2010)

Famke Janssen v sebeobraně zabila svého násilnického manžela a zkorumpovaného policistu (Michael Paré), který ji roky týral a zbytek svého trestu si odsedí doma, respektive ve svém domě s elektronickým náramkem na noze a s dosahem 30 a půl metru (odtud název filmu) od detekčního zařízení, má po domě jen omezený pohyb. Problém to však není zdaleka největší. Ze záhrobí se v podobě ducha vrací její muž, aby se jí krutě pomstil za to, co na něm spáchala. A protože je velmi vytrvalý a silný, bude obtížné se ho jednou provždy zbavit. Mysteriozní horor, který disponuje obstojně hrající i vypadající Janssen (těžko jí lze hádat blížící se padesátku) se z 99 procent odehrává v domě, ve kterém to zprvu nepříjemně praská na půdě, svíce samovolně zhasínají a vzduchem létají talíře z kredence, ale (strašidelná) atmosféra houstne a divák se dočká i jednoho dost brutálního zabití poslíčka (Ed Westwick), který se krátce stane i milencem paní domácí a slídící policista (Bobby Cannavale) nakonec uvěří, jak se věci skutečně mají a nebude chybět ani celkem překvapivý konec. Mně se to líbilo. (29.08.2010)

Horor, který se snaží působit mysteriózně a strašidelně, ale opět je svým nepovedeným provedením z mého pohledu pojat jako vcelku humorní záležitost se špetkou zbytečné brutality a temnosti. Celý příběh je velmi prostý, má rychlý vzestup i spád a konec, jenž má působit velmi emotivně a mírumilovně, se ze všech ohledů projevil jako nadmíru zkažený a směšný. Po dobrých hororech většinou nemohu spát, u tohohle jsem měl co dělat, abych se udržel vzhůru. 40%. (10.09.2011)