Obsahy(1)
Komedie Ludvíka Kundery z dob panování císaře Karla IV. Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel a literární historik. Jeho televizní hra je ironickým a zábavným pohledem do domácnosti vladaře Říše římské. Autorův zájem se soustředil na prolínání soukromého a veřejného osudu panovníka Karla IV.. V první části se již nemladý král věnuje plně politice a panování a na manželku Annu Svídnickou (třetí v pořadí) nemá tolik času, jak by si mladá a zamilovaná panovnice přála. Anna tedy spřádá malou intriku, aby krále podnítila k žárlivosti. Druhý obrázek ze života stárnoucího Karla IV. se týká jeho poslední manželky Alžběty. Ta naopak po králových něžnostech vůbec netouží a raději se věnuje panovnickým problémům. Jenže tentokrát je to král, kdo prahne po manželských radostech, a proto se pokusí vyvolat v královně žárlivost... (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Prvni pulka priserna. To si snad Anna Svidnicka nezaslouzila. Autori historických del by meli tvorit tak, aby se mohli svym skutečným postavam podivat do oci, zde si myslim, ze pan Kundera bude muset pred Annou zakopat se do zeme jeste hloubeji. S prichodem Jany Paulove se inscenace zvedla, urcite prisernosti z prvni pule byly vypointovany, ale k nejakemu radikalnimu zlepseni celkoveho dojmu to nestacilo. Za mne 3/10. ()
Důvtipně provázaný diptych divadelních povídek Ludvíka Kundera ze života Karla IV. by asi lépe vyzněl na jevišti než v poněkud anorganickém nasnímání televizním – a právě tak by mu prospělo i jiné obsazení, jakkoliv se právě volba Jiřího Valy pro Karla IV. ukázala mimořádně šťastnou. Naopak u obou královen jsem měl dojem, že si herečky omylem vyměnily scénáře. ()
Texty brněnského básníka, překladatele a dramatika Ludvíka Kundery akcentují jazykovou svěžest, ironii, ale také skepsi a kritický přístup k současnosti, který je definován srozumitelnou filozofickou argumentací. V případě Královského řádění zaráží jeho nekonfliktnost a až jakási banální apatie, u Kundery silně atypická. Ta dvě kratochvilná povyražení ze života Otce vlasti jsou, jak vidno, rezignovaným únikem mimo realitu, do světa nevinného laškování a her lásek šálivých. K celkovému roztrpčení nepochybně přispělo humpolácké televizní provedení, pod nímž je podepsán režisér Sokolovský, plné hřmotných postav, afektovaných výstupů a pitvořivé komediálnosti, které se chtě nechtě podrobují i zvolení herci. Odpudivé, trapné. ()
Československý televizní film natočený podle námětu L. Kundery odehrávající se na dvoře Karla IV. v letech 1361-1363. Díky historickému snímku E. Sokolovského, jenž je značně komediálně naladěn, můžeme se blíže seznámit s císařovou třetí a čtvrtou manželkou, neboť film se především zabývá vztahy mezi zaneprázdněným vladařem a jeho posledními dvěma manželkami Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou. Římského císaře a českého krále, nejmocnějšího muže Evropy v oné době ztvárnil J. Vala. Třetí manželka Otce vlasti, matka nejstaršího jeho syna Václava, si neustále stěžovala na nezájem ze strany svého manžela a na nedostatek jeho citu. Poněkud hysterickou Annu Svídnickou si zahrála půvabná, ale málo známá a bohužel málo obsazovaná L. Šafářová, které se velmi vtipným způsobem dvořil zpěvem a tancem J. Faltýnek a moudré rady uděloval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (O. Sklenčka). V druhé části filmu, od první časově oddělené nešťastným Anniným skonem při porodu v roce 1362 a novými královskými námluvami, se objevuje Alžběta Pomořanská jako poslední Karlova manželka. Královna, kterou ztvárnila mladá J. Paulová, se vyznačovala velmi pragmatickým uvažováním a strohým jednáním bez známky vřelejšího citu k manželovi, až tím byl sám císař překvapen. Roztoužen mládím a krásou své nové ženy se rozhodl vladař probudit vášeň u Alžběty tím, že se začal objevovat po boku mladé šlechtičny S. Stašové, záměrně tak chtěje vzbudit žárlivost u své ženy. Toho nakonec bylo docíleno, i když poněkud jiným způsobem, než král očekával, a tak příběh končí postelovými hrátkami mezi novomanžely, z nichž později vzešly tři děti. Nerad bych opoměl zmínit obsazení F. Viceny do role císařova poradce, J. Větrovce do role Buška z Velhartic a především Č. Řandy do role věčně opilého Mistra Teodorika, autora nesmrtelných maleb na Karlštejně. Komediálně laděné příběhy z dávných dob mě pobavily i poučily, s hereckými výkony jsem byl spokojen a pokud přivřu obě oči nad příliš jednoduchými kostýmy, nevidím důvod, proč neudělit nadprůměrné hodnocení. ()
Promarněná šance. Inscenace na téma soužití Karla IV. s jeho třetí a čtvrtou ženou by mohla být skvělou hrou o marnivosti lidských povah, ale výsledek je naprosto nic neříkající. Annu Svídnickou (příšernou Ludmilu Šafářovou) zde vidíme jako karikaturu zanedbávané ženušky, která už má své královské povinnosti za sebou, ale nudu před sebou. Její kapitola se odehrává po narození Václav IV. Alžbětu Pomořanskou na začátku manželství s Karlem IV. se pokusila vytvořit Jana Paulová, ale s tak mizernými obrazy se nezmohla na víc, než na pár milých úsměvů. Škoda. ()
Reklama