poster

Anténa

  • Argentina

    Antena, La

  • slovenský

    Anténa

  • anglický

    Aerial, The

Fantasy / Sci-Fi / Drama

Argentina, 2007, 99 min

Režie:

Esteban Sapir

Scénář:

Esteban Sapir
  • Eodeon
    ****

    omlouvám se, že komentář bude spíš heslovitý, ale nějak se mi nechce své poznámky komplikovaně upravovat jen pro lepší stylistiku. smysl, doufám, dávají i tak: politické konotace (trefné vystižení některých rysů nacismu, nezkrotné expanzivní tužby sovětů, židovská víra v příchod Mesiáše a mnoho dalších). odkazy na množství konkrétních filmů i směrů celkově, krom toho, že jde samozřejmě o moderní poctu němému filmu vůbec, jakých se nevidí mnoho. silný vliv měl očividně Hollywood a zejména žánry gangsterského filmu a filmu noir. z evropského filmu němé éry je to například Méliès (jeho Měsíc ze slavné Cesty na Měsíc má tady namísto rakety jako dalekohledu v oku, doutník v ústech) a především německý expresionismus. celý film je vůbec velkou poctou zejména Metropolisu. krom naprosto zřejmé inspirace ve scéně oživení ženy-robota můžeme najít nesčíslné množství dalších spojitostí, se kterými se mi vůbec nechce vypisovat. no a jistě i mnohé další, které jsem ani nezachytil. další podobnost s milníkem světového filmu je v množství stěží snesitelného a chtěloby dojemného patosu, na který je i Metropolis bohatým filmem. na rozdíl od Metropolisu ovšem Anténa nestojí na bázi vědecko-fantastického žánru, ale pohybuje se čistě v prostředí fantastična. přispívá do početné oblasti filmů, které svůj děj ukotvují do jediného soběstačného města, které jakoby bylo zároveň celým světem. to má Anténa společné mimo jiné například se Sin City a odtud je, předpokládám, i nápad použít v některých sekvencích bílé siluety na černém pozadí, což jsem přecijen krom Sin City jinde neviděl. film tedy není nijak revoluční ve svém příběhu a v podstatě ani v jeho podání, ale je to právě to druhé, co je na něm pozoruhodné. je to víceméně němý film, ve kterém jen dvě postavy nesou dar hlasu. jde o přiznaný nedostatek, který tím pádem funguje i v rovině příběhu o obyvatelích jednoho města, jimž byl odňat hlas. z některých míst filmu Anténa jsem nabyl dojmu, že krom poct Metropolisu se svému vzoru snaží i vyrovnat množstvím narážek, souvislostí, významů skrytých na každé vteřině pásu, které snad umožní, aby dílo vešlo do historie filmu jako právě tak neurčité a revoluční, jako tomu bylo pro nekonečnost možných interpretací u Metropolisu. já jsem skeptický, ale to bych byl nejspíš i vidět Metropolis ve své době. ukáže čas.(9.11.2008)

  • Vodnářka
    ****

    Děj nic moc, ale vizuální stránka je úžasná. Perfektně propracované výtvarné detaily určitě získají vaši pozornost.(28.7.2009)

  • Radek99
    *****

    Kouzelná vizuální oslava němého filmu. Film adorující formu, vystavěný na podmanivé hudbě, výrazné stylizaci, magii černobílého obrazu, střihových přechodech (všechny ty nesčíslné zatmívačky, stíračky, prolínačky, vystrkovačky, střihy motivované zvukem, pohybem atd.), klasických filmových tricích (zpětná projekce, prolínačky, stop triky, skládání záběrů...), kulisách a výhradně studiové mizanscéně, osobité a hodně originální práci s titulky, fascinaci symboly i drobnými maličkostmi (čísla, kaligramy, leporelo...). Nelze samozřejmě přehlédnout ani nesčíslné aluze na předválečný němý film, především pak německý expresionismus a film evropský... Možnou slabinou může být z jistého úhlu poněkud slabší příběh - alegorie totalitní společnosti odkazující k legendárnímu Metropolisu Fritze Langa, v podstatě prezentovaná na bázi pohádkového rámce jako soubor dobra a zla, což je nejspíš onou jednoduchostí odkaz k syžetům klasického němého filmu, přičemž dějová zápletka je variací Orwellova 1984, kde se Strana rovněž snaží manipulovat a zcizit občanům myšlení a jeho nástroj jazyk. Celý koncept charakterizuje výrazný synkretismus, mix nejrůznějších a mnohdy nesouvisejících vlivů (nacismus, judaismus, Orwell, moderní urbanismus atd. - formálně moderní animované sekvence, panorama blikajících obrazovek à la MTV, koláže, místy postmoderně pojaté titulky atd.). Tvůrci občas nejsou záměrně historicky přesní a do svého díla dodávají fragmenty, které pocházejí ze zcela jiné historické roviny, což má buď komický efekt (helma sovětského kosmonauta ze 60. let) či slouží jako akcent (drsní muži s automatickými zbraněmi odkazují do éry klasického Hollywoodu 40. a pozdějších let a k filmu noir atd.) nebo příznakový rys (fenomén televize charakterizují symbolické americké snídaně s designem obalu typickým pro éru nástupu televize coby nového média). Veškeré přesahy jsou tu omezeny hranicemi města a město je tu metaforou světa (podobně jak to známe již od pradávna z jiných oblastí umění - viz malířství či literatura - namátkou barokní Komenského Labyrint světa a ráj srdce). Režisér Esteban Sapir nezapře to, že sám je profesí kameraman, jeho filmový přístup je převážně vizuální. Je to však zcela moderní vidění světa vracející se v rámcové kompozici dějin kinematografie na svůj počátek. Podobné filmy: Krvavý román(11.3.2010)

  • FlyBoy
    ***

    Revitalizácia nemej krajiny vynálezov, prosperity a sociálneho útlaku sa neuskutočňuje v plnom rozsahu ako som predpokladal. Esteban Sapir pracuje s estetickou zložkou kuriózne, ale predovšetkým nápadito. Zdupkáva mu však pôsobnosť rozprávkovej alegórie, ktorá naberá grády až po pár úvodných dejových "hľadaniach sa". Metafora strieda metaforu a vysielanie mesta bez hlasu prijímam spolu s nepravidelným rušením. "Zobrali nám hlas, ale zostali nám slová".(7.10.2009)

  • k212
    ***

    Po stránce formální a stylistické je Anténa vytříbeným kouskem, který příjemně překvapuje vizuální nápaditostí. Hudební doprovod je rovnocenným partnerem vizuálna, jsou okamžiky, kdy dokonce hraje první housle. Je jasné, že Anténa je v první řadě hračička - která se inspiruje v mnoha významných filmových –nejen němých- érách a má být nejspíš i poctou. Po stránce dějové a logické mám však výhrady – použití občasných ruchů je matoucí (byť obvykle zdůrazňují nějakou důležitou akci, je tím narušena logika komunikace), no a vizuální střet hákového kříže a Davidovy hvězdy mě nesmírně pokazil celkový alegorický dojem (vždyť to bylo jasné i bez toho, počínaje třeba už jen občasným klezmer doprovodem). 65%(22.2.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace