Zkažená mládež

Dosť provokatívny film o šikanovaní mnohí porovnávajú so švédskym Zlom, ale toto je niečo úplne iné. Tu je reálnosť dosť hmatateľná, školské lavice, budovy, systém, to všetko je blízke i nám- krajinám bývalého východného bloku. Že v závere dôjde k niečomu silnému je jasné takmer od úvodu a každou minútou a kopancom do zadku Jozefa je to ešte jasnejšie. Pravidlo, že ak sa vo filme objaví zbraň, tak bude s veľkou pravdepodobnosťou použitá, sa tu potvrdila. Mal som problém s niektorými detailami príbehu, preto nehodnotím tak veľkoryso. Ťažko uveriť, že nikto okrem Kaspara sa Jozefa nezastal, u dievčat mi to zvlášť nedá. Kaspar nemal problém rozdať i prijať pár úderov, preto trochu divne vyzerá scéna, kde sa dvomi spolužiakmi nechá v pohode zavrieť do klietky a prizerá sa kopancom do Jozefa. Záver mnohým iste pripomenie podobný film zo školského prostredia Slon, ale v ňom je zaujímavý iba ten záver, tu si estónci vedeli ustrážiť kvalitu po celú stopáž. 80%. (07.12.2012)

Kolik šikany se dá snést než se začne střílet? V mém případě stačí jeden urážlivý pohled a mé kolty nekompromisně promluví. Jenže já jsem vyrovnaný jedinec a Joosep s Kasparem k tomu teprve musí dojít. Jejich cesta trvá na můj vkus příliš dlouho, je plná těžce stravitelného ponížení, ale finále bylo balzámem pro mou duši. Jak já bych si rád do těch značkových pitomců zastřílel. (09.10.2015)

Školní projekce této nenápadné (a o to působivější, autentičtější a děsivější) studie šikany by mohly fungovat jako určitá prevence - ono totiž z krutosti agresorů ke konci (školní dvůr, pláž) vážně mrazí a zvláště po (ne)pochopitelných masakrech v Columbine a Virginia Tech je nad slunce jasnější, že právě šikana může vyústit v masakr nedozírných rozměrů... 90% (30.10.2008)

K tomuhle fakt nemá smysl něco říkat. Je to neuvěřitelně drsnej, sugestivní a psychicky náročnej film o šikaně. Skoro až mistrovský dílo s vynikajícími výkony herců. Fakt síla, nicméně některý scény mi přišly trochu přehnaný a mam takovej dojem, že jedno přetáhnutí toho vedoucího trapáčka židlí po držce by to ukončilo hned na začátku (14.07.2008)

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)