Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Skupina přátel se schází k večeři. Hostiteli pravidelných setkání jsou dynamický Lorenzo a jeho životní partner, úspěšný spisovatel Davide. S přípravou tabule pomáhá mírně upjatá Angelica, zatímco její Antonio má zpoždění. Nechybí kousavá Neval s manželem Robertem, Davidův zahořklý expřítel Sergio, rozjetá Roberta ani nový příchozí, začínající literát Paolo. Chystá se jeden z večerů, během kterého dnešní čtyřicátníci mohou už jen vzpomínat na bezstarostnou lehkost předchozích dvou desetiletí, vytěsněnou všednodenními starostmi a místy zmateným rozhlížením se na začátku druhé poloviny života. Brilantní skupinový portrétista Ferzan Ozpetek přivádí své postavy do kritického okamžiku, ve kterém jsou nuceny odhodit léty zatuhlé masky a vrátit se k samotné podstatě přátelství, jež je pojí. Přední italští herci se poddávají citlivému vedení režiséra, jehož originalita spočívá ve schopnosti nahlížet na život skrz jeho melodramatický rozměr, ovšem bez laciného sentimentu. (MFF Karlovy Vary 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Karlovarské utrpení numero uno a zároveň jedna z nejmarkantnějších ukázek evropské parodie na umění. Nekonečné zálibné záběry na fotogenické pozadí hlavního hrdiny, který za drásavé antihudby každý druhý záběr stoupá kamsi po schodech, mě sice rozesmály k slzám, ale jinak je to k pláči nudné a nabubřele hloupé. Telenovelám se vyhýbám jako španělské chřipce, pak přijedu do Varů, vystojím frontu na film z hlavní soutěže a takhle to dopadne-chytím italský průjem...Chtěla jsem utéct, žel nebylo kudy... 30% ()

Brygmi 

všechny recenze uživatele

Nečekala jsem nic a dostala mnoho. Italská všehochuť (tu trochu melodrama, tu to hodit spíše do komedie...), která mi rozhodně sedla. Příběh přátel, kteří se baví, podvádějí, hádají,... ale přesto k sobě patří. A i když ve skrytu duše toužíme po "dramatickém momentu", tak někdy by bylo lepší to "happily ever after". Jenže život si do detailů naplánovat nelze... Netvrdím, že je to nějaký dokonalý film, na který bych se musela dívat pořád dokola. Na to tu je také spousta chyb (ta nejhorší je pak nedostatečná chemie mezi Lorenzem a Davidem). Jenže celkové ladení snímku, hudba i ta samotná italština... Celé mi to přišlo správné. Ne geniální - jen prostě správné. Dobré. Tak nějak na půli cesty mezi 3 a 4 hvězdičkami. Nakonec se přikláním k vyššímu hodnocení, a to kvůli jedné nenápadné větě, která padla hned na začátku z úst Paola. Protože tam zazněla pravda. A romantická osoba schovaná uvnitř mě zajásala. ()

sta 

všechny recenze uživatele

a to jsem opravdu mírnej! vždycky jsem si myslel, že je nejhorší, když si někdo hraje na komedii a nevyjde to, Satruno Contro mi ukázal, že nejhorší je, když si někdo hraje na "filmové umění" a a) není umělec, b) trapně hraje na pseudointošskou notu tím, že dá do filmu gaye, kteří jsou smutní (= asi umění?!) a c) křečovitě se snaží o nějaký přesah, který však nenastává... Saturno contro je anti-umění (takže pseudointoši budou ve své stupiditě spokojení) a ostatní ani nenapadne na to jít.. udělají nejlíp! ()

anniehall 

všechny recenze uživatele

2,5* Tak předně k tomu, co tenhle film není. Rozhodně to není italská sága, či telenovela a už vůbec ne pseudointoušské rádobyumění, jak tu někteří uživatelé píší. Na telenovelu je to málo dryáčnické, pomalé a příliš dobře zahrané. Na film, který si hraje na umění je zase ten příběh příliš všední, neokázalý a málo experimentální. Co tedy vlastně Ozpetek, kterého si jinak velmi vážím, servíruje divákům v Saturno Contro? Bohužel posmutnělou variaci na na svůj zřejmě již nedostižný film Le Fate Ignoranti. Film, který je v mé top ten, ne-li top five. Jenže na rozdíl od výše zmíněného filmu, Saturn postrádá hloubku, nakažlivé emoce napříč celým spektrem, které by diváka pohltily a především přesah, kvůli kterému jsem si některé Ferzanovy filmy zamiloval. Takže nakonec nakonec tu máme jen zručně připravený výluh z již jednou extrahovaného čaje, jehož konec je trochu natrpklý, protože doba extrakce byla zatraceně dlouhá (hlavně poslední třetina). Jistě, je to průměrné...ale na rovinu, pseudointoušské "l'art pour l'art"? Nebo snad telenovela? Kdeže... To jen strýček Ozpetek měl zrovna špatný den. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Zarobilo to na seba pekne, len na art je ten film prilis banalny a nebojim sa napisat kazdodenny. Skupina priatelov sa schadza na veceru, - to veru nie je terno  a nejaky extra kvalitny namet na film. Prve dve tretiny filmu  ma hodne bavili, potom ta posledna je uz o nicom a hodne horkosladka ? Tak nejak mi  to prislo   : 50 % ()

Crawler-D 

všechny recenze uživatele

Pěkná mozaika, která se možná až jednostraně snaží zapůsobit na city prostřednictvím ztráty jednoho člena a která nemá dokonale prokreslené charaktery - např. Robertu. ()

Plangi 

všechny recenze uživatele

Méně je opravdu někdy více…u Saturno Contro to v tom negativním významu platí dvojnásob. Ozpetek totiž v průběhu filmu zbytečně rozmáchle rozvádí několik osudů celkem početné skupiny lidí, u nichž mi je teda záhadou, jak všichni mohli přes svoji diametrální odlišnost být někdy vzájemnými přáteli, a nějakou potenciální kostru příběhu v té záplavě nedomrlých linií úplně utápí. S tím přichází druhý problém…délka. Skoro dvě hodiny nudné deprese s jedinou scénou, jež vyvolala na mé straně citovou odezvu, jsou opravdu moc. Saturno Contro se nebezpečně blíží odpadním taliánským ságám a já jsem rád, že Ferzanovi později došlo, že komediálnější cestou to jde přecejenom líp, viz jeho skvělý loňský počin Mine Vaganti. 40% ()

Gore 

všechny recenze uživatele

Nudní melancholičtí gayové nejsou můj šálek kávy. Nebo to možná není ten Turek sedící na režisérské židli a jeho (ne)cit pro pseudoumění. Již jeho Okno naproti mě nepřesvědčilo, a Saturno Contro mě unudilo k smrti. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Současné období evropského filmu by mělo dostat zvláštní označení, které charakterizuje takřka povinný prvek homosexualismu ve většině produkovaných filmů. Zas takový rádoby ideově-výchovný film, který má zdůraznit normálnost nenormálnosti, která se asi brzy přemění v normu. Tak tu máme příběh dvou zamilovaných mládenců, z nichž jeden je náhle postižen smrtelnou mozkovou příhodou, a ten druhý se proto málem utrápí k smrti, jenže ho naštěstí zachrání podivná parta kamarádů, o nichž vůbec nevíme, jak se vlastně dali dohromady a co je k sobě poutá. Většinu filmu jsem se nudil a koukal na hodinky. Samozřejmě, že správně chápající otec přijme Davida za svého ovdovělého snachu, abychom se i my uměli správne zorientovat. Aby nebyla mýlka, nejsem proti LGBT obecně, jsem jen proti jejich nadměrné popularizaci. A to je děs.Snad se to mohlo líbit našim mladým intelektuálním neoliberálním sluníčkám. ()

bllm 

všechny recenze uživatele

Ozpetek (a potažmo (až na naprosté výjimky) celá italská kinematografie) nebude nikdy můj šálek čaje. Nesmyslně různorodá parta přátel a jejich problémy na pozadí náhlého úmrtí jednoho z nich. To by neznělo špatně, jen kdyby to nebylo v tom teatrálním italském hávu a kdyby z toho člověk alespoň něco cítil, v podstatě mi bylo celou dobu jedno, že Lorenzo umřel a smutek jeho přátel mě nijak nebral. A co je ze všeho nejhorší, to je ta neskutečně votřesná italská hudba. ()

jiri.twist 

všechny recenze uživatele

Další z filmů, které se tak trošku vymykají běžným schematům, pro mě spíše vyprávěcí styl, smutně ospalý a někdy až lehce nudný, ale přitom jisté kvality se filmu upřít nedají ... 5765 ()

Figuska 

všechny recenze uživatele

I tentokrát Ferzan Ozpetek projevil svůj jemnocit, s nímž vybral stejné herce jako pro Le Fate ignoranti, zasadil je do ne málo podobných kontraverzních rolí a i obdobného prostředí. Je jasné, že ne každého se mu podaří oslovit. Opět složité hetero a homosexuální vztahy a osudy lidí, které spojuje vzácné přátelství. Rodina složená z přátel často člověku nahrazuje tu vlastní, v které se cítí nepochopen. Nesobeckost a krásná solidarita, když jeden z nich odejde a druhý trpí, přestože se každý se smrtí blízkého vyrovnává jinak. Tak lze odejít na věčnost bohatý. ()

Bejbina 

všechny recenze uživatele

Pokud si chcete zlepšit náladu, sáhněte po jiném filmu. Režisér Ferzán Ozpetek se jako obvykle věnuje tématu homosexuality a homofobie (La finestra di fronte, Mine vaganti, Le fate ignoranti) a tentokrát dožene příběh do temného konce. Kdo má rád zdlouhavější italské vykreslování charakterů a nakřáplý hlas Gabrielly Ferri, si může užít příjemný večer. Za mě **** ()

Reklama

Reklama