Papír bude modrý (festivalový název)
-
Hîrtia va fi albastrã
-
Papier bude modrý
(festivalový název) -
Paper Will Be Blue, The
-
Hirtia va fi albastra
(neoficiální název)
Drama / Akční / Válečný
Rumunsko, 2006, 95 min
Režie:
Radu MunteanObsah
-
Příslušník milice opustí z čistého entuziasmu svou četu a rozhodne se bojovat za věc revoluce. Jeho velitel a zbytek čety se jej vydají jedné zmatené noci z 22. na 23. prosince 1989 hledat.
Tři výjimečné rumunské filmy ze stejného roku se vrací k pádu Ceauseskova režimu. Komedie 12.08 na východ od Bukurešti snímá z revoluce aureolu nedotknutelnosti, dobové drama Jak jsem strávila konec světa má podobně nezatížený přístup k nedávné historii, aniž jí však odjímá tragiku. Snímek Papír bude modrý zvolil metodu dokumentární rekonstrukce jednoho dne v prosinci 1989. Vychází ze skutečné události, kdy během rumunské revoluce dvě policejní jednotky šly chránit vojenskou jednotku a náhodou ji zmasakrovaly. Událost odkazuje k tehdejšímu celonárodnímu zmatku po pádu diktátorského režimu. Film důsledně evokuje atmosféru a emoce tehdejších událostí a drží se hlediska obyčejných lidí. (LFS 2007) (oficiální text distributora) -
Rumunská revoluce byla od počátku opředena fámami; patřila k nim mimo jiné poplašná zpráva, že na straně Ceauşesca bojují žoldáci z muslimských zemí. Světová média tehdy šířila zvěsti o osmdesáti tisících mrtvých. Ve skutečnosti zahynulo kolem jedenácti set osob, přitom více než v polovině případů šlo údajně o oběti náhodných přestřelek mezi povstalci. V paranoidní situaci, kdy se přesně nevědělo, kdo z ozbrojených složek ještě zachovává věrnost diktátorovi a kdo se přidal na stranu lidu, vládly obavy z „teroristů" a zveličené zprávy o síle odporu. Z domů a ulic se stala válečná zóna.
Drama hodin, kdy se rodila svoboda, film rekonstruuje se smyslem pro paradox, absurditu a beze snahy o heroizaci. Snaží se přiblížit pocity lidí zavlečených do chaotických událostí: disciplína a subordinace se rozpadají, kdosi na vás střílí a vy nevíte proč, velitel cítí odpovědnost za chlapce, kteří mu byli svěřeni. Také o vás mají starost rodiče. Podobně jako jiná díla rumunské nové vlny (ale zase zcela jinak) zkoumá Munteanův film existenciální otázky života a smrti, stav jedince v mezní situaci. A opět ukazuje, že vše úděsné je zároveň průzračné: k nejdramatičtější události dojde až ráno, za bílého dne, a této informace se nám dostane ve druhé minutě filmu, ještě před úvodními titulky, takže celou anabázi sledujeme jako retrospektivu. Podobně jako v některých jiných dílech nové vlny je syžet koncipován jako putování a snímán v dlouhých sekvenčních záběrech, bez hudby, s autentickými zvuky všednosti.
Autoři svůj film deklarovali jako „příběh o ztrátě nevinnosti celé generace a o lidovém povstání, v němž se projevilo to nejlepší a nejhorší z nás. Vedle solidarity tu bylo také hodně sobectví a zloby, nahromaděných za desítky let frustrace". Název dalo filmu jedno z hesel, jímž ozbrojené jednotky prokazovaly svou identitu.
Film byl uveden v soutěži MFF v Locarnu a bezmála 43 000 diváků v rumunských kinech bylo na tehdejší dobu slušným výsledkem. Radu Muntean (1971) patří k nejúspěšnějším filmařům své generace. Natočil již čtyři navzájem značně odlišné celovečerní filmy: debutové krimi Furia (Zuřivost, 2002), revoluční tragikomedii Papír bude modrý a manželská dramata Boogie (2008) a Úterý po Vánocích. - Jaromír Blažejovský (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Rosomak
Až do minimalismu sahající film, který stojí hlavně na svém provedení, které se snaží podat událost nanejvýš autenticky, civilně a bez zbytečného patosu. A i když sledujeme určité osudy hlavních hrdinů, přesto nemůžeme říct, že by nás s nimi chtěl Muntean více konfrontovat, sbližovat či hledat důvody vzájemné sympatie. Vytváří tak mezi námi a dílem distanci, která je ne vždy docela příjemná... Protože divák potřebuje někomu "fandit".(26.10.2008)
-
kostej_
Paradoxy a absurdita válečných dnů rumunské prosincové revoluce ve velmi realistickém hávu jednoho z vrcholných děl Rumunské nové vlny. Příběh skutečné polovojenské jednotky, která byla zmasakrována vlastními vojáky, když jim jela na pomoc, podobně jako smrt více než tisíce dalších lidí, učinily z této revoluce nejkrvavější převrat bývalého východního bloku. Situaci ve filmu dokumentuje i legendární Ceauşescův projev, v němž slibuje dělníkům zvýšit platy o deset procent...(16.5.2008)
-
dzira
Rumunská revoluce v roce 1989 v přímém přenosu. Chaos, nikdo neví co se děje a co by měl dělat. Posádka policejního transportéru, v jehož interieru se odehrává většina děje, má spojení s okolními událostmi především prostřednictvím vysílačky. Z ní zaznívá množství protichůdných hlášení a pokynů. Řadoví milicionáři (policajti) se rozhodují co dělat. Minimalistické, přesto naprosto strhující drama. Měl jsem pocit, jako bych zažíval rumunskou revoluci (která byla mnohem méně sametová než ta naše) na vlastní kůži. Marně jsem dumal nad tím, co bych těm nešťastníkům poradil já.... Můj zážitek z filmu umocnilo jeho uvedení na velkém plátně (Letní filmový maraton Vsetín 2008)...(21.7.2010)
