Hobit: Neočekávaná cesta

Je to nadpriemerný dobrodružný fantasy film od Petera Jacksona. Má iba priemerný príbeh o Hobitovi Bilbovi, ktorý je síce spokojný so svojim bezstarostným životom, ale aj tak prijme ponuku stať sa členom výpravy skupiny trpaslíkov na čele s uznávaným vodcom Thorinom a výpomocou čarodejníka Gandalfa, aby došli až k ďalekému kráľovstvu Ereboru, ktoré kedysi patrilo trpaslíkom, ale kvôli mimoriadne nebezpečnému drakovi, ktorý si ho privlastnil o neho prišli. A tak ich na ceste čaká plno dobrodružstiev, ale aj problémov, za ktoré môžu hlavne agresívni škreti. Spracovanie nie je zlé, hlavným problémom je tu rozhodne samotná zápletka, ktorá nepôsobí práve najatraktívnejšie. Síce chápem, že je to adaptácia knihy, ale predsa len toto univerzum pôsobí na pomery žánru celkom zaujímavo a preto ma mrzí, že hlavná pozornosť je venovaná práve skupine trpaslíkov, ktorá u mňa nemá väčší potenciál. K nim som si nedokázal vytvoriť žiadny vzťah, sadlo mi jedine to priateľstvo medzi nimi a Bilbom a navyše celá táto fáza putovania vlastne ani neponúkne nejaké lepšie dobrodružstvá, mal som pocit, že sa tu toho vlastne ani tak moc nedeje, jedine sekvencia s glumom je trochu zaujímavá, inak vôbec nič, čo by stálo za pozornosť. Ale zase celé sa to nesie v takej príjemnej atmosfére, postava Bilba tomu dodáva zaujímavý náboj a čo je hlavné, ani na okamih som sa nenudil, prešlo mi to až prekvapivo rýchlo, čo ma vzhľadom na tématiku a dĺžku veľmi prekvapuje a tak síce si ma to moc nezískalo, ale aspoň sa na to dá bez problémov pozerať. Akcie je tu priemerné množstvo, ale moc ma nezaujala. Je síce očakávane veľkolepá, prehľadne natočená a technicky veľmi dobre zvládnutá, ale obsahovo to išlo mimo mňa, nesadli mi lokácie, chýbajú lepšie nápady, ale aj celé tie situácie za moc nestoja, takže väčšinou ma akcia vôbec nezaujímala. Herecké obsadenie je celkom slušné, Martin Freeman v hlavnej úlohe, k tomu Ian McKellen ako Gandalf, v malej úlohe poteší Cate Blanchett, ale inak ma väčšina postáv moc nebavila, keďže ich tvoria hlavne samotní trpaslíci a z nich za niečo stojí iba Richard Armitage v úlohe ich vodcu. Réžia a technická stránka sú na pomery žánru očakávane veľmi kvalitné, ale predsa len by som uvítal zaujímavejšie lokácie a hlavne v reálnom prostredí, z tohto jednoducho neustále cítiť tú umelosť. A hudba mi tu prišla až prekvapivo nevýrazná. Takže nie je to zlý film, pri správnej nálade sa na to dalo pozerať, ale som rád, že som ho nevidel ako prvý diel z tejto trilógie, keďže pokračovania sú podstatne lepšie a tak by som sa im pravdepodobne vyhol. 60% (03.01.2015)

Veľa som od toho nečakal, no napriek tomu sklamanie. Ak plánujete kino, tak jednoznačne 2D. Ja osobne ľutujem, že som videl 3D verziu. Okrem rozmazaných hĺbkových záberov ma štvali aj arkádové, veľmi neprirodzene pôsobiace, priam až bolesť v očiach spôsobujúce, grafické efekty, najmä kvôli porušovaniu zákonov fyziky a absencii gravitácie v bojových scénach a v scénach s padajúcimi objektami. Čo sa soundracku týka, tak máme možnosť vypočuť si jeden skvelý song asi tak 7 krát v rôznych častiach filmu, vždy v inom prevedení. Nehovoriac o tom, že tvorcovia sa snažili naťahovať čas ako sa len dalo, takže sa, okrem iných dej nijak neovplyvňujúcich bludných scén, pripravte aj na kopec pomalých statických záberov. Tých 166 minút by sa s prehľadom zmestilo do 50tich minút. S výnimkou na pár svetlých momentov vo mne dobrý pocit vyvolávali len spomienky na starého dobrého pána prsteňov. Z ľútosti dvíham svoje hodnotenie na 3 hviezdy... Už mi snáď len ostáva na zvyšné dva diely tvorcom znechutene odkázať: Thanks, but no thanks. (17.12.2012)

Neočekávaná cesta to nejdůležitější přinesla, a tak na nás znovu dýchla kouzelná atmosféra Středozemě. Hobit byl i v knižní podobě takovým předkrmem před hlavním chodem v podobě velkolepé ságy Pán Prstenů. Jackson měl před sebou nesplnitelný úkol, protože všichni čekali ještě větší bombu, než kterou byla jeho první trilogie. Z principu to nebylo možné a nikdo jiný by Hobita nenatočil lépe. Bohužel to nemá jedinou pamětihodnou scénu, ovšem staronové postav dostaly přesně tolik prostoru, aby skalní fanoušci byli spokojeni. (31.12.2022)

Všiml jsem si, že Peter Jackson opakoval tu stejnou chybu. Ukázal Středozemi tak dokonale, že přitom neukázal nic. A opět jsem měl stejný pocit jako u Společenstva prstenu, že nemít v hlavě tu knihu, nechápal bych přesně všechny souvislosti a vůbec netušil odkud, kdo a kam jde. Z filmu bych jakžtakž pochopil leda to proč. Jackson divákovi jen tak rychle zamává mapou před očima a dál si bez skrupulí vypráví ten svůj příběh o Dol-Gulduru, o kterém normální divák nemá ani žďabec šajnu. Při čtení jsem zíral do mapy skoro furt. Tady bych byl ztracen. Domnívám se tedy, že opět ti, kteří to nečetli, valili bulvy na triky a smáli se hláškám, ale nějaký hlubší zážitek si z kina neodnesli. Když jsem šel tenkrát z premiéry LOTR: FOTR, tak jsem v davu zaslech, jak se po tom všem nějaká slečna zeptala skupinky juvenilů: "A kdo vlastně byli ti skřítkové?" Ouuu. Film Hobit je přesně podle očekávaní. A možná je to právě škoda. Nabízí totiž úplně jinou Středozemi, ale napasovanou do tamté. Teď bych chtěl být v té dimenzi, kde Hobita natočil Del Toro. Jeho jiná vize by pro tuto svízelnou problematiku byla rozhodně řešením. I bez McKellena nebo Cate Blanchet. Opravdu. Jackson jakoby jen dbal na návaznost na LOTRa (a přitom mnohdy vůbec, viz třeba nalezení prstenu Bilbem). A tím se to celé zabíjí. Ale! Ale pak je tu pořád ještě ta nádherná vize Tolkienova světa s celou tou kýčovitou parádou plus něco navíc (Čáryfuk - eh, teda pardon - Radagast Hnědý, Galadriel, Frodo), krásná, i když místy příliš pompézní, hudba, humor a napětí, které prostě za to stojí. Rozhodně se ale vyplatí jít do kina na 2D a původní znění. 3D s dabingem může přivodit horečku a popkornozvrat jako se to stalo mně. (18.12.2012)

Návrat do Středozemě po tolika letech je fajn, ty tři hodiny jsou v dokonalém WETA světě uchvacující pořád, jak v momentech infantilního blbnutí (knížka sama o sobě je pohádkou), tak i ultimátních samoúčelností (bitva hromových mužů ze skal), přesto mám pocit, že je to všechno tak nějak… vyprázdněné. Hlavně proto, že tam absentuje jakýkoliv imaginativní moment osobitého tvůrce a jediným životným momentem celého filmu se tak stane akorát hádankářská hra s Glumem. Nakonec je mi vlastně zpětně líto, že to nerežíroval Guillemo del Toro, PJ má tenhle svět totiž rád možná až příliš. Líbilo se mi to, a přitom nemám jediný důvod to ještě někdy vidět znovu. (16.01.2013)