Střepy v hlavě

Tak především díky závěru jsou mé pocity trochu rozporuplné. Klasických lekaček zde není mnoho, což by ani nevadilo, protože vše je provázáno zvláštním napětím. Po celou dobu nemáte tušení voco vlastně gou, to je taky dobře. A když postupem děje do sebe jednotlivé střípky příběhu pěkně zapadají, říkáte si, co se asi může zkazit. Až do onoho konce, kdy jsem si připadal jako totální idiot. :-) Myslím si, že zase tak blbý nejsu, ale tohle jsem vážně nepochopil. I tak ale Broken se slušnou atmosférou, kamerou a TICHEM... 70% (18.07.2009)

AFTER DARK HORRORFEST 3 (Dying Breed, Autopsy, The Brøken, Slaughter, Perkins 14, The Butterfly Effect: Revelations, From Within, Voices / Someone Behind You) Sean Ellis po výbornom CASHBACK sa pustil do nepreskúmaných vôd (ehm, to som ešte nevidel jeho kraťas LEFT TURN) a ja som čakal, že ťažko pohorí no opak je pravdou. I keď THE BRØKEN spočiatku nezaujme nejakým super vizuálom o to lepšie sa zadrapne tajomnou atmosférou, pričom sa vzdáva klasických prvkov hororov ako sú potoky krvi alebo šokové scény a všetko buduje pomalými zábermi a strašidelnými zvukmi. Napriek slabému (nie však nezaujímavému) scenáru vystaval príbeh výborne a tak v priebehu celého snímku nehrozí že by začal nudiť. PS: Zdá sa že trademarkom Ellisových filmov bude prezentácia krásy ženského tela ;-) (21.03.2009)

Mé první setkání s Ellisovou tvorbou pro mne bylo docela překvapení. Podle ohlasů na internetu jsem se dozvěděl, že někteří vlastně ani moc nechápou o čem ten film je a já si říkám proč? Nenašel jsem zde žádnou zmatenou pointu, příběh navíc není zrovna originální, ale přesto velice slušně natočený. Je sice pravdou, že zůstane několik nezodpovězených otazníků, ale pokud u sledování filmu neusínáte, tak přece nelze přehlédnout vodítka, které nám tvůrci nabídli. A že jich bylo. Francouzsko-anglická spolupráce přinesla kýžené ovoce a pokud se nebude The Broken srovnávat s Mirrors (oba filmy toho mají společného opravdu málo) může si ho nezaujatý divák v klidu užít. Dopomohla k tomu skvěle vybudovaná atmosféra, detailní flashbacky (i když se několikrát opakovali) a ani herecké výkony nejsou k zahození. Navíc jak Lena Headey, tak Michelle Duncan „stojí“ za zvýšenou pozornost (především u pánů). (15.12.2012)

Hororový festival Afterdark nabízí v mnoha případech slabší, ojediněle průměrné kousky. Jen jednou mi udělal radost a to s Gieraschovou Autopsy, to byla docela brutální záležitost. Střepy v hlavě patří samozřejmě k těm slabým projektům, a to bohužel i přes docela zajímavý příběh. Jenže se to celé jaksi vleče, hudba připomíná nenápadnou kulisu v pozadí a pointa byla jasná dlouho předtím, než nám ji tvůrci osvětlí. Ve filmu by mělo platit jedno pravidlo: vždycky musí být o krok před vámi. Pokud se tak neděje, automaticky nastupuje nuda. (05.02.2011)

Britský tvůrce Sean Ellis se předvedl neuvěřitelně příjemným snímkem Cashback, kde si umně pohrával s formou. Vizuálně atraktivní režii nabízí i tentokrát, jen totálně změnil žánr a přispěchal s tichým, atmosférickým hororem. Výsledek je ale přes slibný námět hodně rozporuplný.. spousta náznaků, spousta nedořečeného a nakonec docela guláš. Když už Ellis klouže mimo divácká chápání, tak ho naštěstí podrží herci, zejména spolehlivý Richard Jenkins a tajemná kráska Lena Headey.. (24.08.2010)