Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Švédsko roku 1951. Vzniká nová společnost, společnost, kde není místo pro sociálně a mentálně slabé. Gertrud je sedmnáctiletá dívka z velmi chudé rodiny. Proti své vůli je umístěna do domova pro mladé ženy. Gertrud se dozvídá, že jedinou cestou ven je "dobrovolná" sterilizace. Gertrud se zamiluje do správce Axela a brzy zjišťuje, že je těhotná. Sní o normálním rodinném životě s Axelem a dítětem a neuvědomuje si, že během sterilizace ji lékař připraví o dítě. Mění tedy názor na chystanou operaci, ale zdá se, že už je příliš pozdě. Existuje jediné východisko: Předstírat duševní poruchu a nechat se poslat do psychiatrické léčebny. Gertrud se podaří obelstít systém, ale zaplatí za to svou vlastní budoucností. (lenuse)

(více)

Recenze (44)

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Uff, ti seveřané mají na zvrhlém, systémovém zacházení nějaký patent, či co, tady se děj odehrává v ústavů, který je jakýsi protipól pro lebensborn, akorát, že tam se blonďatě množilo a tady se naopak množení zabraňuje... A je to film velmi silný, ostatně jako většina těch, co se odehrávají v dívčím ústavu (částečně i pro psychicky narušené, u kterých je otázkou, co je narušilo) a právě dějové zasazení se stará o několik scén, které jsou z lidského hlediska až odporné. Bohužel, tam, kde by mělo gradovat finále, se tempo někam vytratí a rozhodně není tak silné, jak by si (snad dokonce reálný, fuj) děj zasloužil. ()

noctambule 

všechny recenze uživatele

Když člověk překousne to, že správcem domova pro mladé dívky je vcelku hezký mladík (což by v reálu asi nebylo úplně možné), dostane se mu silného a "krásného" zážitku, který je ještě umocněn tím, že film je natočen podle skutečné události (i když víme, jak to chodí:-)). Severská pochmurná atmosféra nechybí. Skvělé herecké výkony, především hlavních hereček. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý je dôkazom vyspelosti švédskeho národa. Iba málokto si dokáže takto otvorene priznať chybu a svoju hroznú minulosť, za ktorú sa musí každý slušný človek hanbiť. Eugenika je svinstvo, ktoré neospravedlňuje ani hlad a biedny stav vtedajšej švédskej spoločnosti. Preto aj keď snímok neoplýva zvlášť výrazným dramatickým a emotívnym nábojom aký by si možno táto ťažká téma zaslúžila, jeho posolstvo a myšlienkový presah je veľmi veľký a to treba oceniť. 75/100 ()

Ten Druhy 

všechny recenze uživatele

Film odkrýva temnú stránku eugeniky, uvádzanej do praxe. Veda, ktorá sa snažila dosiahnuť rozvoj spoločnosti tak, že sa snažila zabrániť sociálne, fyzicky, mentálne a rasovo nevhodným ženám v reprodukcii, je v tejto komornej švédskej dráme s ľahkosťou spochybnená. Nakoniec, ťažko si predstaviť ako by asi vyzerala spoločnosť elity, úplne bez „dementov“, ktorí by na ňu pracovali. Film sa odohráva v 50. rokoch 20. storočia v tábore, v ktorom sú zastúpené všetky vyššie uvedené kategórie žien. Hrdinka spočiatku ani nepozná význam slova „sterilizácia“. Jej nevedomosť len zvyšuje napätie a zvýrazňuje tragédiu postáv okolo nej. Dej filmu sa vyvíja nenápadne, ale rovnako nenápadne naberá aj silu – je to silný príbeh ľudskosti. Vzbura hrdinky ma zaskočila, záver privaril v kresle. Život sa nedá spútať, prerazí si cestu. Nedá sa ani nalinajkovať, nájde si svoj smer. Nepomôžem si, ale páčilo sa mi to. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Drama Nový život je vlastně snímkem o eugenice a malthusiánství, které byly v první polovině 20. století jako ideologie velice populární a hlásala je a inspirovala se jimi ve svém díle celá řada špičkových intelektuálů a umělců. Učení o tom, že je nutné zušlechťovat lidský genofond a bránit těm méněcenným v plození dalších neúspěšných, mělo ohlas právě v těch měšťanských usedlých a bohatých zemích, jako bylo Švédsko nebo Švýcarsko, kde podobné programy skončily až v první polovině 70. let. Vlivní publicisté a státní úředníci předpokládali, že právě chudí mají nekvalitní geny a jejich porodnost je nutné regulovat, a těmto snahám padla za oběť i hrdinka Häröova snímku. Její anabáze po ústavech a psychiatrických klinikách spolu s bojem za právo mít vlastní dítě je nesrovnatelně uvěřitelnější, tragičtější a procítěnější než barvotiskové emoce a manipulace v Renčově dílku Requiem pro panenku. Smutný, ale zajímavý a poučný film. Eugenice zasadil úder nacismus a jeho program likvidace méněcenných národů a duševně nemocných, který tento myšlenkový směr zkompromitoval, takže naštěstí nenapáchala větší škody. Celkový dojem: 80 %. ()

Galerie (15)

Související novinky

Cyklus severských filmů

Cyklus severských filmů

20.09.2008

V Bio Oko už od srpna probíhají každoroční projekce skandinávských filmů, pořádané sdružením Skandinávský dům. Už zahájená „thrillerová sekce“ (Skandinávci tímto žánrem prosluli – zeptejte se třeba… (více)

Reklama

Reklama