Neviditelný cíl

V podstate klasické koprodukčné hongkongské akčné béčko, ktoré nestavia na príbehu, ale adrenalínovej neutíchajúcej akcii, ktorá vám nedá vydýchnuť. Narozdiel od amerických neskorších 80. a 90.-tkových žánrových súputníkov však ten príbeh skutočne má, dokonca stavia na kriminálnej zápletke a predstavuje plejádu postáv, ktoré miešajú kartami osudovosti. Bohužiaľ je to neskutočne hlúpe, a scenár pôsobí, akoby sa na ňom vyzúrili chovanci Ústavu pre slabomyseľné prvoky, postavy sa chovajú nelogicky a vrcholne teatrálne, dialógy sú tak na úrovni 6-ročného decka a demencia s pribúdajúcimi minútami graduje... Preexponovaná ohlušujúca akcia a bojová choreografia to nezachraňujú, keď sa, ako napr. v scéne bitky v bare, traja ľudia mlátia s ďalšími desiatimi, a ostatní len v pozadí vykopávajú do vzduchu a snažia sa trafiť neviditeľných útočníkov. Navyše keď aj najobyčajnejší radoví policajti predvádzajú kung-fu na spôsob šaolinských mníchov, pôsobí to neskutočne smiešne. Okrem toho tu nechýbajú tradičné pokusy o humor, lenže toto nie je Jackie Chan, a tak spadajú do kategórie trápnosti a oveľa častejšie sa divák smeje na veciach, ktoré pôvodne zjavne vtipné byť nemali. To celé by ani až tak nevadilo, mať film 90 minút miesto skutočných 130, takže sa mimo akčných sekvencií stíha dostaviť nuda - a to je to najhoršie, čo sa vám pri takomto filme môže stať. Objektívne by som mal ísť už kvôli plnotučnej a pomerne zábavnej akcii aspoň na 2*, na to by ma však nemohol film tak sklamať a v závere nudiť. 24% (16.03.2014)

Když výběr svatebních prstenů přeruší ohlušující exploze a snoubenka umírá, je to sakra důvod k odplatě. Viníci pláchli a při pátrání po nich se skorovdovec spojí se zkušeným inspektorem a začínajícím policistou. Honičky a přestřelky jsou fajn, fyzicky náročné kaskadérské kousky a pěstní a další souboje jsou na tom ještě o level lépe, ovšem samotný děj je prostinký a na ty podivné asijské emoce si prostě nikdy nezvyknu. Navíc je to zbytečně dlouhé. Režisér Benny Chan stojí za New Police Story, herecky tuhle „mladou“ generaci neznám, dabing byl příšerný, ale za to pánové nemohou. Navíc vaty a přehnaných emocí, které nefungují, v druhé polovině ještě přibylo. (04.07.2020)

Další pecka z nové vlny hongkongské akční renesance. Omladina z filmové školy Donnieho Yena se poprvé sešla v kompletní sestavě společně před kamerou, aby si pořádně rozbili držky a ukázali svému učiteli, že to jde klidně i bez něj. Nicolas s Shawnem od "Dragon Tiger Gate" zaskočili k holiči, ale o chuť k nakopávání prdelí rozhodně nepřišli a i když je vidět, že ta choreografie je bez Donnieho taková chudší, nadšení se jim rozhodně upřít nedá a jejich vzájemná spolupráce je snad ještě harmoničtější, než tomu bylo u předchozího "DTG". "Babyface" Wu Jing se naštěstí po epizodě "z druhé strany", kterou si nešťastně zahrál ve "Fatal Contact", znovu vrátil na odvrácenou stranu zákona, a jako nekompromisní terminátor navrátivší se ze "Zóny smrti" znovu dokazuje, že v souboji jeden na jednoho ho v současné době dokáže překopat jedině Donnie a lepšího záporáka byste v současném Hong Kongu hledali asi jen těžko. Výrazným plusem je také kvalitní příběh, který neslouží jen jako vata mezi jednotlivými souboji, ale naopak je pro film základním nosníkem, o který se nemusí bát opřít ani ve slabších momentech. Hlavní eso "Invisible target" je ale i tak ukryto někde úplně jinde a nese jméno Jaycee Chan (což není nikdo jiný než syn samotného velkého Jackie Chana). Ten tady plní podobnou úlohu jako Louis Koo v "Invisible Target", tedy moc se prát neumí, ale naopak vyvolává emoce a přibližuje tak děj blíž k divákovi, ale oproti drsňákovi Kooovi působí naprosto bezbraným a odzbrojujícím dojmem a kupodivu je to právě on, kdo "Invisible target" posunuje o stupinek výš před Donnieho "Flash point" na trůn pro nejlepší hongkongský akční film roku. Jen to honelníkovo slavné otvírání piva riťou jsem bohužel asi nějak přehlédl... (20.10.2007)

Je milé vidět, že v Hong Kongu se ještě pořád umějí vyhecovat a dohnat mladou generaci před kamery, aby rozkopala pár překližek a skleněných tabulí. Invisible Target je slušnou konkurencí pro Donnieho Flashpoint a představuje kompletní mladou generaci (Shaw Yue, Nicholas Tse, Wu Jing, Andy On), kterak to do sebe řeže. Vynikající honičky, skvělé bojovky, které mají sice poněkud jednodušší choreografii, ale všechno se při nich tříští... jenže... Benny Chan je rutinér a se svým učesaným vizuálem klouže po povrchu neskutečně zdlouhavého a pitomého děje. Sorry, ale sedm kung-fu sirotků, zkorumpovaní poldové a trio Dušínů na straně dobra, to by mě přesvědčilo jen v případě, že by film zůstal nonstop akcí jako je tomu v první polovině. Jenže pak se začne přikládat stále víc a víc patosu a zbytečné vaty, která stopáž nafoukne na dvě hodinky. Uff... nedokážu si představit, že bych na to podruhé koukal vcelku. Akční stránka na jedničku, ale ta předstíraná vážnost, které chybí nějaký opravdu kvalitní herec, ta z toho jedním šmahem dělá jen trochu povedenější "trendy" film... věčná škoda. Zas budu muset čekat na to, co předvede Wilson Yip. (70%) (19.08.2007)

Za pěkné souboje se přikláním k tomu lepšímu, co se v poslední době v Hong Kongu podařilo "zplodit". Od prvního výbuchu mi bylo jasné, že tady nepůjde jen o pouhé kamzíky skákající a padající ze střech pětipatrové budovy. Všichni maníci se opravdu předvedli, a kdyby zapracovali na mluveném slově, mohlo být ještě lépe. Příběh, točící se kolem pomsty všeho, na co zloduši sáhli, jen těžko někomu zabrnká na city. Ale kdo ví, třeba se příště máme na co těšit?! Zajímavosti: Jaycee Chan svou podobu se svým otcem nezapře. :-) 70% (09.04.2009)