Devět let po Pelíšcích se filmový štáb v čele s Janem Hřebejkem vrací do Košíř na místo činu. Jen o pár bloků dál, kde vznikly památné scény jako „maršál Malinovskij“ nebo knedlíko-noková hádka, se od 14. srpna natáčí komedie U mě dobrý. Jan Hřebejk spolu se scenáristou Petrem Jarchovským a producentem Ondřejem Trojanem slibuje, že film s hvězdným obsazením bude návratem k divácky nejvděčnějšímu žánru – komedii právě ve stylu Pelíšků. Nahrávají tomu kromě podobných lokací dvě věci. Do hlavní role obsadili Bolka Polívku – a vedle něj další osvědčené hvězdy, Jiřího Schmitzera, Petra Formana a nově Miroslava ... (zobrazit celý text)
70%. Mám za to, že v úvodu se H+J snažili vystihnout tu nudu v takové chatové osadě, kde se sice něco děje, ale je to víceméně stereotypní, takže každý hledá nějaký vzruch, i ten kdysi slavný kouzelník Mr. Class. Jde o to, zda se to povedlo, podle mě moc ne, proč by film nemohl být zkrácen třeba na hodinu a čtvrt, začátek by trošku hejbnul zadkem a měl by to dobrý. Následná akce je fakt výborná, se Šabachem to moc společného nemá (snad jen kromě pár jmen, několika vět a onoho "nasrat na ruce a nepustit k vodě"), tvůrci "jen" baví, přesto si neodpustí nějakou tu "ťafku" na vážno, jedou ale v devadesáti procentech po komediální rovině a i když jsem na konci nebyl uspokojen plně, snímek ve mě vyvolal naprosto uvolněné pocity a pohodu a to už jsem dost dlouho nezažil. A u této tvůrčí dvojice obzvlášť. GIN-TONIK. S GINEM.
Scénář: Petr Jarchovský ..
Úplně bezproblémových šedesát, místy s komediálními výstřely i o několik procent více. Než se rozjede "grázlíci okrádají grázly" akcička, pobaví několik míst v jinak epizodním hodinkovém slepenci, který grady prostě nemá, ovšem nevleče se zas tak líně. Přesto nakonec převládla u divácké sestavy před domácím kinem celková spokojenost. Může za ni nejen závěrečná žánrová hra a Hřebejkova režie, ale především skvělý Bolek Polívka, jeseter, vlna, kominík. Prostě dobrý.
Bavila jsem se od úplného žačátku a vůbec mi nevadilo, že to nemělo s druhou polovinou filmu téměř nic společného, naopak. Taková smršť nápadů, která se pak na mě vyvalila, mě opravdu zahřála na srdci. Bolek opět ukázal, že je pan herec a stejně tak ostatní. Hřebejk prostě umí a já ho obdivuji. Když jsem odcházela z kina, takovej krásnej pocit v srdci jsem už dlouho neměla. Užívala jsem si pohledu na spokojené diváky a hřálo mě u něj i za něj. Takže u mě víc než jen dobrý...
Když si čtu u koho všeho dobrý, mám chuť napsat, u mě na hovno, ale zase proč bejt až tak moc vtipnej, že ? Hřebejk měl tak trošku štěstí, že tenhle týden byla v kině premiéra jen nějaký romantický sračky a tak se jeho filmu dostalo té pocty, že jsem na něj zašel do kina. Samozřejmě nejdřív jsem si zjistil, jestli ve filmu nehraje invetář současné české kinematografie Eva Holubová, protože než se dívat na ní, to bych radši šel na hlavák umejvat bezdomvcům prdel. Naštěstí ve filmu hraje jen Holub, ale to nevím kdo je / možná příbuznej / tak vše proběhlo z hlediska obsazení v klidu. Sice se herci až na Polívku zrovna dvakrát nepředvedli, ale docela dobře jsem se pobavil. Teď ještě určitě každýho strašně zajímá jestli u mě dobrý ? Stav bankovního konta - u mě špatný. Zdravotní stav - u mě špatný. Životní jistoty - u mě špatný. Ale pozóóór, teď to přijde, délka mého penisu - u mě dobrý. Konečně si připadám jako pravá česká celebrita vyzradil jsem své soukromí a můžu se cítit děsně zajímavě a za dva dny se začnu pohoršovat nad tím, jak se mě každej hrabe v soukromí.
To uz som snad od pana Hrebejka ani necakala. Ale motyka vystrelila a naserviroval nam od cias Pelisiek ten najpohodovejsi film zo svojej produkcie, ktory sa na nic nehra, nesnazi sa byt prehnane vtipny a cynicky, ale prave naopak :)
U mě dobrý to má u mě dobrý i navzdory tomu, že první polovina je roztahané nic. Celý film by se to asi vydržet nedalo, ale naštěstí se to v druhé půlce překlopí do "také malé české blbinky o jednom geniálním plánu", které to v ošuntělých šusťácích s pár desítkama tisíc korun v kapse na zaprášené pražské burze sluší i ve stínu neonů a vypulírovaných obleků Dannyho parťáků. O tom, že Polívka si v roli Mrklase alias Mr. Classe přihřívá polívčičku o třídu chutnější než zbytek ansámblu není třeba vést sáhodlouhé disputace. Je tomu prostě tak. Škoda toho, že se více netlačí na komediální strunu, místy by to bodlo. Těch pár záblesků patří k tomu nejlepšímu co je zde k vidění. Dobrá je ve školních škamnách synonymem pro průměr a U mě dobrý, tak ve výsledku nezůstává svému názvu pranic dlužno.
Film, kterému v první polovině citelně chybí nosná dějová linka a který je ozvláštněn až jakousi nerudovskou expozicí plnou figurek a charakterů (zde svou volbou) z okraje společnosti, je především tuzemskou variací na všechny ty Podrazy a Dannyho parťáky (tedy heist movie). A protože je českým filmem, jejich velký podvod je podvodem ušmudlaným, pitoreskním, místy švejkovským, podvodem malých rozměrů, ale přesto mu nechybí grácie a lehkost, kterou mu dodává především postava Bolka Polívky. Žánrový rastr komedie se realizuje primárně skvěle zvládnutou situační komikou a mnohé gagy se skutečně mimořádně dobře povedly (šamponová pěna, jeseter...). Příznačná je také Hřebejkova výrazně nostalgická retro stylizace, tentokráte do porevolučních let, a jím reflektovaná Praha vypadá přesně jako dnešní Ukrajina či jiná postsovětská republika, rozhodně symbolická geograficko-historická paralela. Škoda té žánrové schizofrenie, první polovina snímku měla být možná potlačena na úkor žánrově čistého ,,podrazového" filmu. Těžko říci, proč se tak nestalo. Jan Hřebejk se možná bál, a proto vsadil na osvědčenou formu oddechové retrokomedie, kterou on u nás umí asi nejlépe. A povedla se mu. U mě tedy rozhodně dobrý...
U MĚ DOBRÝ je divácky hodně vděčný a myslím, že bude i komerčně úspěšný, přesto ale s nejlepším Hřebejkem za poslední roky mám několik vážných problémů._____ První hodina není nic jiného než nesnesitelně natahovanou a nevtipnou expozicí s nesympatickými postavami a snad až moc nápaditě inscenovanými jednotlivými scénami pro tak příšerný scénář plný figurkaření, pozéřiny a dialogové nemohoucnosti (řeknu to otevřeně: Jarchovský, chcípni). Jenže závěrečná půlhodina je vyvedenou žanrovkou s výborným a charismatickým Bolkem Polívkou._____ V podstatě je to film tématizující starou Hřebejkovu tvorbu, a proto se půlí (pokud máte rádi jeho epizodické retro filmy jako PUPENDO, oceníte první hodinu, pokud žanrovky jako ŠAKALÍ LÉTA, pak tu druhou), a chcípáčkovský český film, který americkým vzorům ukazuje, že na to taky máme (pokud se zrovna nesnažíme podat zprávu světu, viď, Hřebejku?)._____ Přirovnávání k DANNYHO PARŤÁKŮM ale není na místě, protože ti nebyli standardní heist-movie, ale klišé a schémata nadsazovali a žánr dekonstruovali. Hřebejk nic takového nedělá, točí čistou žánrovku za pomocí výborné hudby a hlásí, že "u něj dobrý". U mě taky, Honzo. Takže to máš za tři, když dobrý.
70% Hřebejk fakt potěšil. Expozice trvající skoro hodinu sice je předlouhá a nepříliš nápaditá, jenže potom se rozjede tak perfektní žánrová hra, jakou v českém filmu nepamatuju. Doposud spíš vlekoucí se film najednou dostává šťávu, je vtipný, ve správných místech i napínavý a hrdinům opravdu držíte palce. A Bolek září jako už dlouho ne.
