Bouřlivá dvacátá léta
-
Roaring Twenties, The
Krimi / Drama / Thriller
USA, 1939, 104 min
Režie:
Raoul WalshObsah
-
Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film. (oficiální text distributora)
Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Rob Roy
Tenhle film má scorsesovské tempo ( mimo jiné vás na bonusech nemine ani jeho komentář ), perfektního Jamese Cagneyho ( ten chlapík dokáže přepínat mezi úsměvem a zdrcujícím pohledem stejně dobře jako Joe Pesci ), přesné vykreslení doby pomocí úderných "novinářských" montáží ( Občan Kane ) a silnou zápletku o přátelství a o tom, že časy se mění a jednou jsi dole a jednou nahoře. 90%.(3.11.2006)
-
Rogue
Za netypickou nezaujatost bez výchovného aspektu nakonec trošku nadstřelím, ale pořád je to strašně dlouhé a Priscilla Lane nefunguje ideálně. Oproti tomu gangsterský matador Cagney nezklamal, Bogart v neslavném období mi sedl a závěr je super.(4.10.2009)
-
kyselina
James Cagney je hnusák hnusná, běhal mi z něj mráz po zádech v každém filmu, ve kterém jsem ho zatím viděla, ale je to strašně skvělý nepříjemný pocit, ani popsat se to nedá. Vedle Bogarta vypadá naprosto přirozeně, úplně k sobě patří.(12.11.2006)
-
Aky
Dokumentární komentář provádí příběhem, který je výtečně napsaný i zrealizovaný. Aniž si toho divák příliš všimne, doví se všechna základní fakta o americké prohibici dvacátých let se všemi širokými souvislostmi. Promyšlený projekt, skvěle zvládnutý. Příběh sám je veden značně nepředvídatelně, udržuje neustále přiměřenou míru napětí, až dospěje k logickému a přitom ne zcela očekávanému závěru. Tihle filmaři to prostě uměli.(6.12.2009)
-
mm13
Nebolo to zlé, príjemne prekvapil silný dramatický náboj nesúci sa celým príbehom (čo robí dnešný Hollywood že to neremakeuje? - trefná skomolenina)... Žiaľ predsa len tu už cítiť zub času a o čom si dnešný divák neprečíta fúru pamätnického až odborného materiálu, to nemá šancu prežiť naplno. Tri hviezdičky (bez výčitiek)!(9.5.2007)
-
liquido26
Z těhle starejch gangsterek jsou Roaring Twenties asi nejlepší, proto dávám plný počet. Cagney tady hrál fakt dobře (v Public Enemy se mi vůbec nelíbil), Bogart taky, ale jeho postava na to, jak byla pro příběh nakonec zásadní mohla mt víc prostoru.(25.1.2010)
-
Fanucci
Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení.(15.7.2005)
-
eye candy
Naivní gangsterský senior (se vší úctou) rozmělněný velkou porcí milostných pletich. Další klasická gangsterka dua Cagney Bogart, která zdaleka nejde do plných a atraktivní téma prohibice využívá spíš jen jako pozadí k odvyprávění příběhu třech kamarádů z fronty. Alespoň díky za řádně záporného Humphreyho(11.9.2009)
-
hans500
Poslední klasická gangsterka 30. let patří k těm nejlepším. James Cagney ve skvělé formě - jeho postava má výborně propracovaný charakter. Humphrey Bogart - zrádný gangster bez srdce - s Cagneym se skvěle doplňují. Jeffrey Lynn zajímavě zahrál naivního právníka. Příběh a scénář je fantastický. Film je dost rozmáchlý - odehrává se v období 16 let (1918 - 1934), a období prohibice dokumentuje úžasně. Propojení mezi jednotlivými roky je dobře vymyšleno. Vynikající je i choreografie přestřelek - hlavně přestřelka v restauraci mezi Cagneym a šéfem druhého gangu Nickem Brownem. Kamera a hudba jsou nadprůměrné. Režie Raula Walshe je excelentní. Ještě o něco lepší než "Scarface" - zásluhu na tom má především dvojice Cagney - Bogart, kteří se k sobě hodí lépe než dvojice Muni - Raft. Jasných 5*. Komentář napsán 19.11. ve 23:58 (2008).(24.10.2007)
-
Hopper
20-te roky, prohibícia, pašovanie alkoholu. Spôsob, ako sa ak na to mal človek gule, dostať sa k balíku. James Cagney ako nezamestnaný vyslúžilec z 1. sv. vojny, sa tiež snaží zabezpečiť si živobytie ako sa dá. K tomu mu pomáhajú /aspoň dočasne/ bývalí spolubojovníci, pričom Humphrey tu je za toho "padoucha", ktorý sa neštíti ničoho. Film ubieha vcelku svižne, občas sa objavia moralizujúce pasáže, ktoré pôsobia dosť rušivo, ale dá sa to vydržať. Herecké výkony sú naopak viac než solídne, takže aj po skoro 70-tich rokoch ťažko pozerateľná záležitosť(5.2.2006)
-
Pecival
Zrychlená encyklopedie prohibice i s praktickým příkladem. Schéma o vzestupu a pádu je sice více než klasické, ale prostředí i doba je natolik zajímavá, že to zas tak nevadí. Cagney je solidní, ale čekal jsem (nebo spíš doufal), že bude víc výbušnější a náladovější. Za to Bogart je jasnej, to mu naprostá bezcitnost a nezájem o kohokoliv kromě sebe trýská z ksichtu.(14.3.2011)
-
Micro41CZ
Období prohibice jakožto specifická etapa americké historie dovolila prakticky komukoliv, aby se z nuly stal prostřednictvím gangsterských metod boháčem a někým. Bouřlivá dvacátá léta jsou klasickou gangsterkou co do ústřední linky příběhu – bezejmenný a chudý válečný veterán se stane právě díky prohibici někým. Jak rychle se ale dostal nahoru, tak rychle spadl i dolů. Je dohnán svým způsobem života a umírá na schodech kostela z pistole svého protivníka. Bouřlivá dvacátá léta ale mimo klasické kritiky tehdejšího režimu a především gangsterského způsobu života vypráví i příběh muže, který se zamiloval do ženy, jež milovala jeho společníka. A právě motiv majetnické nenaplněné lásky protíná film od jeho začátku až do konce. Zajímavou součástí filmu jsou i sekvence ve zkratce vyprávějící, co se v určitých letech v Americe dělo – zrod prohibice, průběh prohibice, nárůst gangsterství, krach burzy, konec prohibice – a to na základě útržkovitých, dynamických a poutavých záběrů, které komentuje „všudypřítomný vypravěč“. Ne tak (na oko) moralizující jako jiné gangsterky 30. let (i když bez toho by to v té době nešlo). A to je jedině dobře.(12.10.2009)
-
vitekpe
Prestoze zeny jsou vzdy "az na prvnim miste", tentokrat vyhrala dvojka James Cagney a Humphrey Bogart...Uzasne tempo, vytecny pribeh, dokonale postavy. Priscilla Lane jako "femme fatale" asi uplne ne, zato Gladys Goeorge to dohani i za ni! Doporucuju vrele vsem, kteri jeste nevideli. Nadhera.(12.10.2009)
-
Topco
Búrlivé dvadsiate roky od Raoula Walsha dali bodku za gangsterkou 30. rokov. Divák má možnosť vidieť situáciu pred, počas a po prohibícii, zároveň jej dopad na príklade jedinca Eddieho Bartletta. Hlavné party si strihli obľúbené vychádzajúce hviezdy James Cagney a Humphrey Bogart._________V Búrlivých dvadsiatych rokoch je Cagneyho postava nútená dať sa na zločineckú dráhu kvôli zlej spoločenskej situácii. Ako vojak prichádzajúci z francúzskeho frontu si nedokáže nájsť pracovné uplatnenie. Do karát mu zahrá prohibícia, na ktorej sa dá veľmi dobre zarobiť. Stačí tak málo: odvaha, tvrdé päste, ostrý jazyk. V postave Eddieho vidíme schematicky vzostup a pád, či následnú (hrdinskú) smrť na schodoch. 10/10(5.9.2008)
