Na sv. Valentýna

Tento film se mi velmi zamlouval, především díky střípkovitým příběhům různých lidí, které do sebe ze začátku zjevně nezapadají, ale postupem času jsou všichni propojeni. Tento typ romantických filmů mám nejraději. Takže toto je další povedený z nich. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že to byl zrovna příběh o dni sv. Valentýna, který já jako nějaký svátek vážně neuznávám a přijde mi jen jako komerční tah všech firem zabývajících se přáníčky, kytkami atd..Jinak nemůžu nic jiného vytknout. *SPOILER* A nejvíc mě překvapilo, jak jsem na závěr zjistila, že Bradley Cooper tu hrál homosexuála...na to bych vážně nepřišla :) (09.05.2010)

Vyložená oddychovka, který jistě neurazí, ale také zvlášť nenadchne. Stále jsem mě pocit, že jde o pokračování Lásky nebeské, spoustu postav, spoustu propletených milostných příběhů. Jenže již zmiňovaná Láska nebeská nastavila skoro nedosažitelnou laťku a Valentine´s Day se k ní nedokázal ani nepřiblížil. Všechny charaktery jsou načrtnuté jakoby napůl a ukrutných 125 minut neposouvá děj nijak moc dopředu. Volím lehké 3 hvězdičky... (27.02.2010)

Chcete napodobniť Love Actually, pričom vám ujde scenár, takmer žiaden príbeh či niečo milé...Nahádžete tam dobrých hercov a keď bude film vraj veľa stáť, musí aj za veľa stáť?!?( To sa mi podarilo). No aspoň užívatelia čsfd, nie sú slepí:) Nie je to odpad, je to tak medzi 1-2 hviezdičkami, no je to rozhodne slabota.. (29.08.2011)

Láska nebeská; Paříži, miluji Tě; New Yorku, miluji Tě a nyní i Na. sv. Valentýna - čtveřice současných snímků, které propojuje motiv mnohopostavové romantiky. Čtyři mozaiky, na jejichž srovnávání se dají krásně vysledovat rozdíly v chápání moderní romantiky na starém a novém kontinentě. Zatímco první dva jmenované, tedy evropské příspěvky, se zařadily na vrchol romantického žebříčku, druhé duo bývá považováno za nepovedenou americkou snahu dostihnout současnou evropskou zamilovanou scénu. Evropští tvůrci sázejí na civilní příběhy obyčejných lidí, pravou bláznivou zamilovanost předvedených na silných kulisách nenapodobitelné vánoční atmosféry, resp. krásy Paříže. Nebojí se naplno a často ukazovat emoce, sáhnout po ubrečených písních, ba dokonce využít přehnané trapnosti. Na krátkém prostoru vytvoří postavy, o nichž nevypovídá minulost, ale jejich současné chování. Postavy, které chybují, nepůsobí vykonstruovaně a na diváka působí živým, nikoli umělým dojmem. Jednoduše vytvoří něco co je velké, nezapomenutelné, ale hlavně citlivé a dojímavé. Američtí tvůrci se naopak sázejí na silné dialogy, důležitost každé jednotlivé scény a v neposlední řadě na závěrečné překvapení diváka. Nahazují nitky, ukazují kousky skládačky a na konci nechávají diváka, aby sám porovnal své předpoklady s konečným rozřešením. Zápletka jednotlivých příběhů se tak smrskne na seznámení, náznak a konec. Zbytek působí jen jako zbytečná vata. A to je i problém Na sv. Valentýna. Jednotlivé příběhy postrádají živost. Místo přirozených dialogů posloucháme patvary jak z PR oddělení, civilní postavy jsou nahrazeny vyumělkovanými herci a zápletka, pokud není úplně zbytečná, je jen čekání na poslední dílky, které do skládačky zapadnou. S tímhle nezmohl nic ani Garry Marshall, který se nejspíš stal vězněm vlastního štábu. (07.05.2010)

Tolik hvězd pohromadě, teeeda. Je fakt, že jsem to ze začátku nemohla rozdýchat a mírně jsem se zapletla do děje. Naštěstí jsem ale silnou většinu herců znala a tak jsem se po chvíli zorientovala. Kdo se mi tu líbil nejvíce, byl Ashton Kutcher a Jennifer Garner. Ostatní herci byli také na úrovni, ale nijak zvlášť mě nepřekvapili. Film mi lehce připomínal Lásku nebeskou a Až tak moc tě nežere...od všeho trochu. Jen zde bylo pár hloupých scén SPOILER!!!(např.: Když A. Kutcher přemlouvá zaměstnance letiště, aby mu prodal letenku. Ten tvrdě odmítá. Ashton řekne, že žena za kterou chce jít je jako sluníčko a rázem letištní zaměstnanec letenku Kutcherovi dá a to rovnou zadarmo). (29.10.2010)