Mamma Mia!

Na ABBU slyší pořád všichni. Natočit film alá ABBA´s Best Of byl nápad za 571,5 miliónů dolarů a to je luxusní nátěr. Muzikály v oblibě nemám, Hairpsray jsem odstřelil, tohle jsem ale v pohodě dokoukal, nicméně stále na tom mají ten nejmarkantnější podíl písničky švédského kvarteta. Zbytek je povětšinou jenom kýčovité, stařecké tajtrlíkování polité živou vodou. Ale Streep a Brosnan dobří. Celkově asi jenom tři scény měly opravdový náboj, některá hudební čísla strhnou, jiné vyloženě nudí. Choreografii navíc rozfoukal středomořský jugo, spatřit ji lze snad jen ve fragmentech. Mám to za sebou, ale příště, až budu chtít slyšet výběr nejlepších songů od ABBY, vložím radši cd do hi-fi věže, než placku do dvd přehrávače. 52 miliónů dolarů(rozpočet)/571,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/234 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (23.11.2008)

O tomhle filmu známá filmová publicistka Mirka Spáčilová kdysi napsala, že je to krystalický kýč, ale tak sladký a roztomilý, že se na něj prostě není možné zlobit. Tady se projevuje bída filmové publicistiky, kdy téměř všechny posty recenzentů v novinovách a časopisech zaujímají ženy a on se ten gender chtě nechtě na jejich hodnocení taky projevuje. Můžu jen potvrdit, že je to z mého hlediska kýč, jakému není hned tak něco rovno, ale za roztomilý bych ho coby muž nepovažoval. Dá se to brát jako parodie sebe sama, dokonce i písničky ABBY, na kterých jsem vyrůstal, tady zní nechutně, je to asi nejhorší využití hudebních motivů populární švédské skupiny, na jaké si vzpomenu. Tam, kde jinde dotváří atmosféru, jako třeba v případě australského snímku Muriel se vdává, tady spíš tahají za uši. Celkový dojem: 20 %. (19.05.2011)

Tak.. pokud jste film už viděli a teprve se na něj nechystáte... představte si, že by to nebyl muzikál. Že by ty fráze a chatrňoučký příběh měly fungovat samy. Děs, že? Takže to máme první bod. Pak si vezměme provedení muzikálu... Žádná super výprava, žádní zpěváci, mizerná choreografie. Ženy zpívaly obstojně kupodivu skoro všechny, ale "to nejlepší možné" to rozhodně nebylo. Muži... až na Firtha, který hudbu i odbrnkal, dost slabé (Brosnan -- no zpěvák to není, no a co...). Takže tento bod taky nic moc. Pak herecké výkony -- no jasně, proč ne, akorát je problém, co tam měli předepsáno hrát, a přes půl času byla stylizace do křečovité bujarosti. A máme tu poslední bod, samotné písně Abby. I když se nejedná o nějaké Shakespearovy sonety nebo Robinsona Jefferse, některé mají docela co říct (třeba Winner takes it all). Rozdíl třeba proti Beatles, kteří se proslavili stupiditou textů (mám je rád, mimochodem), byl cca 10 let věku a dospělost sdělení Abby. A co se týče melodiky, je to jeden ze světlých momentů dějin nejmainstreamovějšího popíku vůbec. Nějak mi z toho vychází... že byste asi udělali líp poslechnout si originály od ABBY. Ale jestli nemáte u čeho žehlit, tak proč ne... (05.01.2012)

Oh, "Mamma Mia!" toto bolo pre mňa sklamanie. Očakával som kvalitný filmový muzikál, ale to som sa veru prepočítal. Môže za to najmä jalová réžia neskúsenej Angličanky Phyllidy Lloydovej, lacne pôsobiaca kamera, plytký nezáživný príbeh a afektované herecké výstupy, všetkých zúčastnených aktérov, pri ktorých sa vkuse nahlúplo hihňajú alebo híkajú ako somári. Nikdy som nedokázal oceniť ani tvorbu švédskej disco-popovej kapely ABBA a tak ma nijak zvlášť neoslovili ani piesne použité v tomto filme. ** (06.11.2009)

Slunce, seno, erotika po řecku meets Stařenky na chmelu. Vítejte ve světě, kde jsou všichni věčně mladí a permanentně sjetí. Telenovelový příběh I am your father, choreografie jak ze zombieparodie (ploutve wth), hororový zpěv (už chápu, proč měl Pierce Brosnan povolení zabíjet- jen na svůj hlas potřebuje zbrojní pas ), děsivé namlouvací rituály a smrtící dávky Abby v gerontofilním či transexuálním aranžmá. Jediný song, se kterým jsem zoufale souzněla, bylo SOS. Po filmové stránce ovšem totální Waterloo. P.S. Nezůstávejte na titulky, nebo si navždy zhnusíte Bonda i Darcyho. 35%- za Brosnanovo bezradné přehrávání, Firthovo anglické sucharství a Skarsgardovo vikingské charisma. V kinosálu plném zvonáčů a lidí, co těžce pařili na Sladké mámení, jsme byli nejmladší, a výbuchy hysterického smíchu a škodolibých poznámek nám oprávněně vynesly výhrůžné pohledy nadšeného publika. Omlouvám se. Až příště zabloudíme na představení pro důchodce, stáhneme se hned, jak začnou postavy ve věku našich babiček laškovně roztahovat nohy. (10.08.2008)