Mamma Mia!

Nevím co na tom všichni ti návštěvníci kina vidí. Šest týdnů za sebou na prvním místě? To je docela síla, protože tenhle film je dle mého názoru pokus, který končí hodně hluboko v bažinách zapomnění, alespoň tak bych si to přál já. Skvadra solidních herců se snaží zpívat písničky, na které prostě nemá, originál je originál, ať mi nikdo nenadává, ale tak to prostě je. A ač se snažím naivní příběh trošičku hodit za hlavu, nejde to. Fakt je, že to příjemně zkombinovali a docela svižně to odsýpá, ale od začátku do konce ta naivnost opravdu přetékala přes hranice. Tedy, všichni zpívají hezky, to zase nemohu hanit, rozhodně je to hodně hezké a příjemné, takže to zaujmout určitě dokáže. Ale jednou mi to rozhodně stačilo, originál je prostě originál. Když jdu do lesa a vidím hřiba, taky nejdřiv zkusim jestli není hořkej, abych náhodou nevzal Satana, to by pak můj zažívací trakt měl nemalé problémy. Stejně jako s tímto filmem. Když budu chtít slyšet Abbu, rozhodně si radši pustím originál než koukat na tento film. (12.10.2008)

O tomhle filmu známá filmová publicistka Mirka Spáčilová kdysi napsala, že je to krystalický kýč, ale tak sladký a roztomilý, že se na něj prostě není možné zlobit. Tady se projevuje bída filmové publicistiky, kdy téměř všechny posty recenzentů v novinovách a časopisech zaujímají ženy a on se ten gender chtě nechtě na jejich hodnocení taky projevuje. Můžu jen potvrdit, že je to z mého hlediska kýč, jakému není hned tak něco rovno, ale za roztomilý bych ho coby muž nepovažoval. Dá se to brát jako parodie sebe sama, dokonce i písničky ABBY, na kterých jsem vyrůstal, tady zní nechutně, je to asi nejhorší využití hudebních motivů populární švédské skupiny, na jaké si vzpomenu. Tam, kde jinde dotváří atmosféru, jako třeba v případě australského snímku Muriel se vdává, tady spíš tahají za uši. Celkový dojem: 20 %. (19.05.2011)

Živě si vzpomínám na parodické hudební číslo, které zahájilo film Smrt jí sluší. Meryl Streepová, zohavená na padesát let a oděná v negližé, jež odhalovalo víc, než by si člověk přál spatřit, představuje mumifikovanou naivku, špulí rty do zrcadla a zpívá o své neodolatelnosti. Smečka křenících se liftboyů jí dává zapravdu synchronizovaným vrtěním boků. Vsadím se, že Barbra Streisandová, Cher, Madonna a ostatní panoptikální exponáty se z té facky dodnes nevzpamatovaly. ;-) Uběhlo 16 let a Meryl v lacláčích oslavuje vstup do šesté dekády věku hlasitými výkřiky, že je „dancing queen, young and sweet, only seventeen“. A víte co? Není to ani trochu trapné. Měl jsem z ní radost, jak to na stará kolena roztočila a je-li to vůbec možné, budu si jí po této mesalianci s lehkou múzou vážit ještě víc než dosud. Mohl bych jistě zmínit i jiné přednosti filmu. Například mě příjemně překvapilo senzační aranžmá písní. Už nikdy neřeknu, že kdo slyšel jednu píseň Abby, slyšel všechny. :-) Ale marná lásky snaha, ani to, ba ani přidaná hodnota krásných řeckých exteriérů by mě s jinou protagonistkou nepřimělo plesat nadšením nad tímto jinak vyloženě holčičím filmem. :) 80% (19.11.2008)

Kondenzát hitů od skupiny ABBA zalitý prosluněnou Metaxou do podoby osvěžující limonády. Pro většinu peklo, pro mě překvapivě snesitelné guilty pleasure (a otřesně nesnesitelnou choreografii). Bez Meryl by to sice bylo sotva poloviční, ale jaképak copak. Je tu a je výtečná. Kazí to pouze Brosnan. Dokud se culí je vše v pořádku, ale tu hubu fakticky otvírat neměl. Z jeho zpěvu mrazí. Hrůzou, nikoli příjemně. Jsem přesvědčen, že ta kýčovitost je zcela záměrně přepísknuta ad absurdum, že si z toho tvůrci okatě střílí. Aspoň v to upřímně doufám. A vyhlížím vznik tuzemského dabingu. Úplně slyším The Winner Takes It All v podání Vondráčkové či rovnou propagonistů slovutné scénky z Možná přijde i kouzelník. PS: Odhalené hrudi Stellana "triko neznám" Skarsgårda je více, než je schopen heterosexuální muž během jednoho filmu snést. Výrazně více. (08.08.2008)

Neobvyklé podání muzikálu na který nejsem tvyklý a proto pouze průměrné hodnocení. Jsem zvyklý na propracované choreografie, nádherné kostýmy a propracovaná hudební čísla. Od začátku mě překvapilo neustálé pištění holek (pro divačky je nejspíš i snovým muzikálem, protože takové sny občas mívají) a průměrná práce s hercem. Je to nehorázný kýč, který nedokážu zkousnout. Podle hodnocení a kritik jsem očekával víc. Asi opravdu přestanu číst recenze a budu chodit na filmy bez veškerých informací o něm, abych si mohl udělat vlastní názor. (01.10.2008)