Mamma Mia!

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)

Skupinu ABBA som registroval, ale nikdy som ich piesniam nevenoval veľkú pozornosť. No právom je tá skupina považovaná za jednu z najlepších vôbec a postaviť na ich hitoch film bol skvelý nápad. Scény bez spevu však boli pre mňa veľmi ťahavé a unavujúce, ale scény so spevom ma vždy prebrali a vyčarili mi na tváre úsmev a nemalý. Dokonca som si dupkal, mával rukami, spieval a ak sa to moje besnenie dá nazvať tancom, tak som pri filme tancoval. To som pri filme veľmi dávno nezažil a nepamätám sa, kde by ma hudobné čísla bavili oveľa viac ako tie hovorené. Piesne sú neodolateľne naspievané hercami a hlavne Meryl Streep má skvelý hlas a veľmi dobre sa pozeralo aj na mladú Amandu Seyfried. Príjemnú atmosféru dotvára aj obraz a jeho farby. Dalo sa to celé spraviť určite ešte oveľa lepšie, je to však aj napriek tomu príjemné, letné, bezstarostné, hudobne premakané, vtipné (Kdo by si chtěl denně holit pindu?) aj keď trochu nudné dielo. Spoluproducent Tom Hanks to zhrnul takto. "Stejně jako já budete mít chuť po deseti minutách vstát a začít zpívat. Je to velmi nakažlivé." Ja len dodám, že mal v podstate pravdu. Nuda skĺbená s perfektnou zábavou. 65% (03.01.2009)

Jiříkovo vidění? Mamma Mia! je především dosti bídným muzikálem. Statické taneční scény, choreografie na úrovni základní umělecké školy a texty písní, za které by se styděl i Michal David. Ani skutečnost, že se jedná o letní oblbovák, není dostatečnou výmluvou. Vše ospravedlňuje až ústřední čtveřice zářivších hvězd. Ostatně obsadit do jednoho muzikálu charakterní herečku, co už má mnohé za sebou, zpustlého seveřena, pana Darcyho (a že se budete divit!) a nakonec vysloužilého Bonda, je vskutku sámo o sobě odvážným nápadem. Z toho je minimálně polovina nezpěváci. Nejvíc to však schytal Pierce. Kdyby ho slyšel profesor Klezla, jistě by mu slezly i ty poslední vlasy z hlavy. Ale je to hlavně jejich zásluhou, že se Mamma Mia! stala tím nejzábavnějším, co jsem letos potkal v kině. Navíc ABBA písničky díkybohu neskončily v rádoby muzikálovém aranžmá, ale naopak duní tak, jak se na pořádnou letní párty sluší. ABBA tehdy nezažila celosvětový boom videoklipu, teď je však popovým bohům tento dluh splace. Film je v podstatě stejný jako ty písničky. Až vlezle chytlavé melodie, které jsou uvnitř prázdné, ale do morku kostí zábavné. Dokonalá žvýkačka. Ano, asi jsem si prožil jiříkovo vidění. (31.08.2008)

O tomhle filmu známá filmová publicistka Mirka Spáčilová kdysi napsala, že je to krystalický kýč, ale tak sladký a roztomilý, že se na něj prostě není možné zlobit. Tady se projevuje bída filmové publicistiky, kdy téměř všechny posty recenzentů v novinovách a časopisech zaujímají ženy a on se ten gender chtě nechtě na jejich hodnocení taky projevuje. Můžu jen potvrdit, že je to z mého hlediska kýč, jakému není hned tak něco rovno, ale za roztomilý bych ho coby muž nepovažoval. Dá se to brát jako parodie sebe sama, dokonce i písničky ABBY, na kterých jsem vyrůstal, tady zní nechutně, je to asi nejhorší využití hudebních motivů populární švédské skupiny, na jaké si vzpomenu. Tam, kde jinde dotváří atmosféru, jako třeba v případě australského snímku Muriel se vdává, tady spíš tahají za uši. Celkový dojem: 20 %. (19.05.2011)

Mladí se milují, starší se milují, všichni tancují, ti starší dokonce skáčí po postelích a všichni zpívají Abbu, Abbu a zase Abbu. A mně po prvních deseti minutách opouští lehce opovržlivý výraz a nahrazuje ho úsměv. A ani za nic nechce zmizet. Pozitivnější film už tu drahnou dobu nebyl, navíc Amanda Seyfried je zlatíčko léta 2008 a všichni tři "otcové" jsou částečně páprdové a částečně tatíci k pohledání. Navíc Merylino The Winner Takes It All je natolik famózní číslo, že už jsem až do (lehce protaženého) konce nedokázal hledat chyby. Až to místo stříbrného plátna uvidím znovu na obrazovce, možná se kouzlo začne vytrácet. V tuhle chvíli ale doufám, že ne. (17.09.2008)