Mamma Mia!

Neoriginální, ale tak dokonale kýčovité a nabité nesmírnou pozitivní energií, jenž přenáší i na diváka, že se při tak skvělém obsazení (Meryl Streep) a ozvučení (vyjma Pierce Brosnana, který opravdu neumí zpívat) nelze nebavit. Scénář by si jistě zasloužil pár úprav (postavy tří otců jsou značně nevyužité a vyprázdněnost děje je okatě často zalátána několika písněmi za sebou), ale lepší film na pozdvihnutí nálady a na zakončení letošního festivalu ve Varech jsme si nemohli přát. (43. MFF KV - 12.7.08) (15.07.2008)

Kravinka skoro nebetyčná, ale čiší z toho taková odzbrojující roztomilost, že se na ni nemůžete zlobit. Dobrá duše vedle mě mi opakovaně radila "nepitvej to!" a věřte, že to šlo dost těžko, protože slepenec dílčích blbin překračoval únosný meze, ale jak hodnotit film, u kterýho se zapojí celej člověk a jak si to nepřejete, stejně je vám u toho milo? Abba funguje jak mocnej hever a taky je to kus mýho mládí, takže .... (10.09.2008)

Tak tohle bylo snad za trest. Tento počin považuji za horší zlo, než jakým je kupříkladu Stmívání. Uvedla bych sem pár trapných hláškek pro představu, ale to bych sem rovnou mohla zkopírovat celý ten prostoduchý scénář. O příšerných písničkách od ABBY (nikdy jsem si nevšimla, jak hloupé jejich texty jsou) raději ani nemluvě. Tak moc přeslazené, že mi skoro tekl med z obrazovky. Hlavní a jinak dobří herci si zde utrhli náramnou ostudu, ale předpokládám, že nějaké náctileté nanynky, které mají rády Glee nebo HSM to chytne. Možná pokud bych se na to měla dívat jinak a brala to tak, že Mamma Mia! paroduje veškeré výše zmíněné počiny, tak by to tak příšerné nebylo,nevím. Ale je to po dlouhé době film, při kterém jsem se načapala, že na něj zírám nevěřícně s otevřenou pusou.Zkrátka kýč,při kterém mi za všechny hlavní hrdiny bylo trapně...FILMOVÉ PEKLO! PS:A Meryl Streep se mi nadobro znechutila! (30.05.2012)

Prosluněný teror. Asi nikdy jsem neměl tak silný pocit, že mě chce nějaký film zabít. Ano, lidé s averzí na ABBU, přímořské oldies diskotéky a šedesátnice skotáčící kolem kadiboudy by na ten film chodit neměli. Ale byl jsem tak naivní, když jsem čekal i promakaná hudební čísla a špičkovou choreografii? Zjevně jo. (30.07.2008)

Živě si vzpomínám na parodické hudební číslo, které zahájilo film Smrt jí sluší. Meryl Streepová, zohavená na padesát let a oděná v negližé, jež odhalovalo víc, než by si člověk přál spatřit, představuje mumifikovanou naivku, špulí rty do zrcadla a zpívá o své neodolatelnosti. Smečka křenících se liftboyů jí dává zapravdu synchronizovaným vrtěním boků. Vsadím se, že Barbra Streisandová, Cher, Madonna a ostatní panoptikální exponáty se z té facky dodnes nevzpamatovaly. ;-) Uběhlo 16 let a Meryl v lacláčích oslavuje vstup do šesté dekády věku hlasitými výkřiky, že je „dancing queen, young and sweet, only seventeen“. A víte co? Není to ani trochu trapné. Měl jsem z ní radost, jak to na stará kolena roztočila a je-li to vůbec možné, budu si jí po této mesalianci s lehkou múzou vážit ještě víc než dosud. Mohl bych jistě zmínit i jiné přednosti filmu. Například mě příjemně překvapilo senzační aranžmá písní. Už nikdy neřeknu, že kdo slyšel jednu píseň Abby, slyšel všechny. :-) Ale marná lásky snaha, ani to, ba ani přidaná hodnota krásných řeckých exteriérů by mě s jinou protagonistkou nepřimělo plesat nadšením nad tímto jinak vyloženě holčičím filmem. :) 80% (19.11.2008)