Mamma Mia!

Panenko skákavá! Levná fondánová ozdoba na vánoční stromeček, která sice upoutá blyštivým obalem, ale po rozbalení a nakousnutí zeje prázdnotou s odérem prošlé spotřební lhůty. Tuze špatné po technické stránce (ke všemu zarážející televizním lookem), tuze prázdné obsahově, tuze rigorózní v choreografickém ohledu, tuze herecky mátožné, tuze a otužile bezpohlavní. Očekávaná zklamání naštěstí mírní skutečnost, že oheň slavné hollywoodské muzikálové tradice udržují jiní. (autor tohoto komentáře je sice hudebně tolerantní, ale předpojatosti vůči rozjuchanému seskupení ABBA se před projekcí neoprostil) (19.11.2008)

Soundtrack Benny Andersson : 1. Honey, Honey ,2. Money, Money, Money ,3. Mamma Mia ,4. Dancing Queen ,5. Our Last Summer ,6. Lay All Your Love On Me ,7. Super Trouper ,8. Gimme! Gimme! Gimme! ,9. The Name of the Game ,10. Voulez-Vous ,11. SOS ,12. Does Your Mother Know ,13. Slipping Through My Fingers ,14. The Winner Takes It All ,15. When All Is Said And Done ,16. Take a Chance on Me ,17. I Have a Dream , (19.05.2011)

Slunce, seno, erotika po řecku meets Stařenky na chmelu. Vítejte ve světě, kde jsou všichni věčně mladí a permanentně sjetí. Telenovelový příběh I am your father, choreografie jak ze zombieparodie (ploutve wth), hororový zpěv (už chápu, proč měl Pierce Brosnan povolení zabíjet- jen na svůj hlas potřebuje zbrojní pas ), děsivé namlouvací rituály a smrtící dávky Abby v gerontofilním či transexuálním aranžmá. Jediný song, se kterým jsem zoufale souzněla, bylo SOS. Po filmové stránce ovšem totální Waterloo. P.S. Nezůstávejte na titulky, nebo si navždy zhnusíte Bonda i Darcyho. 35%- za Brosnanovo bezradné přehrávání, Firthovo anglické sucharství a Skarsgardovo vikingské charisma. V kinosálu plném zvonáčů a lidí, co těžce pařili na Sladké mámení, jsme byli nejmladší, a výbuchy hysterického smíchu a škodolibých poznámek nám oprávněně vynesly výhrůžné pohledy nadšeného publika. Omlouvám se. Až příště zabloudíme na představení pro důchodce, stáhneme se hned, jak začnou postavy ve věku našich babiček laškovně roztahovat nohy. (10.08.2008)

Kondenzát hitů od skupiny ABBA zalitý prosluněnou Metaxou do podoby osvěžující limonády. Pro většinu peklo, pro mě překvapivě snesitelné guilty pleasure (a otřesně nesnesitelnou choreografii). Bez Meryl by to sice bylo sotva poloviční, ale jaképak copak. Je tu a je výtečná. Kazí to pouze Brosnan. Dokud se culí je vše v pořádku, ale tu hubu fakticky otvírat neměl. Z jeho zpěvu mrazí. Hrůzou, nikoli příjemně. Jsem přesvědčen, že ta kýčovitost je zcela záměrně přepísknuta ad absurdum, že si z toho tvůrci okatě střílí. Aspoň v to upřímně doufám. A vyhlížím vznik tuzemského dabingu. Úplně slyším The Winner Takes It All v podání Vondráčkové či rovnou propagonistů slovutné scénky z Možná přijde i kouzelník. PS: Odhalené hrudi Stellana "triko neznám" Skarsgårda je více, než je schopen heterosexuální muž během jednoho filmu snést. Výrazně více. (08.08.2008)

O tomhle filmu známá filmová publicistka Mirka Spáčilová kdysi napsala, že je to krystalický kýč, ale tak sladký a roztomilý, že se na něj prostě není možné zlobit. Tady se projevuje bída filmové publicistiky, kdy téměř všechny posty recenzentů v novinovách a časopisech zaujímají ženy a on se ten gender chtě nechtě na jejich hodnocení taky projevuje. Můžu jen potvrdit, že je to z mého hlediska kýč, jakému není hned tak něco rovno, ale za roztomilý bych ho coby muž nepovažoval. Dá se to brát jako parodie sebe sama, dokonce i písničky ABBY, na kterých jsem vyrůstal, tady zní nechutně, je to asi nejhorší využití hudebních motivů populární švédské skupiny, na jaké si vzpomenu. Tam, kde jinde dotváří atmosféru, jako třeba v případě australského snímku Muriel se vdává, tady spíš tahají za uši. Celkový dojem: 20 %. (19.05.2011)