Zatmění
-
Eclisse, L'
-
Zatmenie
-
Eclipse, The
Drama
Itálie / Francie, 1962, 118 min
Režie:
Michelangelo AntonioniHudba:
Giovanni FuscoObsah
-
Vittoria se rozešla s dlouholetým přítelem a navázala známost s mladým a dravým burzovním makléřem. Pozoruje ho, jak se vrhá do obchodování (scény z burzy patří k tomu nejlepšímu, co na dané téma ve filmu vzniklo), tráví s ním chvíle klidu. Ale v průběhu rozvíjejícího se vztahu si uvědomí svou citovou prázdnotu a oboustrannou neschopnost přiblížit se jeden druhému. Nitro hrdinů je prodloužením odcizeného okolí: industrializovaného velkoměsta, chamtivého burzovního prostředí, společenského klimatu, v němž city přestaly hrát roli. Antonioniho zajímá agresivní moderní svět v konfrontaci s nitrem citlivé mladé ženy, která strádá nedostatkem lásky, ale už ji nedokáže brát ani dávat. Bezpříběhový snímek o tom, kam industriální společnost posunula intimní vztahy. (oficiální text distributora)
Vittoria se rozešla s dlouholetým přítelem a navázala známost s mladým a dravým burzovním makléřem. Pozoruje ho, jak se vrhá do obchodování (scény z burzy patří k tomu nejlepšímu, co na dané téma ve filmu vzniklo), tráví s ním chvíle klidu. Ale v průběhu rozvíjejícího se vztahu si uvědomí svou citovou prázdnotu a oboustrannou neschopnost přiblížit se jeden druhému. Nitro hrdinů je prodloužením odcizeného okolí: industrializovaného velkoměsta, chamtivého burzovního prostředí, společenského klimatu, v němž city přestaly hrát roli. Antonioniho zajímá agresivní moderní svět v konfrontaci s nitrem citlivé mladé ženy, která strádá nedostatkem lásky, ale už ji nedokáže brát ani dávat. Bezpříběhový snímek o tom, kam industriální společnost posunula intimní vztahy. Komentáře uživatelů k filmu (32)
-
zona
Výtečný film už kvůli skvělému Delonovi, který tady přesvědčivě dokázal, že má navíc než na věčné role policajtů a gangsterů.(30.3.2009)
-
tomtomtoma
Alain Delon a Monica Vitti jsou chvílemi strhující. Nejvzrušující jsou chvíle přicházející na makléřské burze. Naštěstí takových míst je tam více, ale o tom film není. Další, třetí část z podob partnerských vztahů buržoazní společnosti podle Antonioniho. Zabývá se otázkou: jestli je mladá, zabezpečená společnost schopna lásky, či jen vše přijímají a zkonzumují. A zůstává stále prázdnota duše. Dobře situovaní lidé stále cosi hledají, zdá se, že by to mohla být láska. Cit, který by dal jejich životu smysl, ale jsou ho opravdu schopni, nebo se jen snaží, ale nakonec se po chvilkovém vzplanutí vrací vše do normálu a přichází zjištění o neschopnosti tohoto citu. Bohužel mi fil připadá z trilogie jako nejslabší.(8.5.2009)
-
LeoH
„Už je pozdě věřit na Ježíška, protože už je nám přes 20...“ zpíval Mišík na jedné zapomenuté desce a přesně takoví jsou tady Delon s Vittiovou, dospělé děti, co si pořád ještě hrají, ona s kamarádkami třeba na domorodce, on s penězi svých klientů, oba s láskou, s tou opatrně... Jenže ona má z mužů i ze života čím dál silnější pocit, který by se dal ve zkratce vyjádřit slovy: „A tohle že už je všechno?“ A o tomhle pocitu se tu vypráví především. V pomalém tempu, geometricky strohých záběrech, víc se naznačí, než řekne. Není to jednoduchý film a asi chce určité vnitřní ustrojení, aby člověka bavil; mě náhodou zrovna bavil dost.(27.9.2009)
-
vesper001
Antonioniho styl mi v něčem připomíná Melvilla. Postavy jsou citově chladné, kamera odtažitá, atmosféra tísnivá a symbolika propracovaná. Zatmění je zneklidňující snímek, kde se sice nic dramatického neděje, ale dojem z něho se divákovi zaryje hluboko pod kůži.(18.4.2011)
-
Johny_MH
Výborný film. Jenom škoda, že tam ,,hraje" Delon.(5.6.2003)
-
mcleod
Odcizení a odlidštění západní společnosti... to je zřejmě to, co chtěl Antonioni říci tímto filmem. Hlavní postava... Monica Vitti... přestože má několikrát během filmu na dosah zajímavý a krásný život, vždy se mu nějak (dobrovolně) vyhne. Film ale není natočen příliš dobře... myšlenky a symboly nejsou příliš časté, materialistický svět burzy není dobře zachycen... viděl jsem už lepší filmy.(20.9.2011)
-
huzgi
Takto vypadá filmová dokonalost. Ve třetím pokračování velmi silné "tetralogie citů" dochází ke klasickému antoniovskému rozostření reality. Pomalý rytmus spojený s úžasnou hudbou doprovází příběh hrdinky, která neví, hledá, tápe, nechápe a znovu neví... Mladý Delon, zatím prost všech šarží a hereckých pokřivení, působí spíš jako Bressonovský model. Velmi vyspělý a dospělý výkon centrální dvojice povyšuje mazlivá a znejisťující kamera, hrají tváře, stíny, gesta, výzdoba bytů, bytové doplňky, odhozené cigarety, barely vody, smečky psů. Antonioni na vrcholu sil chrlí režijní nápady a divák žasne. Jeden z vrcholů filmového umění vůbec.(29.5.2010)
-
Vladajsoucna
Ne tak umělecky hypnotizující jako Zvětšenina a Noc, ale stále velmi sugestivní Antonioniho snímek z jeho tzv. tetralogie citů. Skrze postavu Ženy (typově dokonalá Monika Vittiová ještě bez brýlí) potácející se od jedné milenecké krize k druhé zachycuje Antonioni celkový rozklad měšťácké italské společnosti počátku 60. let. Jakkoliv režisérův skeptický pohled je zřejmý, přece jen zde stále svítá jakás takás naděje, že lidstvo se obrátí k vyšším cílům než jen k hrabivému skotačení na burze a bezcílnému navazování milostných vztahů bez skutečné lásky. Přesto jako určité memento mori je film zakončen depresivní montáží záběrů ze "zatemňujícího" se města, světa, v němž jakoby všechno ztratilo smysl.(14.8.2010)
-
novocestna
Tak to je paráda! Jak výstižné, jak moc ze života! Nemusel by říct nic (přestože sděluje hodně)a bylo by to ono! Jenom bacha, až se budete procházet sebou samým, bacha na svou jsoucnost!!! Mohlo by se stát, že se krásou ztratíte a nepůjde jít zpět...Jako vydat se na cestu...třeba do říše lesú...snad najít víly...nést si sebou naději...(22.4.2009)
-
tata22
Nevim, nevim, vydržel jsem až do konce ale popravdě musím říci, že mi to nezaujalo. Uznávám skvělé herecké výkony, Monicu přímo zbožňuji ale nemohu si pomoci. V tomhle případě musím trvat na slovech Miloše Formana, že film potřebuje příběh, tady příběh nebyl. Kdybych si nepřečetl co bylo napsáno na obalu, možná bych tápal ještě víc....(4.6.2010)
-
Trismegistos
Zatmění je mistrovský kousek, to bezesporu. Příběhová linie tam je, decentní a křehká, stejně jako každý jednotlivý záběr, hra se vzdálenostmi, kontrasty. Antonioni skrze Zatmění promlouvá k tomu, kdo chce vidět svět z "trošku jiné perspektivy", kdo chce poznávat jaké jsou možnosti, kdo se pokouší uvolnit se z nejběžnějšího, naučeného, zautomatizovaného náhledu. Nechal jsem se vézt a byla mi ukázána lidskost jednotlivce, naproti které se točil vír anonymního pulsujícího města. A v tom protikladu bylo víc než jindy znát, čím je lidské stvoření a jak pestrého je schopno jednání. V mnoha chvílích se dokonce oba protipóly prolínaly, lidské konání zanechává stopy a přiřazuje místům smysl. Tak se z obyčejného rohu rozestaveného baráku u křižovatky stane místo, na které když se podívám, vzpomenu si na začínající vztah dvou mladých lidí. Místo se stává milníkem, iniciuje vzpomínky, zažehává pocity dávno zapomenuté. A drží si tuto ontologickou odlišnost i ve chvíli, kdy už není lidí, kteří by pamatovali? 5/5(28.9.2011)
-
vixina
Tento film ponúka kritiku spoločnosti, v ktorej si citmi zmätená hrdinka nevie nájsť miesto. Ako nová vlna sama, dej sa nekladie na prvé miesto. Činí ho to skôr filmom pre náročnejšieho diváka, ktorý ho hneď neodsúdi, a ktorý sa dokáže aj napriek dnešnému štýlu filmov nad videným zamyslieť a domýšľať. Pretože o tom to je. A ja si to cením.(15.4.2012)
