Milionář z chatrče

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)

Pohádka pro dospělé. Příběh je zajímavý, bohužel mě nijak nedojal. Možná jsem neměl tu správnou náladu, ale prostě jsem nevěřil v reálnost tohoto příběhu. Jak se pak mám dojmout, nebo utřít slzu, když to co se děje na plátně, je v reálném životě naprosto nemožné. Režie byla zmáknutá skvěle, hudba byla příjemná, příběhy okolo "žebráckého Bosse" a chudoby, odpovídající skutečnosti. Ale ta samá podstata filmu - vítězství chudého v soutěži, kde mu příjdou otázky, které jako jediné zrovna věděl, příšerně přehnaná. Tento film je z půlky pohádka a z té druhé "děsně vážná věc" a to moc nemusím. Ten crazy taneček u závěrečných titulků mi také na dojmech moc nepřídal i když chápu, že v Bollywoodu je tento druh pařby velice oblíbený. 60%. (14.03.2009)

Silný příběh, co si budeme povídat, ale nevím proč, přišel mi takový otrhaný, ochuzený. O co? Nevim, zase tak světoborný mi to nepřišlo. Asi proto, že takových příběhů už jsem viděla, slyšela. Ať si film užije své Oskary, určitě zasloužené, ale pro mě není výhercem v kategorii "Nejlepší film" pro rok 2008. To vyhrál jiný. (04.03.2009)

Naivní, klišovitá a dějově předem odhadnutelná pohádka o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Boyleův film uchvacuje smetištními reáliemi současné přelidněné Indie, ale jinak nemá už co nabídnout. Prostřihy z dětství jsou sice vynikající, plné života a filmařské vášně, ale zbytek jede podle mustru, který je možno vidět v mnoha jiných filmech, bez špetky překvapení, napětí, či uvěřitelných emocí. Bollywood s velkou pompou přišel do Hollywoodu a všichni si z toho sedli na prdel. Tak pardon, ale já ne. (03.02.2009)

Všeobecné nadšení z tohohle filmu mě dost silně odrazovalo a nebýt toho, že mi to doporučil nejlepší kamarád, asi bych si to nechal ujít. Ale nenechal a je to dobře. Vzdor až pohádkovému závěru (i když jak pro koho) na mě působil film dost opravdově a sympaticky, na čemž měl kromě skvělé Boyleovy režie a Rahmanovy hudby (jeden z nejlépe sednoucích soundtracků) i hlavní hrdina, který se přes své mládí celý film choval jako chlap. Nutno říct, že že kromě něj se dozvíme více pouze o jeho bratrovi (nejlíp napsaná postava), ostatní jsou tam spíš z titulu své funkce v ději. To ovšem bohatě vynahrazuje podle mě dokonale zachycené prostředí ulice a slumů, v nichž Jamal se svým bratrem vyrůstají. Celkově jsem někde mezi těmi, kteří se pro film bezmezně nadchli a těmi, kteří film tak nějak "z principu" odsuzují. Prozatím velmi dobré 4*. P.S. Že je Freida Pinto kočka přede mnou dokonce prohlásila přítelkyně. Tak na ní asi doopravdy něco bude :)) (17.05.2009)