Milionář z chatrče

Prvá vec, ktorá stojí za pozornosť, je režisér filmu Danny Boyle (Trainspotting, Sunshine). Druhá vec je absencia známych hercov a treťou vecou je prostredie. Ktoré je aj napriek pár filmovým pokusom pre diváka stále exotické, zaujímavé a do veľkej miery nepoznané. Už samotný úvod filmu ma nenechal na pochybách, že mám dočinenia s niečím výnimočným. Kamera mi vyrazila dych a pripomenula mi (a nebudem vôbec preháňať) hravosť a nápaditosť najlepšieho westernu Vtedy na západe. Rôzne detailné zábery a všemožné nezvyčajné polohy kamery. Nevedel som, kam sa mám skôr pozerať a nadšenie vo mne z nádherných záberov bolo obrovské. Kameraman Anthony Dod Mantle (28 dní poté, Dogville, Poslední skotský král...) odviedol robotu, ktorá ani po viacerých pozretiach neomrzí a prajem mu náležité ocenenia. Veľmi ma zaujal aj príbeh, ktorý je podaný rozprávaním o svojich zážitkoch, ktoré smerovali k poznaniu odpovedí na otázky v kresle súťaže, v ktorej má hlavná postava Jamal nábeh na pekných pár miliónov. Chlapec však očividne nie je génius a tak je upodozrievaný z podvádzania. Film mi pripomína prostredím a krutosťou tamojšieho života Mesto bohov a svojím priebehom a udalosťami, čo Jamal zažíva aj môj najoblúbenejší film Forrest Gump. Zatiaľ prirovnania len k tým najlepším filmom, ale aj napriek tomu mám pocit, že filmu tým krivdím. Toto je totiž osobitý film, zážitok na ktorý sa nezabúda. Obrovská sila snímku tkvie vo vyvolávaní emócií. Cez chudobu, nedostatok peňazí , veľký neporiadok a náboženské nezhody si tí ľudia žijú v podstate šťastne. Nechýba im optimizmus a úsmev na tváry. Musel by som v tom prostredí stráviť istý kus času, aby som tú ich chuť do života pochopil. Film je vlastne takou oslavou života (občas veľmi krutého), v ktorom víťazí pravda, priateľstvo, láska a tiež aj osud (má to prvky rozprávky) . Zanechalo to vo mne celé dojem, ako keby som to prežil ja sám. Danny natočil viacmenej dokonalý film, s krásnou hudbou, bezchybnými hereckými výkonmi (nádherná Freida Pinto ako Jamalova láska Latika), v reálnom prostredí plnom farieb a skvelých nápadov a s pozitívne ladeným príbehom. Film si zaslúži maximálnu pozornosť!. 95%. Jeden z filmov roka 2008. (05.01.2009)

Kouzelnej film se strašně pěknou atmosférou, kterej zahřeje u srdce a pohladí po duši. Srovnání s Městem Bohů mi nepřijde zas až tak vhodné, ačkoliv se to logicky nabízí. City of God je totiž chladný a težkopádný konstrukt bez osobnosti, zato Slumdog Millionaire je divácky vděčnou hřejivou a hlavně svižnou pohádkou, která si nenese žádné velké poselství, ale o to je upřímnější. Že je Danny Boyle hračička a vizuální kouzelník dokázal už mnohokrát, a i nyní nabízí divákům dokonalé splynutí obrazu a hudby. V podstatě ve všech scénách, ke kterým hraje některá výraznější skladba, mi nezbylo nic jiného, než jen s obdivem civět na obrazovku a žasnout. Tolik nápadů a vychytávek se často nevidí. Na nejlepší film bych to letos sice nepasoval, ale režie by si ocenění stoprocentně zasloužila. (30.12.2008)

Nepřekvapuje mě to okamžité zařazení mezi nejlépe hodnocené filmy – podobné „hřejivé“ příběhy diváci rádi baští i s navijákem. Ostatně, i vynikající Forrest Gump a Vykoupení z Věznice Shawhank spadají do této kolonky. Zatímco však tyto filmy disponují neuvěřitelně silným dějem, Milionář z chatrče dostává z diváků sympatie lacinými triky. Pokud se o Marley a já říká, že poslední třetinou vydírá, Milionář z chatrče to dělá celou dobu. Jsou tu naprosto všechny ověřené ingredience – zlý bratr, vysněná „panenská“ dívka, cesta za snem, tragicky zemřelá matka, zlý muž ovládající dívku, neprávem obviněný hrdina atd.. Tunu klišé doplňuje řada logických chyb (Napřed se mučí před výslechem? Pauza na toaletu po zadání otázky?) a Boyle tak válcuje především formou, která sice filmu dodává potřebné tempo, současně ale podtrhuje jeho průměrnost. Když si totiž odmyslíme to filmařské dynamo, zůstane nám naprosto průměrný film, který by za jiných okolností skončil v propadlišti dějin. JENŽE je tam ta (pro Evropana i Američana) neokoukaná kulturní vložka, která tomu v očích diváků dodává hloubku (efekt je stejný jako u Zkrocené hory, kde tvůrci pro změnu využili téma homosexuality k získání sympatií). Američané MILUJÍ filmy o outsiderech, kteří prožívají "popelkovský příběh" menšin, takže Oscar nepřekvapuje. Takový Rocky nicméně s tématem outsidera operoval také a byl podstatně méně vykonstruovaný… (07.04.2009)

Vykořisťovatelský film... vybraně natočená a nazvučená ukázka koloniální fantazie s přidanou hodnotou v podobě očistné katarze. O Indii Milionář z chatrče nic nevypovídá, jen si ji vypůjčuje jako vycpávku do soucitného šrapnelu mířeného na západního diváka. Esence soudobého ideologického eskapismu, jakkoli strhující po technické stránce. Tomu filmu nevěřím ň. Boylova posedlost neviditelnou rukou osudu je z tohoto pohledu typická - jen křiklavé barvy na prázdném betonovém bloku "zaručeného hitu". (20.02.2011)

Po druhém zhlédnutí se u mě ty hodně nejisté čtyři hvězdičky definitivně přehouply do výmluvnějších tří. Film se tváří inovativně a dravě - a je tak i všeobecně vnímán. Naplňuje ale všechny škatulky klasického vyprávění (nic proti němu, ale inovace to fakt není), přičemž zdánlivá rychlost je dána hlavně extrémně rychlým střihem a dynamickou hudbou. Nikoli pak způsobem vyprávění a rytmizací děje, jehož organizace je dost mechanická a od určité chvíle prostě jen opakovaně naplňující stejný model (otázka ve studiu/otázka policisty - zařazení odpovědi do Malikova životního příběhu). A marginální otázka: Opravdu se u tak maximalizované možnosti hlavní výhry soutěž vysílá v přímém přenosu a ne předtočená, jak je tomu všude jinde? ___ A detail k úvodnímu titulku: Pokud je správná/pravdivá možnost D, nutně musí být správná/pravdivá i možnost B. :) (12.02.2009)