Milionář z chatrče

"I já věděl, že to byl Amitabh Bachchan." Já se tedy nechci moc chlubit, ale neznám žádnou otázku, na kterou zní odpověď: Amitabh Bachchan. Takže 1.000 rupií nevyhrávám a pod vousy si mudruju něco o podvodu. Přitom evidentně stačilo znát pár odpovědí a čekat na přesně mířené otázky. Já bych je nedostal, takže to je asi důvod, proč se ten film točil o Jamalovi. Nechci vypadat nějak závistivě, ale mám pocit, že celé to bylo vykalkulováno příliš precizně na to, aby mě to bombajské bláto obalené v cukrové vatě nějak zvlášť zaujalo. Pro mě to zkrátka bylo dobré, ale rozhodně kvůli tomu nebudu vyzývat všechny trpící osmahlé hochy k tomu, aby se vydali do Evropy zajišťovat lékařskou službu, porodnost a pásovou výrobu Mercedesů. (07.02.2017)

Milionár z chatrče je významovo nový Tiger a drak. Bude rovnako vplyvný. Je to celosvetovo univerzálnym jazykom rozprávaný príbeh lásky z exotického kúta sveta, do ktorého bežný divák neprenikne. A Indovia budú márne tvrdiť (tak ako svojho času tvrdili Číňania), že takéto filmy doma nakrúcajú už desaťročia. Nie, nenakrúcajú. To niekto z vonku musí prísť medzi nich a vytiahnuť svoj západoeurópsky objektív. Milionár z chatrče nie je bollywoodský film, je to ohňostrojová oslava Bollywoodu ako filmovej kultúry aj so všetkým jej romantizmom. V krásnom príbehu lásky naplno zužitkováva lesk i biedu indického mikrokozmu, a nápaditou a sviežou formou jej dodáva divácky atraktívny šmrnc. Je to malý a nenápadný filmový drahokam, ktorý žiari viacej, ako všetky losangeleské klenotníctva, do ktorých chodí nakupovať Benjamin Button. Je to film oslavujúci život, vieru, pozitívne myslenie; film, ktorý nebol robený za účelom stať sa oceňovaným filmom roku. A práve preto si to zaslúži. V dnešnej dobe je tento film malým zázrakom. A Danny Boyle je Ježiško. P.S. Jen Lopez či Rosario Dawson majú črty Freidy Pinto, ale nemajú jej oči. Žiadna hollywoodská herečka nemá oči Freidy Pinto... (20.02.2009)

:::::::::::::::::::::: Film mi přišel jako dobře promyšlená práce režiséra a scénaristy, jak získat plno Oscarů a jiných povrchních cen, jako by to dělali jen pro ně. Dev Patel mi byl strašně nesympatický, za celý film má jenom jeden jediný výraz a ještě k tomu hraje strašně prkenně. Nemohu si pomoci, ale prostě to na mě působilo strašně laciným dojmem. Nezlobte se na mě. Normálně bych tomu dal 3 nebo 4 hvězdy, ale na to, jak to bylo minulý rok strašně vychvalované a jednu dobu dokonce v top 200, tak jsem měl vysoké očekávání a dostalo se mi nakonec tohle. A ta taneční scéna na konci se tam vůbec nehodila, byla vyloženě trapná. Jako by se to najednou přehouplo z dramtu do nějaké fádní komedie. Úplně mi to zkazilo, už tak špatný dojem. Film je sice dobře natočený, to jo, o tom žádná, ale prostě to na mě celé působí, jak říkám, moc lacině, vypočítavě, vykonstruovaně a povrchně. Žádné emoce to ve mě nevyvolalo. Zlatý Titanic, ten mě dojal až k slzám, měl skvělou atmosféru a film byl nabitý silnými emocemi až k prasknutí. ::::::::::::::::::::::: (23.12.2009)

Nepřekvapuje mě to okamžité zařazení mezi nejlépe hodnocené filmy – podobné „hřejivé“ příběhy diváci rádi baští i s navijákem. Ostatně, i vynikající Forrest Gump a Vykoupení z Věznice Shawhank spadají do této kolonky. Zatímco však tyto filmy disponují neuvěřitelně silným dějem, Milionář z chatrče dostává z diváků sympatie lacinými triky. Pokud se o Marley a já říká, že poslední třetinou vydírá, Milionář z chatrče to dělá celou dobu. Jsou tu naprosto všechny ověřené ingredience – zlý bratr, vysněná „panenská“ dívka, cesta za snem, tragicky zemřelá matka, zlý muž ovládající dívku, neprávem obviněný hrdina atd.. Tunu klišé doplňuje řada logických chyb (Napřed se mučí před výslechem? Pauza na toaletu po zadání otázky?) a Boyle tak válcuje především formou, která sice filmu dodává potřebné tempo, současně ale podtrhuje jeho průměrnost. Když si totiž odmyslíme to filmařské dynamo, zůstane nám naprosto průměrný film, který by za jiných okolností skončil v propadlišti dějin. JENŽE je tam ta (pro Evropana i Američana) neokoukaná kulturní vložka, která tomu v očích diváků dodává hloubku (efekt je stejný jako u Zkrocené hory, kde tvůrci pro změnu využili téma homosexuality k získání sympatií). Američané MILUJÍ filmy o outsiderech, kteří prožívají "popelkovský příběh" menšin, takže Oscar nepřekvapuje. Takový Rocky nicméně s tématem outsidera operoval také a byl podstatně méně vykonstruovaný… (07.04.2009)