Milionář z chatrče

Všeobecné nadšení z tohohle filmu mě dost silně odrazovalo a nebýt toho, že mi to doporučil nejlepší kamarád, asi bych si to nechal ujít. Ale nenechal a je to dobře. Vzdor až pohádkovému závěru (i když jak pro koho) na mě působil film dost opravdově a sympaticky, na čemž měl kromě skvělé Boyleovy režie a Rahmanovy hudby (jeden z nejlépe sednoucích soundtracků) i hlavní hrdina, který se přes své mládí celý film choval jako chlap. Nutno říct, že že kromě něj se dozvíme více pouze o jeho bratrovi (nejlíp napsaná postava), ostatní jsou tam spíš z titulu své funkce v ději. To ovšem bohatě vynahrazuje podle mě dokonale zachycené prostředí ulice a slumů, v nichž Jamal se svým bratrem vyrůstají. Celkově jsem někde mezi těmi, kteří se pro film bezmezně nadchli a těmi, kteří film tak nějak "z principu" odsuzují. Prozatím velmi dobré 4*. P.S. Že je Freida Pinto kočka přede mnou dokonce prohlásila přítelkyně. Tak na ní asi doopravdy něco bude :)) (17.05.2009)

Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. 75% Zajímavé komentáře: imf, Bluntman, H34D, tangerine1, Mahalik, FateKEEPER, mm13, lakikaki, seeker23, Brandon, Sokkk_y, Triple H, curunir, spacylemon, anura, Trifi (31.03.2009)

Trochu paradoxně je z mého pohledu největším problémem tohoto vcelku originálního filmu s dobrým scénářem jeho předvídatelnost, jeden nejextrémnější příklad za všechny - to, jak bude znít poslední otázka v soutěži "Chcete být milionářem", mi bylo jasné po po pár minutách filmu... Jinak ale příjemné po všech stránkách a hlavně malí indičtí herci byli opravdu výborní. (14.03.2009)

Neřeknu proč, ale něco mi na ovacích kolem Milionáře nehrálo a to je pak fér do filmu jít. Šla jsem, ale pořád mi něco nehraje a pořád nevím proč. Film je milej, ale zdá se mi to celý nějak chtěný, nějak vymodlený a jak cejtim byť malinkou levou, tak to na mě plnou vahou nepadne. Za kluky, za holky, za pravou v Dennym a tak vůbec ... chatrný 4*. (13.02.2009)

Nepřekvapuje mě to okamžité zařazení mezi nejlépe hodnocené filmy – podobné „hřejivé“ příběhy diváci rádi baští i s navijákem. Ostatně, i vynikající Forrest Gump a Vykoupení z Věznice Shawhank spadají do této kolonky. Zatímco však tyto filmy disponují neuvěřitelně silným dějem, Milionář z chatrče dostává z diváků sympatie lacinými triky. Pokud se o Marley a já říká, že poslední třetinou vydírá, Milionář z chatrče to dělá celou dobu. Jsou tu naprosto všechny ověřené ingredience – zlý bratr, vysněná „panenská“ dívka, cesta za snem, tragicky zemřelá matka, zlý muž ovládající dívku, neprávem obviněný hrdina atd.. Tunu klišé doplňuje řada logických chyb (Napřed se mučí před výslechem? Pauza na toaletu po zadání otázky?) a Boyle tak válcuje především formou, která sice filmu dodává potřebné tempo, současně ale podtrhuje jeho průměrnost. Když si totiž odmyslíme to filmařské dynamo, zůstane nám naprosto průměrný film, který by za jiných okolností skončil v propadlišti dějin. JENŽE je tam ta (pro Evropana i Američana) neokoukaná kulturní vložka, která tomu v očích diváků dodává hloubku (efekt je stejný jako u Zkrocené hory, kde tvůrci pro změnu využili téma homosexuality k získání sympatií). Američané MILUJÍ filmy o outsiderech, kteří prožívají "popelkovský příběh" menšin, takže Oscar nepřekvapuje. Takový Rocky nicméně s tématem outsidera operoval také a byl podstatně méně vykonstruovaný… (07.04.2009)