Milionář z chatrče

Na plný počet to nakonec není. Boyle se obklopil výbornými téměř neherci, oprášil své zkušenosti s běháním z 28 dní poté a v první polovině servíruje po audiovizuální stránce prakticky unikátní majstrštyk. Bůhví proč se ale v druhé polovině naprosto odkloní a pošle film.. Ne do háje, ale z jedinečného veledíla je najednou "jenom" vysoký nadprůměr... Což za stávajících okolností a s laťkou nasazenou do nebeských výšin bohužel bohatě stačí na to, aby ta jedna hvězdička šla prostě dolů... Mimoto.. finále vypočítavé, a rádoby dojemný konec mne nechal absolutně chladným, navíc, i když je relativně krátký, stejně sem měl chuť už už ho utnout, protože... na mě prostě nefungoval. Nevím... Možná jsem se namlsal všemi těmi nadšenými ohlasy a výkřiky o nejlepším filmu roku a jedním z nejlepších filmů vůbec, ale pro mě není Milionář z chatrče ani film, který bych si zařadil do své osobní Top... Takové Miliony na mě zapůsobily mnohem víc... (04.01.2009)

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)

Scénář: Simon Beaufoy .. _ D: It is written ___ Když jsem poprvé četl krátkou tiskovou zprávu, že "Danny Boyle natočí Chcete být milionářem" pomyslel jsem si, že se někdo někde pomátl a po excelentním filmařském zážitku Sunshine přijde (Dannyho trochu obvyklá) kvalitativní houpačka a vznikne něco ehm nezajímavého a tak jsem informace a dobu, během níž snímek vznikal, vcelku přehlížel. Jenže díky vskutku parádnímu scénáři (čest knižní prvotině Vikas Swarup - Q and A) vznikla nevšední lahůdka. Ostatně režisér již jednou dokázal, že s dětmi a penězi to umí pojmout zajímavě... _____ Extra silný příběh dvou bratrů na pozadí drsného životního koloběhu v chudinském Bombajském slumu, technicky vytříbeně natočený a tentokrát nohy nepodlamuje ani scénář, byť se pohádkový příběh s pozitivně laděným odérem nemusí každému pozdávat. Ovšem, ono to má po celou dobu spoustu napínavých i dojemných momentů a vůbec celá pestrá dějová stavba s paralelním vyprávěním a dovětky během výslechu / soutěže nemá chybu a to všetně lahodného love-tanečního závěru na nádraží. Vše je krásně barvitě a dynamicky natočené, sestříhané a opatřené tradičně výborným hudebním podkladem (na písni Paper Planes od britské zpěvačky Maya Arulpragasam jsem si ujížděl již dávno a tak rozhodně potěšila), který má tentokrát na svědomí velezkušený Ind Allah Rakkha Rahman. Z herců pak zaujmou především dětští představitelé a samozřejmě "Indická Megan Fox" Freida Pinto, ale celkově nemá casting slabé místo. _____ Slumdog Millionaire je jeden z pozdních pokladů roku 2008 a ač jsem se nechvěl blažeností jako u předcházejícího slunného tripu, musím Indickou zajížďku hodnotit stejně plnohodnotnou známkou. Zaslouží si to. __ 100%. (31.12.2008)

Místy sice trochu zmatené, přeskakující z děje do děje, z jednoho období do druhého, takže je potřeba se trochu víc soustředit, aby člověk objevil souvislosti, ale jinak dost dobré a zajímavé téma o chudém chlapci, který se dostal do soutěže a podařilo se mu nemožné. Ale po všem co prožil, kdo by mu to nepřál? (04.01.2009)

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (14.02.2009)