Milionář z chatrče

Naivní, klišovitá a dějově předem odhadnutelná pohádka o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Boyleův film uchvacuje smetištními reáliemi současné přelidněné Indie, ale jinak nemá už co nabídnout. Prostřihy z dětství jsou sice vynikající, plné života a filmařské vášně, ale zbytek jede podle mustru, který je možno vidět v mnoha jiných filmech, bez špetky překvapení, napětí, či uvěřitelných emocí. Bollywood s velkou pompou přišel do Hollywoodu a všichni si z toho sedli na prdel. Tak pardon, ale já ne. (03.02.2009)

"I já věděl, že to byl Amitabh Bachchan." Já se tedy nechci moc chlubit, ale neznám žádnou otázku, na kterou zní odpověď: Amitabh Bachchan. Takže 1.000 rupií nevyhrávám a pod vousy si mudruju něco o podvodu. Přitom evidentně stačilo znát pár odpovědí a čekat na přesně mířené otázky. Já bych je nedostal, takže to je asi důvod, proč se ten film točil o Jamalovi. Nechci vypadat nějak závistivě, ale mám pocit, že celé to bylo vykalkulováno příliš precizně na to, aby mě to bombajské bláto obalené v cukrové vatě nějak zvlášť zaujalo. Pro mě to zkrátka bylo dobré, ale rozhodně kvůli tomu nebudu vyzývat všechny trpící osmahlé hochy k tomu, aby se vydali do Evropy zajišťovat lékařskou službu, porodnost a pásovou výrobu Mercedesů. (07.02.2017)

Po vydařeném Sunshine další skvělý projekt D.B., od kterého jsem díky námětu nečekal, že dopadne takhle impozantně. Spíše jsem si skepticky představoval, že se mladý hoch ztratí někde uprostřed nudné cesty a film nakonec skončí fiaskem. Trailer vypadal nadějně, jsem rád, že jsem se mýlil a Boyle se opět trefil přímo do černého. Nejdříve bych rád zmínil hudební stránku A. R. Rahmana a spol., která je sice malinko v pop/disco stylu, ale ke scénám se trefně hodí a dotváří tak úchvatnou a dynamickou audiovizuální jízdu ve slušivém bollywoodském stylu. Chytře jsou také vyprávěny jednotlivé otázky/odpovědi soutěže a jejich vazba na Jamalovi vzpomínky na jeho strastiplné cestě za svou vyvolenou. Jednou z hlavních složek, proč je tento film úspěšný, je i výborné herecké obsazení. Jednotlivé charaktery a výkony všech představitelů jsou věrně podané a nemám zde v podstatě nic, co bych vytknul. SM je když to řeknu upřímně, trochu nasládlý pohádkový příběh o chuďasovi, který si razí cestu přes překážky a snaží se osvobodit svou princeznu. Výsledné spojení jednotlivých segmentů (chudoba, romantika, násilí, zrada a láska), jak je nám prezentováno v této koláži, je však velmi působivé a vyvolává ve mně pocity naplnění. Slumdog Millionaire je zkrátka tím, čím si jej přejeme mít, příběhem o osudové lásce v bohatě vykreslených detailech a bez zbytečných klišé. Rok 2008 nakonec přeci jen nebude tak chudý, jak to ještě na počátku zimy vypadalo. Go, Danny, Go! (9/10) (04.01.2009)

Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. 75% Zajímavé komentáře: imf, Bluntman, H34D, tangerine1, Mahalik, FateKEEPER, mm13, lakikaki, seeker23, Brandon, Sokkk_y, Triple H, curunir, spacylemon, anura, Trifi (31.03.2009)

Jsou filmy nabité hollywoodskými hvězdami a je to propadák. Na druhou stranu jsou i filmy, ve kterých hrají samí neznámí herci a při jeho sledování se nám tají dech. Takový je i Milionář z chatrče. Oblíbená soutěž hrajíci prim ve filmu, který již posbíral spoustu cen a ty velké ho jistě ještě čekají. Já jsem uchvácen hned dvakrát. Za prvé samotným filmem a za druhé samotnou soutěží. Přiznám se, že při jejím sleodvání jsem byl málokdy tak napnut jako v této zinscenované verzi. Pohádka o Honzovi, který se potloukal indickou chudobou, až jej nakonec láska přivedla k nečekanému a vlastně ani nechtěnému bohatství. Tak to máme přece rádi, protože skutečnost bývá často mnohem horší než podmínky dětí, do jejichž života můžeme těmito dvěma hodinami nakouknout. (10.05.2009)