Milionář z chatrče

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (14.02.2009)

Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. 75% Zajímavé komentáře: imf, Bluntman, H34D, tangerine1, Mahalik, FateKEEPER, mm13, lakikaki, seeker23, Brandon, Sokkk_y, Triple H, curunir, spacylemon, anura, Trifi (31.03.2009)

Nefalšovaný celuloidový kolotoč života. Zločin, osud, napětí i osobní drama. A hlavně opatrná love story, která je právě tím rozhodujícím ukazatelem, který Milionáře odděluje od jiných životopisných příběhů. Za doprovodu soundtracku přesně na rozhraní dynamického Boyleho stylu a fascinujícího orchestru se zřetelně ukazuje, že divácká obec potřebuje "lidské příběhy". Ještěže tak. (31.12.2008)

Soundtrack A.R. Rahman: 1. O... Saya - M.I.A. [3:34] ,2. Riots [1:59] ,3. Mausam & Escape [3:53] ,4. Paper Planes - M.I.A. [3:23] ,5. Paper Planes - M.I.A. [5:49] ,6. Ringa Ringa [4:15] ,7. Liquid Dance [2:59] ,8. Latika's Theme [3:09] ,9. Aaj Ki Raat - Sonu Nigam [6:07] ,10. Millionaire [2:44] ,11. Gangsta Blues [3:42] ,12. Dreams On Fire [4:08] ,13. Jai Ho [5:19], (10.05.2011)

Prvá vec, ktorá stojí za pozornosť, je režisér filmu Danny Boyle (Trainspotting, Sunshine). Druhá vec je absencia známych hercov a treťou vecou je prostredie. Ktoré je aj napriek pár filmovým pokusom pre diváka stále exotické, zaujímavé a do veľkej miery nepoznané. Už samotný úvod filmu ma nenechal na pochybách, že mám dočinenia s niečím výnimočným. Kamera mi vyrazila dych a pripomenula mi (a nebudem vôbec preháňať) hravosť a nápaditosť najlepšieho westernu Vtedy na západe. Rôzne detailné zábery a všemožné nezvyčajné polohy kamery. Nevedel som, kam sa mám skôr pozerať a nadšenie vo mne z nádherných záberov bolo obrovské. Kameraman Anthony Dod Mantle (28 dní poté, Dogville, Poslední skotský král...) odviedol robotu, ktorá ani po viacerých pozretiach neomrzí a prajem mu náležité ocenenia. Veľmi ma zaujal aj príbeh, ktorý je podaný rozprávaním o svojich zážitkoch, ktoré smerovali k poznaniu odpovedí na otázky v kresle súťaže, v ktorej má hlavná postava Jamal nábeh na pekných pár miliónov. Chlapec však očividne nie je génius a tak je upodozrievaný z podvádzania. Film mi pripomína prostredím a krutosťou tamojšieho života Mesto bohov a svojím priebehom a udalosťami, čo Jamal zažíva aj môj najoblúbenejší film Forrest Gump. Zatiaľ prirovnania len k tým najlepším filmom, ale aj napriek tomu mám pocit, že filmu tým krivdím. Toto je totiž osobitý film, zážitok na ktorý sa nezabúda. Obrovská sila snímku tkvie vo vyvolávaní emócií. Cez chudobu, nedostatok peňazí , veľký neporiadok a náboženské nezhody si tí ľudia žijú v podstate šťastne. Nechýba im optimizmus a úsmev na tváry. Musel by som v tom prostredí stráviť istý kus času, aby som tú ich chuť do života pochopil. Film je vlastne takou oslavou života (občas veľmi krutého), v ktorom víťazí pravda, priateľstvo, láska a tiež aj osud (má to prvky rozprávky) . Zanechalo to vo mne celé dojem, ako keby som to prežil ja sám. Danny natočil viacmenej dokonalý film, s krásnou hudbou, bezchybnými hereckými výkonmi (nádherná Freida Pinto ako Jamalova láska Latika), v reálnom prostredí plnom farieb a skvelých nápadov a s pozitívne ladeným príbehom. Film si zaslúži maximálnu pozornosť!. 95%. Jeden z filmov roka 2008. (05.01.2009)