Milionář z chatrče

Po vydařeném Sunshine další skvělý projekt D.B., od kterého jsem díky námětu nečekal, že dopadne takhle impozantně. Spíše jsem si skepticky představoval, že se mladý hoch ztratí někde uprostřed nudné cesty a film nakonec skončí fiaskem. Trailer vypadal nadějně, jsem rád, že jsem se mýlil a Boyle se opět trefil přímo do černého. Nejdříve bych rád zmínil hudební stránku A. R. Rahmana a spol., která je sice malinko v pop/disco stylu, ale ke scénám se trefně hodí a dotváří tak úchvatnou a dynamickou audiovizuální jízdu ve slušivém bollywoodském stylu. Chytře jsou také vyprávěny jednotlivé otázky/odpovědi soutěže a jejich vazba na Jamalovi vzpomínky na jeho strastiplné cestě za svou vyvolenou. Jednou z hlavních složek, proč je tento film úspěšný, je i výborné herecké obsazení. Jednotlivé charaktery a výkony všech představitelů jsou věrně podané a nemám zde v podstatě nic, co bych vytknul. SM je když to řeknu upřímně, trochu nasládlý pohádkový příběh o chuďasovi, který si razí cestu přes překážky a snaží se osvobodit svou princeznu. Výsledné spojení jednotlivých segmentů (chudoba, romantika, násilí, zrada a láska), jak je nám prezentováno v této koláži, je však velmi působivé a vyvolává ve mně pocity naplnění. Slumdog Millionaire je zkrátka tím, čím si jej přejeme mít, příběhem o osudové lásce v bohatě vykreslených detailech a bez zbytečných klišé. Rok 2008 nakonec přeci jen nebude tak chudý, jak to ještě na počátku zimy vypadalo. Go, Danny, Go! (9/10) (04.01.2009)

Kolem tohohle film use poměrně rychle nakupilo dost negativní energie - myslím, že to je v tomhle případě přehnané a některé výtky jdou až do extrému. Je to určitě pohádka, ale co se týče exploatace indické kultury - svým způsobem Boyle svou hyperaktivní režií exploatuje vše, na co se zaměří... Myslel jsem, že proto ho máme rádi. (12.12.2009)

"Každé ráno sa modlím, aby som tú odpoveď nepoznal." Je to tak, D'Artagnan naozaj nie je jeden z Troch mušketierov, je až štvrtý a teda sa neráta. Samotný film, o tom, že niekedy sa aj dobrým ľuďom stávaju dobré veci, je troška dlhý, príliš divoký a na indickej kultúre nevidím ani zrnko zaujímavosti, pravdupovediac sa mi hnusí. Ale vďaka hrdinovým pozoruhodným životným skúsenostiam, na ktorých nie je v skutočnosti nič neuveriteľné, budete mať dve hodiny slzy na krajíčku a ak nepôjdu von dovtedy, finálny "priateľ na telefóne" by ich definitívne mohol oslobodiť. Danny Boyle je vynikajúci režisér, ktorý si vie zaistiť slobodu od producentov resp. spolupracuje s takými, ktorí mu dajú voľné ruky, lebo vedia, čo sa začne diať, ak mu ich rozviažu. Napriek tomu snímku vnímam ako prehajdákanú príležitosť, pretože pokojne mohlo ísť o najlepší film (nielen roka), ale nakoniec dosť zaostal za očakávaniami. A za tým, na čo reálne mal. (25.03.2011)

Snad až příliš líbivá a příliš naivní pohádka o tom, jak ušatému Honzovi z Indie spadla do náručí princezna a s ní i půl království. Co pro to musel udělat? V podstatě nic. Jen žít. Jenže jednoho dne byl jeho příběh naservírován západnímu publiku, to ustrnulo nad výkaly z kadiboud, nad násilím z ulic i nad drsným osudem capartů z indických slumů a Honzovi mohl zazvonit zvonec, aby byl ten šťastný konec. Boyle naštěstí ukazuje nevěrohodnou historku (takové krásky opravdu nemívají tak silnou paměť) skrze omamnou formu, jejíž ENERGIE se bude jen těžko napodobovat. V tomhle směru schvaluju oscary za režii, hudbu, kameru, střih i zvuk. Soška za kolovrátkový scénář, kde se tak dlouho střídají otázky se vzpomínkami, až přijde z prstu vycucaný "hepáč", je ale hrozivým omylem. Stejně jako cena nejhodnotnější. I když jejímu udělení rozumím - na tyhle vlezle líbivé filmy, které elektrizují pozitivní energií, publikum slyší až příliš často. 70% (02.03.2009)

Naivní, klišovitá a dějově předem odhadnutelná pohádka o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Boyleův film uchvacuje smetištními reáliemi současné přelidněné Indie, ale jinak nemá už co nabídnout. Prostřihy z dětství jsou sice vynikající, plné života a filmařské vášně, ale zbytek jede podle mustru, který je možno vidět v mnoha jiných filmech, bez špetky překvapení, napětí, či uvěřitelných emocí. Bollywood s velkou pompou přišel do Hollywoodu a všichni si z toho sedli na prdel. Tak pardon, ale já ne. (03.02.2009)