Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní film předního dramatika a scenáristy Jiřího Hubače vypráví příběh vyléčeného alkoholika, koncertního mistra a skladatele Františka Stáry. Po návratu z protialkoholní léčebny dochází velmi rychle k poznání, že jeho euforické odhodlání začít znovu je tragická iluze. Jeho žena se z bytu zatím odstěhovala a našla si jiného muže. Podobné fiasko ho čeká v bývalém zaměstnání a později i při krátkodobém působení v základní umělecké škole. V nejtěžší chvíli, kdy se Františkovi hroutí všechny jeho soukromé naděje i profesní plány a on rezignuje, mu nezištně pomáhá bývalý spolupacient z léčebny Eda Mandík. Tento člověk, sám slabý, nedůsledný a nezodpovědný, s nečekanou a sebezničující obětavostí rezignuje na střípky osobního štěstí a energicky vybičuje svou ochablou vůli k záchraně svého jediného kamaráda. Cena, kterou za tento svůj čin Eda platí, není malá, ale jeho oběť měla smysl. V Hubačově emocionálně silném a působivém příběhu si hlavní role zahráli Pavel Liška a Bolek Polívka, režie se ujal Zdeněk Zelenka. (Česká televize)

(více)

Recenze (80)

Drom 

všechny recenze uživatele

Zoufale (ale zcela zoufale) televizní film. A nemám tím namysli jen zpracování nebo nudně neoriginální kameru, ale bohužel i průměrnou režii a slabý scénář. Námět je sice dobrý a zpracování si zasloužil, nikoliv však takové. Můj neoblíbený Bolek Polívka je překvapivě obstojný, jeho kamarád v podání Pavla Lišky však, až na pár světlých momentů, nikoliv. Vikor Preiss tu moc prostoru nemá a jsem za to rád, protože dialogy psal někdo pár minut před natáčením scény, navíc asi na záchodě, a mě by jen obtěžovalo, pokud by měl s grácií jemu vlastní vypouštět z úst to, co vyšlo zjevně druhou stranou. Ženské obsazení je o poznání lepší, Vilma Cibulková už má něco odehráno a i ve slabé roli je její výkon solidní. Klára Melíšková také moc prostoru nedostala a výkon byl v hladině lepšího průměru. Rozhodně umí ale víc, soudě dle rolí, ve kterých ji znám já. Být to natočeno o 15 let dříve, přimhouřím nad ledasčíms oko, ale není a ten pocit, že sleduju pitomé Bakaláře (či jinou vycpávku vysílacího času ČT) nenarovnal ani námět, natož herecké výkony celkově slabšího průměru. ()

Přemek 

všechny recenze uživatele

Nepříliš vyrovnaný pokus natočit starý Hubačův scénář, připravený pro Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského. Problém je nejen v nesrovnatelně slabším herectví Polívky a Lišky, ale také v nedochůdné režii Zdeňka Zelenky (vím, malichernost, ale třikrát po sobě natočit stejný Polívkův příchod ke dveřím... ech). Liška je herecky zcela nedostatečný a Polívka se snaží scény, které by Menšík hrál s tichým zvnitřněním, překonat šaržírováním a nejapnými pokusy o zlehčení látky. Budař je v tomto případě zcela zmarněný, šaržíruje jakéhosi groteskního blba, i Cibulková tentokrát není schopna zahrát skvěle připravený part. ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Zřejmě pokus vrátit časy výborných ikarových pádů, tažných ptáků a dobrých holubů... bohužel značně neúspěšný, zejména vinou opravdu předvidatelně a tezovitě vedeného scénáře, kterému absolutně chybí silné konflikty a uvěřitelné postavy. Takže obě hlavní hvězdy hrají to, na co jsou zvyklé, Liška idiota se zlatým srdcem a Polívka nabručeného, ale v jádru dobrého člověka. Některé výroky mají v sobě tolik prvoplánovosti, že mě mimoděk rozesmály a katarzní momenty příběhu byly ploché a nedůvěryhodné. Naprosto chyběla šťáva a tragika těch starých "detoxikačních" šlágrů s Menšíkem a spol., dojem autenticity a bezprostřednosti... navíc milé a humorné momenty mě nijak nezaujaly. Režie Zdeňka Zelenky tomu svojí šedí také rozhodně na kráse nepřidá. ()

Anworon 

všechny recenze uživatele

U tohoto filmu se určitě nabízí srovnání s filmy Ikarův pád a Tažní ptáci stejného scénáristy. Tak tedy: Ikarův pád je velký, větší, místy největší TV film, Tažní ptáci byli trochu nudní. Hodina klavíru je skromnější, shovívavější a prospělo jí to. Stejně jako Bolek Polívka a Pavel Liška. Jan Budař je dokonale nesympatický. Akcentuji prezenci odlehčení některých vážných míst. C'est la vie! No a to poselství by se mělo tesat: Přátelství je nejvzácnější lidský cit, tudíž vzácnější než láska. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Podle mě zatím nejlepší TV inscenace roku. Ikarův pád ani Tažné ptáky jsem neviděl, takže nemohu srovnat. Velmi mě překvapil Pavel Liška, jehož herecký styl není můj šálek kávy, ale tady mě přesvědčil, že tomu snad bude brzy naopak (jsem zvědavý na Venkovského učitele). Dokonce tu i trochu zastínil rovněž výtečného Polívku, který neměl tak vděčnou roli, i když se jí zhostil na výbornou. Česká televize se konečně poučila a začíná si dávat víc záležet na výběru látky pro televizní inscenace. Tento rok mi udělala radost rovněž skvělou Operací Silver A a co jsem slyšel, tak brzy se můžeme těšit na další potencionální skvosty (Brainstar či Velkofilm) - už se také nemůžete dočkat ? ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Scénář od Jiřího Hubače se původně jmenoval „Zima poutníků“ a byl to třetí díl z trilogie „Ikarův pád a Tažní ptáci“. Hubač scénář odmítl realïzovat ve chvíli, kdy Vladimír Menšík zemřel. Po 15 letech ho však Bolek Polívka přesvědčil, aby dal svolení k realizaci. Scénář byl od původní verze zásadně pozměněn. (sator)
  • Bolek Polívka na klavír nehraje. Ve skutečnosti zní hudba z playbacku a v detailu se po klávesách rozběhnou prsty profesionála, který Polívkovi radí, kdy se má do hry „opřít“ a jak vtěsnat nohu na pedál. (rakovnik)

Reklama

Reklama