Setkání na konci světa

Moc jsem nezachytil co chtěl autor dokumentem říci. Přišlo mi, jako by mi Herzog ukazoval video ze své vysněné dovolené. Jako tvůrce se sám nemohl rozhodnout, zda se věnovat lidem nebo přírodě u polárního kruhu. Když už začne pokládat zábavné mimoňské otázky výzkumníkům tak u toho dlouho nevydrží a přeskočí ke zbytečnému filozofování o budoucnosti lidstva. Nevyvážené --> nezajímavé. 65 % (06.07.2009)

Škoda, že si Herzog neujasnil, co přesně chce říct. Záběry na Antarktidu jsou zde krásné (jak jinak), stejně tak i některé rozhovory s vědci a Herzogův komentář, ve kterém se často objevuje i vtip, byť občas rýpavý. Chvílemi se to sice táhlo, ale nevadí, ta spousta záběrů na Antarktidu, ať už pod vodou či na zemi, mi to částečně vynahrazuje. Líbilo se mi to, ale bohužel zde chybí nějaké hlavní téma. Ukázat život na Antarktidě? Ochrana přírody? Varovat před budoucím směřováním lidstva? Všem třem tématům se Setkání na konci světa věnuje, ale ani jedno alespoň trochu nedominuje, spíš všechna zůstávají na stejném levelu důležitosti. Kdyby to bylo víc ujasněné, šel bych možná i s hodnocením výš, jelikož tu byl potenciál na nejlepší Herzogův dokument - z toho, co jsem zatím viděl. I tak je to zajímavý dokument a ten, koho zajímá Antarktida, asi nebude zklamán. 4* (08.07.2020)

Werner Herzog se nebojí být sarkastický, urážlivý, ale ani sentimentální. Nebojí se udělat z vyslýchaných idioty, exoty a podivíny. Nebo spíš ne "udělat", ale nechat nás, abychom si to o nich mysleli. Je v podstatě hodně bezcitný. Ne že by chtěl těch věcí nějak docílit (snad jen nechat kameru běžet ještě pár vteřin po zodpovězení otázky vždy vyvolá dojem jisté nepřipravenosti a bezradnosti dotazovaného - všiml jsem si, že to Herzog používá snad ve všech svých dokumentech), ale rozhodně se tomu nebrání. Ale v jeho filmech je i cosi nakažlivě zajímavého. Možná je to špatný dokumentarista, nedokáže se držet tématu, staví se moc do středu pozornosti, ale filmař je to skvělý. (04.11.2011)

Jeden z nejlepších Herzogů a zároveň film, který musí vykolejit každého, kdo očekává nějáký klasický dokumentární formát. Maestro Metadirector má svou vlastní a nezaměnitelnou poetiku, která je osvobozena od naivní iluze objektivity a zcela otevřeně se zabývá jen dojmy, atmosférou a sílou okamžiku.. Bez ohledu na diváka, který by rád slyšel vědecká fakta, se zájmem poslouchá řidiče bagru, jeho příběh a filosofování nad antropickým principem. Se zájmem sleduje povídání místního instalatéra, který se s odkazem na své abnormální ruce hlásí k prastarým domorodým královským rodům ameriky. No a když se takhle dostane až k zamlklému a seriózně vypadajícímu "tučnákologovi"-a faktuchtivý divák si říká, že konečně dostane co potřebuje-Werner se ho zeptá jestli se tučňák může zbláznit..Hahááá-geniální! Ten chlap mi prostě sedí-Nadhazuje myšlenky, které jsou mi blízké a ptá se na věci na které chci slyšet odpovědi.... Plný počet/sto bodů ! (30.11.2013)

Přiznám se, čekala jsem od Herzoga něco zajímavějšího. Myslím si, že námět měl neuvěřitelný potenciál, který prostě nebyl využit. Je sice zajímavé, podívat se na Antarktidu z jiného pohledu než jsou "podívejte jak sou ta zvířátka krásná", nebo "podívejte jak nak nás to všechny jednou zatopí", ale způsob vyprávění v tomto případě je prostě a jednoduše nudný. Nemůžu si pomoct, ale s bagristou na stavbě taky nikdo rozhovory nedělá... (01.02.2009)