Teorie velkého třesku

3* za: je to milé, zlaté aj veselé, ale... kadencia vtipkovania je nedostatočná, aby vyplnila narastajúci stereotyp epizódnych príbehov. Okrem sympatického Leonarda mi ostatní protagonisti pravidelne liezli na nervy. I keď to bol zámer, až také zveličenie "geekovstva" občas skĺzava do trápnosti a následnej nulovej prekvapivosti správania postáv. A keď už teda toľkí prirovnávame k IT Crowdu, pri Big Bang som ani raz nezažila tú číru radosť a neprekonateľný hlad po ďalšej časti, ako pri Ajťákoch. Tom Riddle to vyjadruje v komentári na rovinu a v podstate s ním súhlasím. 4*, teda štvrtú hviezdičku po rozmyslení pridám za to, že niektoré úchylky (fyziku nie) mám s týmito geekmi spoločné a predsa len ma ten ich svet očaril. Niekedy by som si to s Leonardom celkom rada vymenila ;-) (10.07.2008)

Se sitcomy mám problém. Žádné drama, propracovaný děj, zkrátka se jedná jen o ty fóry. To je moc přímočaré a samoúčelné a na guilty pleasure nedostačující. TBBT jsem tedy nedávala moc velkou šanci, ale tahle parta asociálních nerdů mě nakonec dokázala pobavit jako žádný jiný sitcom předtím (což je ironie, nerdi mě rozčilují a obzvlášť pokud o sobě nerd s úsměvem přizná, že je nerd...). To, co předvádí Sheldon je neskutečné. Ano, je pravda, že nebýt Penny, tolik by mě to nebralo, protože zřejmý rozdíl mezi těmi "až moc chytrými" a "průměrnými" je prostě to nejvtipnější. A nejlepší momenty? Jednoznačně Penny+Sheldon, Rajesh je tam tak trochu navíc a Leonard už místy otravný. Ale na pobavení je to přesto úžasné, takže za mé záchvaty smíchu jasný plný počet. I'm not crazy, my mother had me tested! (07.03.2011)

To, že seriál vypráví o chytrých lidech, mu nezaručí, že bude i on sám o sobě chytrý. Problém Velkého třesku spočívá hlavně v tom, že jeho struktura z něj vyčnívá na sto honů daleko. Stále ty stejné zápletky, stále ty stejné situace. Skoro by se dalo říci, že Teorie velkého třesku je až lehce zaměnitelný sitcom. Vtip navíc často přichází na úkor rozvíjení skutečných postav, a tak je většina hrdinů pouhými figurkami, ke kterým si jen těžko vybuduji nějaký ten vztah. Ale i přesto mě tahle neřízená střela vědy a výzkumu baví, což je hlavně zásluhou Raje. I přes všechny výtky jsem s vyloženou radostí zhlédl obě řady seriálu, což taky o něčem svědčí. PS: A třetí série udělala ze svých postav definitivně lidi, a tak to má být. (22.05.2009)

Dlouho jsem čekal, až se na sitcomovém poli objeví něco, co mne dostane podobně jako Přátelé. Ti zůstali sice nedostižní, ale partička nadprůměrných fyziků se jim silně přibližuje, přestože koncept je trochu jiný. Pokud bych měl být kritický... nechci se nikoho dotknout, ale jak si tak vzpomínám na některé astrofyziky, které jsem potkával na koleji, tak ti neměli s Sheldonem nic společného. Kromě svého oboru se nevyznali v ničem, rozhodně ne v historii jako Dr. Cooper, stejně tak jako on nesdíleli jeho vášeň pro hygienu. Naopak, fyzika poznáte na dálku, i pokud máte naprosto průměrně vyvinutý čich. (17.04.2011)

"Je to Pennyina spálňa. Tam bolo veľa mužov." Chápem, že mnohých partia neschopných a v reálnom živote relatívne stratených a detinských geekov permanentne vytáča. Aj mne dlho trvalo, kým som si na ňu zvykol. Spočiatku mi pripadali silene vtipní. Taký ten štýl, kedy sa publikum smeje, ale ja sa maximálne usmievam. No s pribúdajúcimi sériami, ako si boli scenáristi, režiséri a samozrejme herci čoraz istejší v detailoch a začali sa s tým hrať, sitkom nabral na dynamike a humore. Mnohé scény pre mňa skultovneli (Rajove rekordy v dĺžke trvania prekonávajúce odmlky v planetáriu počas rozlúčky s divákmi) a mnohé nápady sú božie (šermovanie prackami na opasky v tvare svetelných mečov). Herci sú sympatickí, zjavne sa mali radi a natáčanie spoločných scén si užili. Postavy sú originálne, každá je iná, vďaka čomu medzi nimi vládne divoká interakcia a tešíte sa na ich spoločné scény (Sheldon vs. Penny, ktorí spolu v podstate svojím spôsobom počas jedenia pizze nechtiac vyriešili ľudstvom nikdy nevyriešenú Teóriu strún). Mám dojem, že sa tu stretla fakt dobrá partia ľudí (o čom svedčia aj už legendárne tanečné vystúpenia nie priamo v seriáli, ale pred živým publikom počas natáčania) a aj práve vďaka odlišnosti postáv zaujali aj postavy, ktoré by samé osebe nemali šancu a liezli by skôr na nervy alebo by boli trochu zbytočné, avšak v kombinácii s radikálne odlišnými charaktermi iných postáv bodovali. Nikdy mi tu príliš nesedeli popkultúrne odkazy, zmienky o komiksoch a cameá; na údajne tak inteligentné postavy mi tieto veci pripadali jednoduché a prízemné, aj keď musím uznať, že minimálne na štvoricu Flashov len tak nezabudnem („Presne kvôli TOMUTO som vravel, že by bolo fajn urobiť poradu.“). V neposlednom rade oceňujem hlášky ("Nechcem ťa odsudzovať, ale toto robia psychopati." alebo "Priateľstvo sexom nepokazíš, to je ako pokaziť zmrzlinu kúskami čokolády.") a to, že mnohé veci boli na úrovni a patrične dojemne ukončené (Howardova mama alebo samotný koniec, kedy tvorcovia vedeli, že nebudú pokračovať a tak sa podľa toho zariadili). A to, akú prekvapivo dôležitú súčasť tejto čudnej, ale o to pôvabnejšej komunity tvorilo jedlo (čím sa mi opätovne potvrdilo, že film alebo seriál s jedením a varením z princípu nemôže byť zlý, čo ostatne vedel už Hitchcock). Teória veľkého tresku je o priateľoch. To pokladám za dôležité zdôrazniť, pretože máte plno sitkomov postavených na nepriateľstve resp. totálnej odlišnosti. Nech už ale sú hrdinovia akokoľvek odlišní a robia si zo seba srandu a vzájomne sa doberajú, nakoniec zostávajú priateľmi, ktorí si pomáhajú a držia palce. A to dokonca aj Sheldon. A to už je čo povedať. "Kto to je? Green Arrow?" - "Ehm, Green Lantern." - "Aký je v tom rozdiel?" (13.03.2020)