Teorie velkého třesku

Další z produkce amerických seriálů, které se na nás sypou neuvěřitelnou rychlostí a i přesto si dokáží udržet sledovanost. Ovšem BBT je trochu jiné i když zápletkou připomíná Friends a humorem britský sitcom IT Crowd. Hlavní myšlenkou u BBT je jednoznačná odlišnost hlavních postav od běžných lidí, a proč vlastně ? Leonard a Sheldon jsou fyzici a nebylo by na tom nic zvláštního , až do doby kdy se do protějšího bytu nastěhuje, krásná blondýnka Penny, která se začne líbit Leonardovi a nejen jemu. Leonard a Sheldon ještě spolu se svými dvoumi kamarády Rajem(Ind - který není schopen mluvit při přítomnosti dívek) a Howardem(Žid - který žije se svou matkou a myslí si že je neodolatelný), žijí ve svém imaginármín světě. I přes neuvěřitelné hlášky a intelektuální rozhovory se jedná opět o nabalavocí seriál, při kterém se hlavní hrdinové i přes svou neschopnost snaží zaujmou dívky a komplikuje to jejich neschopnosti a záliby, při kterých se dostanou do mnoha situací, které by se ani tomu největšímu loserovi nestaly. Díky dobrému hereckému obsazení, množství absurdních vtipů a Kaley Cuoco se BBT u mě řadí na první příčky ze seriálů americké produkce. "Gravitace, ty bezcitná děvko." 90% (12.02.2009)

Chvilku jsem zvažoval tříhvězdné hodnocení, které by možná bylo vzhledem k slušné kvalitě několika prvních dílů spravedlivější, ale těch hrozivých devadesát procent, kterými se zde tenhle chabě průměrný americký sitcom honosí, mě docela vyděsilo. Sitcomy tohohle typu stojí z drtivé většiny na dvou pilířích - dobré práci scénáristů a z ní vyplývající kvalitní charakterizaci postav. No a abych to moc neprotahoval, dle mého skromného názoru jsou tyto pilíře v případě Big Bang Theory velice, velice chabé a vratké. Ze začátku docela slibná premisa o soužití dvou (resp. čtyř) mimoňů a jedné barbíny (rozumějte převelice pomalé a pěkné blondýny) je v tahu dřív než bys řekl IT Crowd. Na vině jsou sami postavy, které jsou buďto fatálně nudné sami o sobě (Leonard, Raj), přestřelené (Sheldon) nebo šablonovité a nekonzistentní (Penny, která začíná jako naivní buranka, která všechno vidí růžově , aby se už několik dílů dál cynicky ušklíbala a znechuceně zvedala obočí nad Sheldonovými úlety). Na zabíjení času to není nejhorší, ale doporučit nemůžu, to by mi dřív upadly prstíky... 50% Reviduju po nějakých dvou třech sezónách. Mé mladší já bylo přespříliš namlsané konkurencí a dopustilo se trochu nespravedlivého srovnávání s prvními dvěma sezónami HIMYMu a mému vkusu nesrovnatelně bližšími britskými kolegy (nejen IT Crowd), které jsem tehdy sledoval. Faktem je, že si Big Bang narozdíl od třeba právě toho HIMYMu stále drží sledovatelnou kvalitu a každý díl je zárukou slušné zábavy. Na tom, že v první desítce nejlepších seriálu nemá co dělat samozřejmě trvám. 70% (18.04.2008)

Byla sranda sledoval spolubydlící na kolejích jak u tohoto seriálu hékají. Stejná mysteriózní situace se děla i u našich sousedů, tak jsem se tento seriál rozhodnul vyzkoušet, bylo prima si při sledování uvědomit, že jsem také hekací hračička. Povedený seriál s výbornými hlášky a s herci, které jsem si oblíbil, mé hodnocení jasných 5 hvězdiček... Intro: http://www.youtube.com/watch?v=XW10lzZ7-rM (04.05.2008)

"Kámen, nůžky, papír, tapír, Spock. Je to velmi snadné. Takže nůžky stříhají papír, papír balí kámen, kámen rozdrtí tapíra, tapír otráví Spocka, Spock zničí nůžky, nůžky utnou hlavu tapírovi, tapír sní papír, papír usvědčí Spocka, Spock vypaří kámen a jak je zvykem kámen tupí nůžky." Je to skutečně snadné. Zbytečně vysoké IQ podpořené nezodpovědným vzděláváním zkrátka může z lidí občas stvořit zábavné idioty. Pokud přitom nadměrná inteligence čelně narazí do myšlení standardní blondýny, tak se to občas nedá smíchy rozdýchat. Rád se smíchy dusím a doufám, že jednou zemřu při nestrávení výjimečně brutálního vtipu. (22.08.2011)

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)