Teorie velkého třesku

Milí tvůrci TBBT, předem tohoto dopisu bych Vám rád složil poklonu. Povedlo se Vám povětsinou myslící lidi s relativně dobrým vkusem přesvědčit, že je tenhle seriál originální, převratný, a dokonce inteligentní! Já mám ale poměrně nakoukáno, a tak vím, že není vůbec originální, ani špetku převratný, ba dokonce ani inteligentní. Je ale velice chytrý ve svém konceptu. Umíte v tom chodit, umíte dát lidem to, co chtějí. A pravdou je, že oni většinou nechtějí inteligentní humor, chtějí humor, co v nich vyvolá pocit, že jsou inteligentní oni. A Vy to moc dobře víte. Vidíte, jaký úspěch mají u diváků skutečně inteligentní seriály jako 30 Rock či Arrested Development. A Vy nechcete dopadnout stejně, skončit pro malou sledovanost. Dokázali jste hloupé grimasy a jednoduché, neoriginální, opakující se a předvídatelné pointy zahalit hávem hlášek o vědě, komiksech, vesmíru a dalších věcech, které musejí nepochybně značit inteligenci. Humorně o inteligentech cestou, které rozumíme... "To přece musí znamenat, že jsme taky inteligenti! Jsme bílé vrány a tenhle seriál je takových nádherných, inteligentních, bílých vran plný, konečně něco originálního a převratného!" pokyvuje hlavou nenáročný, avšak svéhlavý divák. Co je opravdu působivé, dokázali jste beze zbytku vykrást Frasiera, který na stejném principu fungoval už před dvaceti lety, kdy to ještě docela originální bylo, a neukradli jste jenom onen princip, ale i všechno ostatní. Jemně neurotického roztomilého génia Nilese jste obrali o smysl a pochopení pro vztahy, a zůstal Sheldon. Nabručeného průměrného otce Martina jste odbarvili, omladili, a nechali ho podstoupit změnu pohlaví, a zrodila se sexbomba Penny, která je stejně jako Martin katalyzátorem konfrontace mezi světem inteligentů a průměrných lidí. Z nikdy neviděné Maris, Nilesovy kostnaté a zábavně protivné manželky, jste udělali nikdy neviděnou a vždycky protivnou Howardovu matku. Nejpůsobivější je ale fakt, že si nic z toho drtivá většina diváků neuvědomuje. A ti, co ano? Těm to obvykle nevadí. Taky jsem býval jedním z nich, a Velký třesk byl pro mě příjemnou oddychovkou. Časy se ale mění, a z fanouškovské základny seriálu se stala obluda s milionem hlav, která dokáže svými nesmyslnými argumenty z těch ostatních vyždímat veškerou radost ze sledování, a nekonečně a dokonale je znechutit. To přesně se stalo mně, a upřímně doufám, že nejsem sám. Přesto musím zdůraznit, není to Vaše vina, odvedli jste vynikající práci. Opili jste stamiliony lidí jedním rohlíkem. Bravo. (30.04.2008)

Sleduji seriál teprve teď, takže mně to exaltované nadšení a booom v době premiéry zcela minulo. A přiznám se, že mě seriál tenkrát zcela odpuzoval. Nejen kvůli IT Crowd, jenž jsem považoval za vykradený právě tímto, ale i kvůli v podstatě zrůdným postavám a humoru, kterému jsem prostě nerozuměl. Zuřivé klepání na dveře nějakého neduživého aspergera mě prostě do paralyzujícího smíchu nepřivedlo. A vždy se divil, že většinu mého okolí ano, dokonce si kupovali trička, kde na obrázku bylo, jak ten čahoun klepe na dveře a vykřikuje u toho název druhořadého obchodu potravinami. "Možné je vše," říkám si pro sebe a zkusím první řadu. S krajním odporem jsem sledoval, jak tvůrci v podstatě týrají archetypy geeků v celkem klišé situacích. V tom to bylo v podstatě zajímavé. Že BBT vykradlo IT Crowd jsem musel nakonec odvolat. Každopádně jsem se během několika sezón zkoušel sžít s postavami, kterým prostě nerozumím, ačkoliv mi jejich zápal pro fantastiku jako takovou byl sympatický, nejsem totiž jiný. Popkulturní odkazy jsem pochopil všechny a mnohdy se vskutku od srdce zasmál. Skutečně jim ten situační humor funguje. Bohužel časem, kdy sžití nabývá vrcholu, začínají mi lézt vyhastrošené postavičky na nervy a akorát jsem došel k závěru, že ti neschopní šašci jednou musí ten humor vyždímat. K trapnosti jim ovšem chybí hodně, je třeba mít neustále na vědomí, že jsou to výstřední vědecké kapacity, takže trapní jsou už jen ti nerdi, co si jen žijí ten svůj "jakože" BBT život, v domnění, jak je cool "hrát" si na aspergera, panice, žiďáčka a trapoše, ale to je jiný problém. Dále čtu v komentářích, obdivné eseje na originalitu příběhu. No, tak pak jen stačí doporučit například Smrtonosnou past 4., najdete tam scénu jak vyšitou z BBT (hádky Wolowitze a jeho matky). ;-) Jinak celkově mohu říct, že jsem se chvílemi velmi bavil a chvílemi skoro až styděl. Tři hvězdičky jsou tedy ještě dobré, uvidím, co přinese řada devět. Kam se nám ty postavičky posunou. (08.04.2016)

Další z produkce amerických seriálů, které se na nás sypou neuvěřitelnou rychlostí a i přesto si dokáží udržet sledovanost. Ovšem BBT je trochu jiné i když zápletkou připomíná Friends a humorem britský sitcom IT Crowd. Hlavní myšlenkou u BBT je jednoznačná odlišnost hlavních postav od běžných lidí, a proč vlastně ? Leonard a Sheldon jsou fyzici a nebylo by na tom nic zvláštního , až do doby kdy se do protějšího bytu nastěhuje, krásná blondýnka Penny, která se začne líbit Leonardovi a nejen jemu. Leonard a Sheldon ještě spolu se svými dvoumi kamarády Rajem(Ind - který není schopen mluvit při přítomnosti dívek) a Howardem(Žid - který žije se svou matkou a myslí si že je neodolatelný), žijí ve svém imaginármín světě. I přes neuvěřitelné hlášky a intelektuální rozhovory se jedná opět o nabalavocí seriál, při kterém se hlavní hrdinové i přes svou neschopnost snaží zaujmou dívky a komplikuje to jejich neschopnosti a záliby, při kterých se dostanou do mnoha situací, které by se ani tomu největšímu loserovi nestaly. Díky dobrému hereckému obsazení, množství absurdních vtipů a Kaley Cuoco se BBT u mě řadí na první příčky ze seriálů americké produkce. "Gravitace, ty bezcitná děvko." 90% (12.02.2009)

Byla sranda sledoval spolubydlící na kolejích jak u tohoto seriálu hékají. Stejná mysteriózní situace se děla i u našich sousedů, tak jsem se tento seriál rozhodnul vyzkoušet, bylo prima si při sledování uvědomit, že jsem také hekací hračička. Povedený seriál s výbornými hlášky a s herci, které jsem si oblíbil, mé hodnocení jasných 5 hvězdiček... Intro: http://www.youtube.com/watch?v=XW10lzZ7-rM (04.05.2008)

Geniální? Kdeže. Takhle jsem si jako seriálový nevzdělanec představoval kvalitní žánrový standard, prostě dobře zvládnutý oddych, který bez ustání dere jednu a tu samou šablonu. V porovnání s pravými skvosty žánru je totiž každá epizoda - od té prvé nahoru - až bolestně předvídatelná, takže si v ní můžete sami bez ustání doplňovat hlášky. Mnohem častěji než u Přátel nebo How I Met Your Mother. Palec přesto jistě zvednutý nahoru. (12.09.2008)