Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu velmi krásná Jana Hlaváčová a Miroslav Horníček - kupodivu to spojení funguje. Zprvu se jedná spíše o povídanou. Ale po zápletce na hradě nastává pravá komedie. Vlastimil Brodský a především Jiří Sovák tomu dodávají ty pravé grády. Docela sympatický scénář doplňují herecké výkony. Velmi povedená komedie. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Hodně příjemná záležitost, která je v našich končinách dost neobvyklá. Přece jen romantických komedií se u nás moc netočilo a netočí a tohle je jedna z mála. Navíc je poměrně inteligentní, ironická, chytře napsaná a nechybí jí nenucený humor. Podskalský si pomohl velmi hezkou kamerou, tehdy obvyklou sytou barevností, nádherným snímáním "mefistofelky" a krátkou stopáží, v níž vskutku není místo na zbytečnosti. Taktéž tempo je natolik svižné, že to celé rychle uteče, aniž by něco vysloveně chybělo. Dobré je obsazení, v němž je nejzajímavější osobitý a specificky hrající Miroslav Horníček, který spíš glosuje dění a existuje, než že by vysloveně hrál, ale do role lehce přepracovaného se náramně hodí. Výborně mu sekunduje začínající Hlaváčová, jejíž stylizace do čertice je nápaditá, ve vedlejších rolích se pak "vyřádili" Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. Potěší i to, že o nějaké politické angažovanosti nemůže být ani řeč a nebýt tu zmínka o JZD a scéna pobíhání v kravíně, nebylo by poznat, že jde o film z padesátých let. Občas si tedy tvůrci neodpustí nějaký ten nesmysl a motivace postav mnohdy není úplně vysvětlena, to ale tolik nevadí, protože Kam čert nemůže je svěží a inteligentní žánrovka, která moc nezestárla. 70 % ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Roztomilá veselohra s panem Horníčkem a paní Janou Hlaváčovou v hlavních rolích. Je to prima námět, kde se mohli v zápletkách "vyřádit" i ostatní herci jako pan Hrušínský, Sovák a Brodský. Nejlepší je scéna o půlnoci v hospodě, kdy se pánové Sovák a Brodský hádají, jestli se na hradě svítí anebo zda tam hoří. Je to nestárnoucí komedie a na pana HORNÍČKA báječná vzpomínka. Režisér Zdeněk Podskalský UMĚL udělat veselohru, klobouk dolů. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Když si takhle doktor psychiatr v klidu žije ve Faustově domě a najednou se mu začne všude zjevovat ženská, je to důvod k zamyšlení. Asi Faustův syndrom, řekli bychom. Náš hrdina se taky začne domnívat, že ho pokouší ďábel. Postupně nad sebou ztrácí kontrolu až se o něj začne jeho kamarád taky psychiatr bát. To už se ale spustí řetěz událostí, zlomová noc, během níž se to celé rozuzlí. Ráno už je ve znamení čistého šílenství. Tomu už vévodí především Sovák s Brodským. Miroslav Horníček si ve filmech moc nezahrál, tak musíme být vděčni jen za to málo, co nám po tomto velkém klaunovi zůstalo. 70% ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Provokace tehdejších socialistických pohlavárů, nebo jen naivní dílko své doby, symbolizující novou vlnu odlehčených komedií s prvky mystična? V každém případě se od obou možností skýtá určitá porce. Už obsazením Horníčka, herce, který svým intelektuálním vzezřením rozhodně nepředstavoval typického muže z lidu, se nejednomu socialistickému cenzorovi udělala před očima tma. Debutující Jana Hlaváčová si teprve svůj hvězdný chodníček slávy poměrně směle vyšlapovala, když ve své roli "pekelnice" do puntíku splnila požadavky scénáře. Zvláštní rozkol mezi ní a Horníčkem je na filmu tím nejdůležitějším aspektem. Hlaváčová postupně sráží Horníčkův nežádoucí antisocialistický postoj. Závěrečná scéna útěku ze sklepa, kdy Hlaváčová stojí Horníčkovi na ramenou a ten je po krk ponořený do vody, je přímým symbolem vítězství vládnoucí strany nad všemi, kteří by se jí chtěli postavit. A to Horníček ještě dopadl dobře. Představte si, že by po něm "jezédáci" přejeli traktorem. Naštěstí se většina vedlejších postav chovala natvrdle a tím vzniklo nejedno roztomilé nedorozumění. Hororové prvky zde slouží jen jako jakýsi prostředek ke groteskně-absurdním situacím. Je s nimi nakládáno dost naivně. Tvůrci vycházejí z toho, že divák tehdy neměl úplně plnohodnotný přísun informací o záležitosti Faust. Náramně se jim tedy hodí vyvolat mrazení záběry na strop, kterým údajně byl do pekla odnesen Faust, a v podstatě tak přiživí tezi o existenci pekla. Film však důkladně dbá na to, aby nedošlo k rozvíjení otázek souvisejících s možným demoralizováním socialisticky naladěného diváka a v podstatě za celý film nedovolí rozvinout divákovu fantazii, jak by to v takové instituci pekla mohlo případně vypadat. Vyvolání divákových obav zde dochází dost primitivní formou. K tomu všemu je Hlaváčová namaskována tak, aby divák skutečně byl mystifikován tím, že má pletky s nadpřirozenými mocnostmi. Nápad sice ucházející, ale vystavět na něm v podstatě celý film, mně nepřijde dvakrát nápadité. Však také vlivem své scenáristické jednostrunnosti film často dějově stagnuje. Až se děj přehoupne z města na venkov, plně se projeví důrazně zdvižený rudý prst cenzora nenechat film v intencích filosofického bloumání, ale právě naopak, vyzrát nad všemi nečistými silami socialistickou uvědomělostí a pokrokovým smýšlením, i když geniálně zahrané postavy pánů Brodského a Sováka mají fištrón téměř podprůměrný. Do toho groteskní pan Hrušínský, aby se nezapomnělo, že soudruzi myslí i na profese s vysokoškolským vzděláním. Z filmu sice vyřazuje pohoda, ale taková ta socialistická. Hravě si dokážu představit, jak na film chodily svazačky, které za frenetického jásotu a potlesku po promítání v socialistickém kině s tvrdými dřevěnými sedačkami a zápachu z neomítnutých zdí daly zašukat soudruhům z ústředí jako projev oddanosti své vlasti a socialistickým morálním hodnotám. Ani chytrý buřič Zdeněk Podskalský film nedokázal zbavit určité "komančské" podbízivosti, ačkoliv film je natočen řemeslně na úrovni a na svou dobu novátorsky. I tak se ptám, kde soudruzi udělali chybu, že mě tenhle film nikdy příliš nepobavil. 40% () (méně) (více)

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Při výpadku proudu při přednášce používá Mefistofela (Jana Hlaváčová) mechanickou svítilnu, která dodávala proud do žárovky opakovaným mačkáním páčky. Charakteristický zvuk svítilny skladatel Zdeněk Liška zesílil a udělal z něj magický. (sator)
  • Za Miroslava Horníčka (Faust) jazdil na traktore miestny komparzista a bývalý mlynár Josef Svoboda. (Raccoon.city)
  • Na jedenom z miestnych statkov premaľovali filmári fasádu na zeleno, pričom takto viditeľná je tam dodnes. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama