Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Českou filmovou komedii Světáci natočil režisér Zdeněk Podskalský podle původního námětu a scénáře Vratislava Blažka. Je to bujný a současně i trochu nostalgický příběh tří venkovských fasádníků, jejichž snem bylo prožít alespoň jednu noc ve víru velkoměsta. Na splnění tohoto snu věnovali nejen velké finanční prostředky, ale ve snaze, aby na nich nikdo nepoznal jejich zcela nesvětácké povolání a prostý venkovský původ, vyvinuli nesmírné úsilí k získání aspoň povrchního nátěru vybraného chování a vzdělanosti. Tento pygmalionovský motiv autoři filmu rozvedli ve zcela nezvyklé šíři a nechali vyústit v mumraj vtipných nápadů, slovní i situační komiky. Trojice světáků (J. Sovák, V. Brodský, J. Libíček), které společenské výchově vyučuje kustod Dvorský (O. Nový), doplněná trojicí lehkých slečen (J. Jirásková, J. Bohdalová, I. Janžurová), z nichž se stará kuplířka (J. Šejbalová) snaží udělat opravdové dámy, dovolila naplno rozvinout bohatou škálu komediálního umění, které ani po letech neztratilo nic ze své účinnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (630)

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Aneb intelektuálem snadno a rychle. Komedie přirozená jako voda z vysokohorského pramene a natolik zábavná, že humor se dá těžit z celuloidového pásu i po čtyřiceti letech od jeho vzniku. Scénář, co postavám ani divákům jednoduše nedá vydechnout, zdobí dokonalé obsazení celé sexty hereckých es. Podskalský natolik dokázal přesně vyvážit slovní i situační komiku, že tuhle epopej tří zedníků lemovanou pražskými neony si nikdy nedokáži odpustit. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Již úvodní sekvence složená ze záběrů na neonové nápisy s nesvítícími písmeny symbolicky předznamenává vyznění celého snímku: podstatné není pozlátko na povrchu, ale to, jaký je člověk uvnitř. Stačí, aby v neonovém nápisu coby zprofanovaném symbolu "nočního života" vypadlo jedno písmeno, a celý efekt je v tahu - ze symbolu se stává obyčejná nefunkční reklamní trubice. Snímek tak usvědčuje snobskou společnost z její povrchnosti, falše a hraní na dojem, kdy šaty dělaj člověka a podstatné není to, jaký je člověk "uvnitř", ale zda si osvojil nějaká pravidla hry a zda disponuje dostatečným příjmem. U Světáků jsem si musel bezděčně vzpomenout na známý citát J. B. Watsona: "Give me a dozen healthy infants, well-formed, and my own specified world to bring them up in and I'll guarantee to take any one at random and train him to become any type of specialist I might select – doctor, lawyer, artist, merchant-chief and, yes, even beggar-man and thief, regardless of his talents, penchants, tendencies, abilities, vocations, and race of his ancestors." Jakoby se Světáci k tomuto behavioristickému optimismu hlásili, a to v době, kdy komunismus všechny navlékl do montérek a zničil prvorepublikovou tradici intelektuálních kaváren, vysoké gastronomie i pravidel etikety (což je ve filmu relativně otevřeně kritizováno postavou knihovníka). Přes všechny kvality, kterému tomu filmu nejde upřít, musím bohužel napsat, že Světáci jsou komedií, která mě nedokázala rozesmát, která zestárla (obzvláště otravná hudební čísla), a ve které mě nejvíce zaujaly dobové záběry na noční Prahu na konci 60. let, kdy ještě jezdily po Václaváku tramvaje. Obávám se, že Podskalského filmům už asi nikdy na chuť nepřijdu. UPDATE 2.4.2022 - Když jsem viděl Světáky podruhé, trefily se mi do chuti mnohem víc. Přišlo mi to opravdu vtipné a dobře jsem se u toho pobavil. Ta hudební čísla mi sice stále přišla otravná, ale to skvostné obsazení a dialogy prostě přebijí vše. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Sakra...“ - „Neříkej mi sakra v takovýmhle podniku!“ - „Děte už voba doprdele, já se sem přišel bavit.“ Marná sláva, „Petrtýl“ to prostě uměl podat. A jakože herci (a jejich postavy) jsou naprosto luxusní všichni (krom 3 hlavních párů válí i Nový, Šejbalová či Menšík), právě Libíček, mistr vedlejších rolí, tu září nejvíc. A hned po hereckém obsazení vládnou hrátky s jazykem a vtipné repliky, některé dialogové výměny by se daly tesat. O to víc zamrzí, že snaha o částečně hudební film je tu citelně navíc (zbytečná a rušivá), bez ní bych o plném počtu příliš neváhal, takhle dávám „jen“ silné 4*. „Vy naděláte paní Trčková, jako kdyby šlo vo diplomati.“ - „No co naděláte?“ - „Jo, co když jsou to diplomaty?“ - „Ale říká se diplomati.“ - „Ale taky někdy diplomaty!“ - „No, to už je potom koho čeho čí.“ - „Jak to čí?“ - „No, to právě nevíme, to ví paní Trčková…“ - „No co na mě řveš prosím tebe!“ - „Počkej! Každopádně jsou to gentlemani, kteří jsou všestranně na výši.“ - „To sem na tebe zvědavá.“ - „Podle vzoru pánové, diplomatové.“ - „Drž hubu!“ - „Páni, diplomaty!“ ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tohle me fakt mile prekvapilo. Starejm cernobilejm ceskejm filmum moc neverim, ale tenhle je vyjimka. Tohle je fakt skvela komedie. Sovak, Libicek a Brodsky jsou fakt ukazkovy burani, kteri se snazi vypadat jak inteligenti a kdyz se k nim pozdejc prida i Bohdalova, Janzurova a Jiraskova, ktery se snazi v podstate o to samy, tak film nema chybu. Taky me potesil Oldrich Novy, sice pusobil krapet priteplale, ale byl super. Jediny co me obcaas stvalo, byly pisnicky, zvlast kdyz nekolikrat opakovali tu samou, to pak zbytecne zdrzovalo a protahovalo dej. Ale jinak to je fakt skvelej film. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Taková malá česká parafráze na Pygmalion. Výborná ukázka "převýchovy" buranských fasádníků a hospodských holek na milé, slušně vychované a vzdělané gentlemany a dámy. Skvělé herecké výkony pod dokonalou režijní taktovkou Zdeňka Podskalského, holt ve druhé půli 60.let a počátkem let 70. byly zlaté časy české komedie a generace vynikajících (nejen) herců (nejen) té doby byla na vrcholu svých tvůrčích sil. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (34)

  • Z úvodní části filmu musel být vystřihnut záběr na svítící neonový nápis s jedním zhasnutým písmenem na prodejnu, který měl následující podobu: "OVOCE Z LENINA". (Akumulátor)
  • Příslušník VB zabuší na dveře bytu a zařve: „Bezpečnost,“, načež se Marcela (Jiřina Jirásková) chvatně vrací do obývacího pokoje ke zbytku osazenstva. V momentě, kdy má vejít do dveří, si ale můžeme na vteřinu všimnout, že za nimi ve skutečnosti čeká, až zazní od režiséra pokyn. (jlumos)
  • Potlučení fasádníci jedou domů sanitkou jugoslávské provenience 1965 IMV 1000, jenž se vyráběla v letech 1959–1967 v „Industrija motornih vozil“ ve slovinském městě Novo mesto. (sator)

Související novinky

Zemřela herečka Jana Andresíková

Zemřela herečka Jana Andresíková

20.10.2020

Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)

Reklama

Reklama