Invictus: Neporažený

Poctivé řemeslo á la stále dokonale přesný a velmi jistý Clint Eastwood. Jenže tentokráte nikoliv v tématu. Precizní vyprávění, postavené na dvou výborných hercích a srážené hubou na zem nepříliš vypilovaným scénářem. Jednotlivé složky vyprávění fungují opět na výbornou, ale celku prostě netluče srdce, je rozvláčný a chce se až příliš líbit. Invictus je i přes africkou hudbu, která místy musí vzít za srdce, bohužel prostě chladný a odtažitý. Po projekci chybí to nadšení vyběhnout na hřiště a pořádně vítězství oslavit. Pod kůži ses holt, Clinte, tentokrát nezaryl, ale nemůžeme pokaždé čekat zázraky. Když se totiž oprostím od nároků, které jsem před projekcí mohl s ohledem na jméno tvůrce mít, tak je to stále nadprůměrný zážitek. A Million Dollar Baby nejde točit každý rok.. U mě i tak dobrý.. (23.01.2012)

Clint Eastwood opět skóruje, jako už po tolikáté, a to konkrétně tak, že se mu originálně povedlo málokdy vídané skloubení politicko-biografického snímku se snímkem sportovním. V rámci krásných ideálů byly z filmu sice vypreparovány všechny hypotetické negativní aspekty konce apartheidu v JAR a jistě hodně bolestné transformace dříve nesmiřitelně rozdělené společnosti (stejně jako nezpochybnitelný historický fakt, že hráčům All Blacks kdosi v hotelu před finálovým zápasem otrávil jídlo a mužstvo hrálo tak indisponováno), ale Eastwood si přesto dobře ohlídal onu citlivou hranici, aby se z jeho velkofilmu nestal hollywoodský doják. Ano,k jeho filmu patří přídomek hollywoodský, ale bere si z něho jen to lepší, nevydírá, zbytečně diváka nevystavuje přemíře patosu a hlavně se nikde nepodbízí. Ta vyzrálost a velikost jeho režisérského mistrovství prosakuje skutečně z každého filmového okénka, přesně ví, proč a co točí...stačí úvodní scéna, na jedné straně ulice běloši hrají ragby a na druhé otrhaní černoši fotbal, a máme tu expozici přímo čítankovou. O brilantní metamorfóze Morgana Freemana do Nelsona Mandely se asi není třeba zdlouhavě rozepisovat, ta je přímo excelentní, včetně jeho jihoafrického přízvuku. Neporažený je skutečně silný film, Clint Eastwood znovu natočil snímek, nad kterým stojí za to přemýšlet. Mimochodem, při sledování biografického příběhu Nelsona Mandely jsem měl několikrát pocit té silné paralely k podobně silnému příběhu Václava Havla, nestálo by za to ho také zpracovat, Clinte? :-) (07.12.2010)

Nějak nedovedu říct, čím mi Invictus přijde tak "plný", když je tak šíleně naivní (i když je podle skutečných událostí, že). Laskavé mesiášství Morgana Freemana, tvrdě naučené léty Mandelova strádání, sportovní srdce a lidskost kapitána Pienaara, přitažlivě natočené rugbyové zápasy, to všechno nesporně mluví ve prospěch Eastwoodova dalšího režijního počinu. A to bude možná ono - magie Clinta Eastwooda. Ten člověk to prostě má "v paži", a i kdyby tam nebyla ani špetka čehokoliv nad rámec filmařského řemesla, bude to zážitek hodný zopakování. A tohle budu rozhodně chtít vidět znovu, i když hodnocení ostatních ve smyslu neodolatelné reklamy na Afriku vidím jako lehce přehnaná. Původní africká hudba je ovšem další z taháků, které zpříjemňují sledování tohohle politického, nikoliv sportovního snímku. 80% a podvědomá snaha nemyslet na to, jak to v JAR vypadá s kriminalitou a mezirasovým soužitím dnes. O hodném krejčovském skřítku "I kdyby mě chytili s kouřící pistolí v ruce nad mrtvolou, budu tvrdit, že jsem v tom nevinně" Radovanovi radši nemluvě:P (25.02.2014)

Scénář: Anthony Peckham .. Jo, tak tohle bude mít Clint Eastwood u diváků těžké. Namlsanci Gran Torinem budou mnohé vytýkat. Režíruje precizně, poctivě a umírněně dává nahlédnout jak do prvních pár let Mandelova vládnutí, tak do záměru vyhrát pro motivaci celého národa k sjednocení se mistrovství světa v ragby. Nebyl by to ten pravý příběh plný jemných emocí a vznešených slov, kdyby se tento sportovní úspěch nepovedl? Že se Eastwood více motá kolem Mandely, kterého výtečně ztvárnil jeho hollywoodský dvojník Morgan Freeman vůbec nevadí, kapitán mužstva, kterého ztvárnil nudný Matt Damon, má jistější místo v týmu a na hřišti, kde tak neruší. Stejně jako jsou zde dva herecké póly, tak jsou zde i dva polofilmy (příběhy), kdy tohle sportovně-politické spojení ne zrovna naplno funguje. 75%. (27.12.2009)

"Fotbal je hra gentlemanů hraná chuligány. Ragby je hra chuligánů hraná gentlemany." V tomto snímku je snadný fandit z 93% bílým jihoafrickým Springboks na cestě za sjednocením dvoubarevnýho národa, ale já jsem přesto ve finále marně hnal kupředu svý oblíbený All Blacks. Z hlediska ragby je snímek v pořádku, spodní záběry mlýna založenýho po burácivým "Hu!" jsou fascinující, finálovej zápas bez položený pětky trochu zavání sterilitou, ale pořád je to lepší než nadpozemsky obdivný vylíčení pana Mandely, kterej tentokrát disponuje chytrostí Einsteina, laskavostí Ježíše a fyzickým fondem Dr. Sheldona Coopera. (03.07.2012)