Smrt čeká všude

„Poraďte mi. Ako najlepšie zneškodniť bombu?“ – „Prežiť.“ Pridlhé, málo úderné, úvod dobrý, záver dobrý, no medzi tým hodina a pol prašnej nudy. Bigelowová neponúka komplikovanosti, veď dve (najdôležitejšie) veci povie na samom začiatku: názvom (v tomto prostredí naozaj smrť čaká všade) a citátom (vojna je droga). Tým šikovne, výstižne a uveriteľne „ospravedlňuje“ ústredného hrdinu (zároveň tým ale nenecháva priestor pre divákove názory). Jeremy Renner je jeden z mála ľudí, ktorí to zvládli ľavou zadnou bez zbytočných rečí a okolkov a film sebavedomo svojou nehviezdne obyčajnou žiarou ťahá k záverečným titulkom bez toho, že by sa výraznejšie zadýchal (no na niektoré „silnejšie“ scény mu chýbajú väčšie herecké skúsenosti). Ostatní mu zdatne nahrávajú a po technickej stránke je to relatívne bravúrne (v detailoch nasnímaný úvodný výbuch). Inak žiadny zázrak a chcelo by sa povedať „klasická Bigelowová“ - technická stránka v malíčku, ale scenár sa príliš snaží, je príliš silený, strojený a napriek atraktívnemu námetu nezaujímavý, detto herecké výkony, postavy či dialógy. Myšlienka v podstate naivná (hoc pravdivá?). Za mňa sklamane. (20.05.2011)

Oscars. Amíci mě trochu překvapili. Myslela jsem, že zvítězí ekologický příbeh o lásce, ovšem Hurt locker je do jisté míry vlastenecký film o těžkých chvilkách v Iráku a hrdinnýcho odvážných lidech, kteří jdou dobrovolně do války - to se jejich sdíček dotýká asi víc. Film jsem viděla už více jako před rokem a z hlavy mi tak nějak vyvanul. Bomba to není. (28.02.2009)

Je The Hurt Locker kurewský nátěr, nebo kurewský nářez? Napřed si prosvištíme některá slovíčka. Kurewský nářez – válečná podívaná, kde se mezi sebou řežou lidská těla. Kurewský nátěr – válečná podívaná, kde se o sebe třou lidská těla. Z toho vyvěrá jediné. The Hurt Locker je kurewský nátěr. Nikoliv kurewský nářez. ____ Zatímco Star Trek (2009) využíval genius loci Star Treku a vyprávění Hvězdných válek, The Hurt Locker využívá genius loci Království (2007) a vyprávění Tobruku (2008), což jde ruku v ruce s dvojím: A, Mísí se tu euforická filmová fotogenie s dokumentaristickou úctou k srdci věcí samých. B, Nejde tu o vyklenutí příběhu, nýbrž o vyklenutí vztahů mezi vojáky, čemuž odpovídá seriálová technika vyprávění a segmentace příběhu do kratších epizod, zakončených zpravidla odstraněním bomby – ovšem film se obejde bez cliffhangerů, které by zanechávaly hrdiny v nejnapínavějších momentech a tím udrželi diváky u příběhu. O to tu nejde, podstatné je, jak se v průběhu filmu promění celá ta síť vztahů a hierarchie mezi vojáky, ne to, kdo a jak z nich zařve, tím by se síť vztahů pouze přeskupila, ale nezanikla – makromanagement příběhu a mikromanagement postav se ve filmu prohodil. ____ Utrpitelský pohled Jeremy Rennera, opsaný z tváře liverpoolského Gerrarda, není na místě, protože americká technologie pouze zmírňuje utrpení, které sama způsobila. (25.07.2009)

"Pokud mám umřít, tak se vším pohodlím." Hrdinní vojáci jedinečné US Army pobíhají po Iráku a nemá to vůbec nic společného s ropou. Možná s lidskými právy a taky s tím ... už si vzpomínám - terorismem. Nicméně situace je zapeklitá a do vystřídání roty Bravo zbývá právě 39 dní, když se k ní připojuje seržant James. Od této chvíle již nehrají roli rutinní vojenské události, ale důležitý je pouze výkon jednoho z úžasných amerických vojáků, který je úplně nejvíc nejstatečnější, nejschopnější, nejsilnější, nejchytřejší a nejpatriotičtější. Sice se na plátně dál bojuje, trpí i diskutuje, ale nic z toho mě nedokázalo do děje vtáhnout natolik jako zběsilý střihač drátů James. Mě to tedy celkem bavilo, ale titulování tohoto snímku nejlepším filmem roku 2009 svědčí o tom, že i slavná Akademie si občas naservíruje k obědu vlajku s hvězdami a nějakým tím pruhem. (23.11.2016)

Vybrat ty správné kukuřičné lupínky v supermarketu je mnohdy těžší, než deaktivovat Iráčana s módními doplňky v podobě drátů a plastické trhaviny. Někdo je holt institucionalizován (domácím) vězením, někdo válkou.. Kathryn Bigelow - dobrej striptér ryze pánského světa si v dětství evidentně nehrála jen s panenkami a jejímu Hurt Locker vlastně stačilo k úspěchu jen slepit sled pyrotechnických událostí, kde se o emocích, či pohnutkách prakticky nemluví, ale vy je vnitřně cítíte a dokážete si je domyslet. Renner jako oplácaný D.Craig střižený Belushim, co uhasí hořící auto plné výbušnin jedním hasicím přístrojem, zvládl svůj part nadstandardně, přesto všechno se mi ale film udržel v mysli stejně dlouho jako jepice Fiennes a Pearce. Zde srovnávaná Četa zkrátka zahrála své adagio mnohem poutavěji. (12.04.2010)