Smrt čeká všude

Já nevím, ale ten film mi přijde o ničem. Minimálně o ničem novém. Ničem, co by nebylo řečeno v desítkách dalších válečných filmů. A takový Mariňák byl alespoň vizuálně zajímavý. Dokumentární roztřesená kamera už je dnes využívána moc často na to, aby mě ohromila. Herci v pořádku, ale nikdo nevyčnívá z řady. Děj jsem neobjevil. 50% (24.01.2010)

Nejdřív co se mě nelíbilo, ať to mám z krku. Třaslavá kamera a zoomování. Nenavidím to, bolí mě z toho hlava i oči. Normálně by tohel stačilo, abych dal odpad nebo jednu hvězdu, ale tady to přece jen nejde a tím se dostávám ke chvále. Kathryn Bigelow je můj miláček od tý doby, co natočila nejlepší akční film všech dob, za to bych se s ní klidně vyspal a její další filmy mě přitahujou jak svini. Madam Kathryn i tady opět potvrdila, že je špičkou v oboru. Film se totiž mohl natáčet někde na Ústecku a stejně bych měl pocit, že je to živý přenos z Iráckých ulic. Nikdy jsem v Iráku nebyl a asi ještě dlouho nebudu, ale přesto mám dojem, že takhle nějak to v tom iráckým pekle vypadá. Další filmařský kouzlo královny Kathryn spočívá v tom, že naprosto kašle na nějakou pointu, prostě tady to milej diváku máš a nazdar, srovnej si to jak chceš, nic nevysvětluje, nepoučuje, nevlastenčí a nevnucuje divákovi svůj pohled na jatka v Iráku. Vsadila čistě na svůj režisérský um a herecký výkony a sázka to byla vydařená . Mimořádně kvalitní práce. Dokonalý dojem a emoce maximální. Madam Kathryn a ne že na další Váš film budu zase čekat dalších deset let, jasno ? Pro ty z Vás, kterým nevadí třaslavá kamera si k mému hodnocení přidejte dalších zhruba 150 hvězdiček. (27.02.2010)

Vojnová tematika nie je pre mňa až tak atraktívna, Hurt Locker je však prinajmenšom v istých aspektoch pozoruhodný film, pričom hlavnú časť pochvaly si za bezchybnú réžiu zaslúži Kathryn Bigelow. Bez ohľadu na to, že ľubovoľný muž na režisérskej stoličke by to možno nenatočil lepšie a že výber málo neznámeho hlavného predstaviteľa je v kontraste so známymi tvárami vo veďľajších úlohách v tomto prípade šikovným ťahom, ani drsné a realistické spracovanie s absenciou pátosu nedokáže úplne prekryť epizodicky roztrieštený a neinovatívny dej ba ani prevažne ploché a nezaujímavé postavy. Jedinou výnimkou je len Jeremy Renner, lenže navzdory uveriteľnosti jeho charakteru film postráda väčší ťah na bránku a nie je až tak strhujúci ako by byť mohol. Diváci cieľavedomovo vyhľadávajúci túto tému si zrejme prídu na svoje, žiadna žánrová evolúcia ako naznačujú ohlasy sa ale nekoná. Technicky výborne natočená záležitosť áno. (25.02.2010)

Musím nesúhlasiť s tým že toto je film roku , nevravím že nieje dobrý ale byť v armáde a byť v smrteľnom ohrození pri detonácií bomby, aj keď dej bol celkom solídny, nieje film na FILM roka. Proste film roka mal jednoznačne dostať Avatar.......................Soundtrack Marco Beltrami a Buck Sanders: 1. The Hurt Locker ,2. Goodnight Bastard ,3. The Long Walk ,4. Hostile ,5. B Company ,6. Man In The Green Bomb Suit ,7. There Will Be Bombs ,8. Body Bomb ,9. Bleeding Deacon ,10. Oil Tanker Aftermath ,11. A Guest In My House ,12. The Way I Am , (11.01.2011)

Relativně neznámá herecká eskadra, sesbíraná mimojiné z úspěšných amerických seriálů, je vržena doprostřed vleklé irácké války, aby se na dvě hodiny stala laboratorními krysami, na jejichž chování si můžeme spolu s nimi vychutnat bolesti a slasti (ne)dobrovolně nasazeného vojáka. Hvězdy typu Fiennese nebo Pearce se tu naopak vcelku humorně mihnou jen jako snadné terče pro muslimské snajpry a miny. Jako kdyby režisérka chtěla říct: "Seru vám na klasický heroický melodrama, tohle je o obyčejnejch lidech!" Takřka dokumentární odstup od ústředních postav si film zvládá udržovat po celou první polovinu; škoda pak jen určité fixace na Rennerova seržanta Jamese, který je tu během svých solo akcí trochu zbytečně posouván do lehce bournovské polohy. Vše ale vynahrazuje závěrečný dialog se Sanbornem, který, ač je slovně velice úsporný, říká mnoho o dopadu válečného prostředí na lidský žebříček hodnot. Svobodomyslní tvrďáci tváří v tvář smrti náhle zatouží po potomstvu a taťkové s rodinným zázemím jsou paradoxně fascinováni adrenalinem, skrytým v úzkých baghdádských uličkách. Díky bohu za vojenský snímek, jehož vyzněním není patrioticky hurónské "America, Fuck Yeah!", ale citlivá sebereflexe. (06.09.2009)