Chlapec v pruhovaném pyžamu

THe Boy in the Striped Pyjamas ve mě vyvolal rozporuplné pocity. Negativem tohoto filmu je vysoká nereálnost děje, která musí každému trochu vadit, ale i přes to je tento snímek hoden zapamatování :-) Podle mého se film nesnaží ukázat krutost nacistů, ani jak hrozná byla tato doba, ale spíše poukázat, že hodně lidí a nejenom naivní děti měli zaslepené oči. Otevřete mu srdce, tak jako otevřel srdce syn nacistického důstojníka svému židovskému kamarádovi :o) P.S. Po scéně, kdy Bruno nechápal, proč Pavel nechal doktořiny, proto aby škrábal brambory, si mě film získal nadobro :-) (21.10.2009)

Prečítal som si knihu. Zistil som, že film v jej prepise príliš dobrým nie je. Vlastne skôr zlým. V rukách mi tak zostáva len gýčová variácia Princa a bedára na tému holokaust (čítaj žmýkanie sĺz), ktorú neospravedlňuje ani detský pohľad, a nevylepšuje ani kamera a vierohodné herecké výkony. Smutné a sklamané vytriezvenie. 60% (03.02.2013)

Několik kamarádů tento film hodně silně vychvalovalo, a tak jsem se na něj těšil. Téma je to opravdu výborné, o tom netřeba diskutovat. Ovšem to zpracování už pokulhává. Hlavním problémem je, že film nepůsobí vůbec věrododně, je plný nemožných situací a celý děj je až neuvěřitelně strojený a hnaný do napínavého finále, které vůbec nepůsobí přirozeně. Režisér chtěl prostě za každou cenu diváka odrovnat, ale otrlejšímu divákovi je jasné, že to je strašně umělé. Ocenit se musí dětské herecké výkony obou chlapců - to byla vážně paráda! Hudba stála taky za to, ale co je to platné, když film nepůsobí tak, jak by měl. Toto téma šlo zpracovat rozhodně lépe! 60% (05.06.2010)

V ponurém příběhu očima malého německého chlapce Bruna a jeho židovského přítele Shmuela za druhé světové války dávám zcela za pravdu anglickému filozofu John Stuart Millovi, který kdysi prohlásil: Rčení, že pravda vždy zvítězí nad zlem, je hluboký omyl, který lidé opakují pořád dokola a je pouhou otřepanou frází. Tento fiktivní, ale o to více dojemný příběh to zcela potvrzuje. Síťoví ostnatých drátů nestvůrných lágrů, které sloužily jako vyhlazovací prostředek pro lidi, pod širým nebem, z nichž se zvedal temný kouř krematoria a pocit těch, kdo byli bezmocně hnáni na smrt bez identity a soucitu uprostřed davu vzájemně si neznámých, musel být nesmírně krutý. Jen pomysleme, že dobří trpěli a zlí si užívali, třeba německý nacistický lékař Mengele, který během druhé světové války vykonával na dětských vězních hrůzné experimenty, umřel ve vysokém věku v latinské Americe obklopen blahobytem. Bohužel i dnes běhá po světě spousta militantně smýšlejících magorů a megalomanů, kteří najdou vždy dementní pomahače k použití síly, bez ohledu na lidské životy. Zbývá zmínit se ještě o natáčení filmu, které probíhalo v budapešťských ateliérech, a za kulisu Berlína posloužila přímo část města. A úplně nakonec slovo o hudbě její vznešeně smutná melodie mi zní v uších i dlouho poté co jsem zhlédnul tento film. (27.02.2009)

Skvělé herecké výkony v dojemném příběhu o dětech ve dvou úplně odlišných situacích, ve dvou úplně odlišných světech. Konec je opravdu velmi dojemný, no děj občas v méně podstatných částech trochu selhává a příběh je vlastně velice jednoduchý. Ale jeho vyplynutí je opravdu k zamyšlení a ukázání dalších tragédií války, jakož i chování různých druhů němců. Hornerova hudba je výborná. Film, který má rozhodně smysl, a odlišuje se od ostatních právě tím podivným, leč výborným pohledem ze strany dětí. Farmiga je jako obvykle úžasná a zase hraje tu svou obvyklou roli :) (10.02.2011)