Travička zelená

Partička Judda Apatowa nám nachystala další parádní komedii. Ze všech filmů, které má Apatow na svědomí, je Pineapple Express filmem nejžánrovějším a dává vzpomenout na buddy-movie klasiky let devadesátých (Poslední skaut, Smrtonosná zbraň, 48 hodin,...), přičemž u Expressu převládá komediální část nad tou kriminální (u klasických buddy-movie filmů to bylo naopak - kriminální zápletka byla obohacena o komediální prvky v podobě špičkování obou hrdinů). Filmy se samozřejmě musejí přizpůsobit nejnovějším trendům, takže se vše tentokrát točí okolo drogových dealerů a hulení trávy. Jenže Pineapple Express má oproti ostatním "vyhuleným" komediím navrch hned v několika bodech. Tak zaprvé je film parádně vyvážený, nenarazil jsem snad ani na jeden jediný fór, který by skřípal, zadruhé se nejedná o žádný mišmaš, jak to bývá u dnešních komedií, ale film je žánrově pevně ukotvený a klasicky načrtnutá kriminální zápletka tu paradoxně působí nezvykle svěže a u mě osobně probudila nostalgii, přičemž jsem si zavzpomínal na časy, kdy na plátnech ještě zářil Eddie Murphy (zato teď by se měl jít radši zahrabat...), Nick Nolte nebo Mel Gibson. David Gordon Green si navíc dokáže poradit s akcí, které je ve filmu celkem dost a vůbec celkově se na Pineapple Express moc dobře kouká. A teď pozor - tvůrci se vůbec nevyhýbali zobrazování brutality, takže se dočkáme několika celkem chutných gore scén, ustřeleného ucha, chodidla rozstřeleného takovým způsobem, že připomíná zvadlý puget a pár dalších chuťovek. Přičtěte si k tomu jako vždy skvělého Setha Rogena, vynikající prolog z 30.let s Billem Haderem a navrátilce Jamese Franca, který dává zapomenout na toporný výkon ve Spidermanovi a já vám ručím za to, že se budete skvěle bavit. Nejodvázanější Apatowova komedie. 80% (23.10.2008)

Otázka je jestli výsledné dílo někomu připadá zábavné, spočívá téměř výhradně v tom, jaké substance a v jakém množství jste předtím požili. Jak potom kritizovat film o huličích, pokud sami nejste zhulení? Existuje vůbec nějaká možnost střízlivého hodnocení, aby tato střízlivost byla adekvátní kvalitě filmu, který si rozhodně na střízlivosti nezakládá? Tvůrci tu vymodelují mnoho naprosto ulítlých postav, ale pak vlastně žádné z nich nedají větší prostor. Jistě, vyprávění, které napodobuje stav huličovy mysli, je vlastně unikátní experiment. Obávám se ale, že nejde příliš o koncept, ale spíš důsledek toho, že se snímek vymknul kontrole. Střídají se tu momenty z bláznivých komedií a také momenty z typických nezávislých konverzačních snímků, což jsou dvě nepříliš slučitelné poetiky s odlišným tempem. A když pak v závěru nastoupí akční finále, vypadá to, že tvůrci prostě chtěli do jednoho filmu narvat všechno, co mají rádi. (08.06.2020)

Geniální ujetý guláš. Zhulení magoři už tu byli mockrát, ale nikdy nebyli sympatičtí ani vtipní. Rogen a Franco ovšem bez problémů zvládají bavit a zvraty očividně napsali huliči. Plejáda neuvěřitelných charakterů, boží honička s nohou v okně a řádně krvavé finále, které ve vší té trávě připomíná Vietnam. Chybí tomu jen konzistentnější dávkování, jinak paráda. (09.07.2013)

Soundtrack Graeme Revell: 1. Pineapple Express - Huey Lewis and The News [4:26] ,2. Electric Avenue - Eddy Grant [3:48] ,3. Dr. Greenthumb - Cypress Hill [3:08] ,4. Lost at Birth - Public Enemy [3:33] ,5. Poison - Bel Biv Devoe [4:20] ,6. Wanted Dread and Alive - Peter Tosh [4:22] ,7. Don't Look Around - Mountain [3:44] ,8. Pineapple Chase (A.K.A. The Reprise of the Phoenix) - Graeme Revell [3:03] ,9. Bird's Lament - Moondog/The London Saxophonic [2:02] ,10. Coconut Girl - Brother Nolan [3:36] ,11. Hiilawe - Arthur Lyman [1:09] ,12. Tha Crossroads - Bone Thungs-N-Harmony [3:45] ,13. Pineapple Fight (A.K.A. The Nemesis Proclaimed) - Graeme Revell [3:08] ,14. I Didn't Mean to Hurt You - Spiritualized [5:12] ,15. Woke Up Laughing - Robert Palmer [3:35], (14.06.2011)

Je zvláštní, jak moc se člověk dozví o svému smyslu pro humor z ostatních komentářů. Pineapple Express je pro mě nákladní vlak utržený ze řetězu a bez funkčních brzd. Nejsem žádným milovníkem THC a veškeré téhle subkultury "huličů", ale bůh je mi svědkem, že jsem se u téhle komedie několikrát seskládal smíchy z křesla na zem. Seth Rogen jako mašinfíra ďábelského expresu topí tím nejlepším koksem z dílny páně Apatowa. Situační komika střídá tu konverzační a bránice přestává stačit. Obzvláště kreace Setha Rogena jsou mnohem spolehlivější než dýlerák plný trávy. Zamrzí snad jen to přepálené finále, ale taky přece nebudu vyčítat zhuleným kamarádkám, že melou páté přes deváté. Komedie roku a tvůrčí skupina "Apatow boys" opět válí, a to jsem v hloubi duše přízemním sucharem... (10.11.2008)