Anglické jahody

Tak jsem si v den padesátiletého smutného výročí okupace naší země bratrskými vojsky pustil tuhle věc. Moc jsem od ní nečekal. Kvality Pelíšků či Hořícího keře jsem se neobával spíše jsem od toho čekal druhou Operaci Dunaj. A tak nějak to i dopadlo. Celé mi to vyznělo jako takový obsáhlejší díl seriálu Vyprávěj. Retro filmy se musí umět. Není to jen o dobových proprietách, účesech, módě... Jsou filmy kde na to kouknete a hned jste v té době a jsou filmy podobně jako to vnímám u Vyprávěj kde i když máte všechny ty kytičkované záclony, oranžové či bleděmodré kuchyňské linky, cukřenky a sifonové láhve... prostě to není ono. Tady jsem to cítil stejně. Možná o to více, že vlastně nic jiného ani pořádně nešlo sledovat protože herci se doslova filmem ploužili a těch 114 minut okupace bylo fakt dlouhých a především nudných. O co ve filmu jde? Možná budu lehce spoilerovat, ale to nechte být. Tomáš má rád Táňu. Rád by se s ní vyspal, ale Táňa nechce. Je totiž těhotná a s jiným a neví jak to Tomášovi říci. Do téhle šlamastiky aby toho nebylo málo překročí hranice naší země okupanti. Skupinka Rusů dostane za úkol hlídat most v Davli a v té chvilce dojde k několika osudovým střetům mezi vojáky a místními lidičkami... Vypadá to napínavě? Fakt nebylo! U Ivana Luptáka si do teď nejsem jistý zda tak dobře hrál toho svého ňoumu, nebo jím skutečně je. Tomicová neskutečně přehrávala a fakt stačilo ještě jedno filé a šel jsem to vypnout! Jediný kdo trochu zachraňoval herecké řemeslo byl pan Viktor Preiss. Bohužel i on neměl moc prostoru v rámci dost neinteligentního scénáře. Vrcholem všeho byly všechny ty různé pláče zlomených českých lidí, u kterých jsem dotyčným hercům nevěřil ani jedno škytnutí... Tohle prostě nebylo ani drama, ani komedie, ani válečný film... Tohle jak říkám byl prostě díl Vyprávěj ze srpna 1968 z Davle, kde se toho evidentně krom erotického loudění v chatce a jedné podivné přestřelky moc nestalo... Dávám tedy za dvě filé a doufám, že téma srpna roku 1968 se chopí nějaký zručný český režisér a natočí opravdové válečné drama, které si tento milník v dějinách naší země už jen kvůli obětem a perzekuovaným určitě zaslouží. Ty dosavadní české pokusy byly krom Pelíšků fakt spíše hrůza a neumětelství... * * (21.08.2018)

Takovéhle televizní inscenace se dnes už moc netočí ani pro televizi. Poslat to do kin je vyloženě úchylný nápad! Statická kamera, hrstka postav v pár interiérech a několika exteriérech, dva (celkem dobré) hudební motivy na střídačku pořád dokolečka, nudné prokládání dobovými černobílými záběry, prostě zoufalství. Něco zachraňují herci (Preiss, Tomicová, Divíšková a Bardukov), ale ta mladá milenecká dvojice tam víceméně jenom zaclání a zdržuje. A co že se tenkrát v srpnu '68 dělo? Kdo nechlastal tvrdej, lil do sebe pivo. Jinak vlastně nic. (12.12.2008)

Objektivně za 3 hvězdičky, ale vzhledem ke zbytečnému podceňování ze strany ostatních přidávám ještě jednu. První hvězdička za námět, o podobných tématech by se mělo točit . Sice některé scény kopírovaly to, co zrovna běží v pokračování Zdivočelé země, ale to mi nevadilo. Klusův hudební počin v tomto filmu navozuje dobovou atmosféru a mně tam zněl krylovsky. takže druhá hvězdička A střídání černobílých pasáží s barevnými se mi líbilo. Stejně jako souběžné sledování osudů sourozenecké dvojice. Rekvizity poctivě nashromážděné ze šedesátých let. Suma sumárum nejmíň na tu třetí hvězdičku. Příběh nebyl ani tak zdaleka chytlavý jako Rebelové, které filmařsky jsou mnohem lepší, ale podobně jako Rebelové splnil účel: přiblížit dobu, která pro řadu dnešních náctiletých je zaměnitelná s husitstvím. Děj byl možná občas trošku pomalejší a hlavně mladé hrdinky topornější, ale zase to vyvážili mužští hrdinové. (15.11.2008)

Domnívám se, že Jahody nejsou tak špatné, jak "jsme" jim tady naložili... Ten film je jiný, než na jaké jsme si zvykli... Jsme kovaní Rebely, Lety pod psa a Pelíšky, potřebujeme k tématu (někteří) plno laskavé srandy... Ale znovu musím zmínit, že osobně znám několik velmi rozumných, příjemných lidí, kteří tu dobu pamatují a když viděli prvně Pelíšky, zahanbeni a rozzlobeni odcházeli z kina. Nelíbilo se jim, že tu hrůzu, kterou prožili, může někdo jakkoli zlehčovat. A samozřejmě Hřebejk s Jarchovským nic nezlehčovali, film udělali dobře, jen prostě první dopad na diváka byl spíše komediální. A bohužel u řady diváků přetrval dosud. Kolikrát zírám nad tím, že gró věci absolutně nepochopili a viděli to už 20x... Zajímá je kapr ve vaně a vůbec jim nedochází, co se vlastně stalo. Že ten film byl zrovna o tom. To je smutné. Nám se lesknou v očích slzy, jiný se plácá do kolen... Čili na IQ části národa (obou národů) by se mělo trochu zapracovat a obávám se, že filmy na to nestačí. Jahody jsou jiné, mně se líbily. Možná si je zrovna dneska pustím a třeba se na ně někdo mrknete znovu taky a pak si povíme. ;) (21.08.2019)

pro mě ten film neměl skoro chybu,splnil nadmíru očekávání,které jsem měla při zakoupení lístku,slyšela jsem o něm totiž všelijaké nelichotivé zvěsti (které korespondujou s místním hodnocením,jak vidím)...ale k mojí radosti tam byl taky humor do té neutěšené doby,a ten vykulený ruský voják mi přišel zahraný skvěle,prostě se mi to moc líbilo (24.11.2013)