Zelená zóna

Opožděná, levicově-partyzánská antiautoritářská paranoidní agitka propojující velice nešťastně Greengrassovy nekompromisní dokumenty, přesněji dukudramatické rekonstrukce, s hravými bourneovskými žánrovými světy, která vůbec nepočítá s tím, že skutečnost, že vojenské jednotky Spojených států nenašly zbraně hromadného ničení, byla sama o sobě pozitivním signálem: skutečně „totalitní“ mocnost by udělala to, co obvykle dělávají policisté – podstrčí drogy a pak „objeví“ důkazy zločinu (stejně tak nezapomeňme, že samotná skutečnost, že mučení ve vězení Abu Ghraib přerostlo ve veřejný skandál, který zahnal americkou vládu do defenzivy, je také kladným signálem – ve skutečně „totalitním“ režimu by se tento případ jednoduše ututlal). Na druhou stranu třeba přiznat, že Greengrass nebojuje proti americko-britské invazi do Iráků jako takové, ale bere si za téma hrubě nezvládnutou po-válečnou situaci, která nastala po okupaci a která zkomplikovala, či úplně znemožnila přenesení pravomocí do rukou Iráčanů. Symbolicky byl film natočený bez podpory americké armády, protože Greengrass je přece jen političtější režisér než pan blockbuster Majkl Bay, se kterým armáda spolupracuje ráda, kolportujíc přes něj náborové letáky mezi texaské hochy. (11.09.2010)

Pokud má někdo za to, že opětovné spojení Paula Greengrasse s Mattem Damonem (za přispění přepečlivě snímek rytmizující hudby Johna Powella) je pouze opakováním postupů známých již z posledních dvou bourneovských dobrodružství a opožděným příspěvkem k otázce války v Iráku, tak se nemůže víc mýlit._____ Samozřejmě že výchozí konstrukce v podobě výrazně individualistické a profesiální postavy po právu nedůvěřující autoritám a užití šouflkamery zůstává, ale jinak se vyprávění a dílčí stylistické postupy výrazně liší. Na místo téměř neustálé dvousekundové délky záběrů snímaných převážně v polodetailech či detailech, kdy každý další přináší narativně důležitou informaci, se pohybujeme někde kolem pěti vteřin ve velkých celcích či amerických plánech s mizanscénou přeplněnou dílčími podněty, které odvádějí divákovu pozornost od narativně podstatných prvků. (S přibývajícími minutami se mizanscéna vyprazdňuje, což má svůj význam.) Neliší se ale pouze způsob, jakým jsou dávkovány informace, nýbrž i jejich samotná povaha, kdy se nejde za jednou jasně vymezenou a spolehlivou stopou, protože ty se několikrát během filmu ukážou jako nestálé (identita zdroje, zprostředkovatel informací od zdroje, zdroj samotný...). Přehled tak máme jenom díky diegetickému zvuku, jako tomu bylo v bourneovkách, což ale neplatí do úplného konce, kdy je vysílačka rozbita a my se tak ztrácíme v nočních scénách, které nejsou uměle dosvěcovány, což spolu s ruční kamerou s výrazným zrnem přináší zdání realističnosti. (A opětovně: svícení zde má svůj význam, viz začátek a konec.)_____ Tato odlišná práce s informacemi, jejich dávkováním a spolehlivostí vede k tomu, že v závěru hlavní hrdina motivovaný touhou přijít na to, jak se to se ZHN má, vyjádří jasný názor, že nejenom důvod, proč došlo k válce, ale i samotná válka je pouhou vějičkou. (K čemu, vyjádří předtitulkový záběr.) Přesto si film zachovává určitou mnohost pohledů, což je geniálním způsobem vyjádřeno v závěrečném válečném střetu, kdy odlišná motivace postav odpovídá i jejich (směru) pohybu v prostoru. (30.05.2010)

…překroucení a falešná prohlášení, vykonstruované informace….čímž způsobili rozpoutání války..... Prostě důvody, kvůli kterým začali válku jsou v prdeli. Efektní předvedení války v přímém přenosu, aneb kam CNN nemohla. Srdce vojáka AČR musí zaplesat při pohledu na velitele Damona a jeho tým. Já zase spokojeně vrním při všech těch zvukových efektech (vrtulníky, střelba). Líbí se mi Greengrassův předpoklad, že jsme inteligentní, proto nezabíhá do detailů a vrhá nás přímo do víru událostí. Je třeba najít ten správnej informační zdroj! Američané proti Američanům aneb nebuďme naivní, že všichni zde mají stejný cíl. Problém je, že to všechno víme. Koho to ještě dneska zajímá (a dojímá)? VŽDYŤ JSME VYHRÁLI!!! Tahle hra ,,na pravdu“ mě prostě na konci přestala bavit. To ať mi raději J.Bourne lže! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nemám představu, co znamená označení ,,Zelená zóna“. 2.) Chybí mi filmy O.Stonea. 3.) Chci důkaz, že cesta k demokracii v Iráku je komplikovaná. 4.) Konečně se dozvím pravdu o válce v Iráku. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** P.S.: 3* jsou málo, 4* moc. Teď Zubaidi raď! (16.06.2010)

Soundtrack John Powell: 1. Opening Book ,2. 1st WMD Raid ,3. Traffic Jam ,4. Meeting Raid ,5. Helicopter / Freddy Runs ,6. Questions ,7. Miller Googles ,8. Truth / Magellan / Attack ,9. Mobilize / Find Al Rawi ,10. Evac Preps Part 1 ,11. Evac Preps Part 2 ,12. Attack And Chase ,13. WTF ,14. Chaos / Email, (05.05.2011)

Když to srovnám s American Sniperem a Lone Survivorem, tak Green zone výjde celkem mdle. Matta mám rád, ale zde .v mých očích film nedokázal zachránit. Akce je poměrně málo a je nezajímavá, finále odehrávající se ve tmě mne spíše naštvalo a celkově se spíše řeší politické a pro mne nezajímavé věci. Bohužel příliš jsem se nebavil, ale technická stránka obstojná. 60% (17.06.2015)

Hodně střihu, kamera těkající všemi směry, blíž a dál, nahoru a dalů, vlevo a vpravo. Obrovské množství vjemů vcházejících a mizejících bez varování evokuje válečnou vřavu, ale i zmatek v informacích, které se k hledačům zbraní hormadného ničení dostávají. Smůla ale je, že Greengrass takto točí skoro všechny scény, jen s minimálním ohledem na situaci (boj či klidný týl) a pokrok v odhalování pravdy. Na druhou stranu není bez zajímavosti, že střetnutí s ozbrojeným nepřítelem, vymlouvajícími se šéfy či dotěrnými novináři obsahují mnoho stylistických podobností. Jinak je však Zelená zóna dosti standardním snímkem s jednoduchým, srozumitelným, pro určitou skupinu lidí příjemným (prostě jim dělá dobře, když nejvyšší americká administrativa vypadá blbě), ale především až příliš dobře známým politickým sdělením. Silné ***. (08.11.2010)

„Demokracia je komplikovaná.“ Zo začiatku som si hovoril, že je to jeden z mála špionážnych filmov, kde viem, čo sa robí, kto je na akej strane, o čo mu ide, čo danou vetou sleduje a dej mi pripadal zrozumiteľný a asi hodinu som dosť dobre rozumel, čo sa práve deje, prečo a čo z toho asi vyplýva. To je obrovský úspech, pretože špionážne filmy majú bohužiaľ vo väčšine nepochopiteľné scenáre, ktoré sú schválne napísané čo najchaotickejšie, aby sme vôbec nevedeli, koľká bije. Bohužiaľ, ambiciózna ZELENÁ ZÓNA má DVE hodiny a tej druhej som už v podstate nerozumel vôbec a neviem, či bolo horšie, že sa takmer žiadne akčné scény neodohrali alebo že ak sa aj nakoniec niečo akčné roztrieskalo, Greengrass to zasa „prestrihal“ tak, že som znova netušil, kto, kedy, prečo, s kým, do koho, za čo, o koľkej. Nie je to palec hore, ale ani dole a Matt Damon, Greg Kinnear a Brendan Gleeson dostali fajn úlohy, takže je vlastne úspech, že dávam až 60%. (27.05.2011)

// Ošklivá stará panna (čti nudný a nepřehledný film o ničem), která se nějakou náhodou dostala do společnosti pohledných pánů jako Bourne. A nezaslouží si to, ty dvě hodiny chci zpět. (17.10.2011)

Paul Greengrass se dal do kupy s mým oblíbeným scénáristou Brianem Helgelandem a natočili podle mě hodně silné akční drama s pointou, které je trochu víc aktuálnější a političtější než třeba tady zmiňovaná BODY OF LIES. Hodně uživatelů tu hodnotí film z hlediska "zábavnosti", "množství akce" apod., což je škoda, protože on je naopak zábavný až dost, tedy pokud jste nečekali další BLACK HAWK DOWN nebo BOURNE IDENTITY. Několik akčních scén mě potěšilo častým emotivním základem (Damonova rvačka o deník a závěrečná trojhonička, kde Damon pronásleduje objekt, který se snaží zneškodnit jiný). 90% (08.08.2010)

Není to "hrdinský" a tím pádem naivní ... je to politický, špionážní, korupční ... realistický. Ukazuje to válku v Íráku bez nadsázky a s naprostým chladem, kde žádná strana není ta čistá, všichni jsou to jen banda šmejdů jdoucí si za osobním prospěchem (moc, prachy, vliv, atd. ...). "Vojáček" Matt Damon mezi tím musí chudák pobíhat a zjišťovat, že jak už řekl jeden starý čínský filosof: "Všechno je jinak ...". Don´t be naive ... Jak padne věta ve filmu. Navíc to ubíhá rychlým tempem, pořád se něco děje ... Je to zajímavej, hlavně politickej film, spíše drama, ... s akčními snímky to nemá moc společného. Jeden z těch lepších "válečných" ... (14.12.2010)

Americký praporčík Matt Damon v druhé válce v Iráku odhaluje "pravdu" o neexistujících zbraních hromadného ničení a pravém důvodu americké invaze. Napínavý a trochu naivní válečný film Paula Greengrasse. Parádního slizouna si tady vystřihnul i Greg Kinnear v roli šéfa zpravodajců. Trailer: http://www.csfd.cz/film/234976-zelena-zona/videa/ (01.06.2014)

"Váš úkol je provést akci a víc se nestarat!" Jenže poručík Miller je tak trochu šťoural a proto s nadšením novopečenýho skauta odhaluje bushovskou motivaci, která byla každému jasná již před americkou invazí. Nebo snad tehdy někdo věřil pohádkám o kamionech skrývajících pro svět nebezpečný zbraně či americkým nezájmu o políčka s ropou? V těch předválečnejch časech jsem se moc smál moudrou hlavou moudře kývajícím politikům, kteří starostlivě varovali před nebezpečím z Iráku. A tady to zkrátka máme zelený na bílým, což není příliš zřetelně vidět kvůli epileptický kameře, nahání se přitom křížovej kluk a na mě je jasně patrný zklamání, protože jsem pevně věřil tomu, že si to v Zelený zóně pořádně užiju. (15.04.2016)

Buď si můžeme snobsky hrát na to, jak skvělé řemeslo Greengrass zase odvedl, nebo si prostě přiznáme, že je to přes velké ambice vcelku o ničem a nefunguje to nijak závratně ani jako pouhá zábava. (20.06.2010)

Zelená zóna přesně v rytmu akčních filmů pohybu servíruje neúnavnou a nezastavitelnou honbu za pravdou v jedné velké a "ošklivé" konspirační teorii. Greengrass servíruje dyniamiku a servíruje ji dynamicky, film, přestože skromný na akční scény si zachováva akční tvář i v pasážích dialogů a těch je více než dost. Ovšem s jejich kvalitou se pojí jeden nepříjemný nezmar, ačkoliv v Bournech Greengrass dokázal skloubit velkolepé pozadí s intenzivními a diváku maximálně přiblíženými prožitkami jedince, nyní v onom lidském rozměru tak trochu selhává. Film, podobně jako Body of Lies, nedokáže pořádně přirůst k srdci, či nějak oslovit na emocionální rovině, Damona sice sledujeme celou dobu, ale jakoby v tom byla jen suchá politika... Jedná se tedy o technicky vytříbenou, ale spíše zapomenutelnou, jednohubku. 7/10 (10.06.2010)

Velmi dobře natočené, ale dějově naprosto o ničem. O Zbraních hromadného ničení si každý už dávno myslíme své a tenhle film nic jiného nenabízí. Chvílemi to vážně silně nudí. Navíc přepínání mezi krimi a válkou nefunguje na 100%. Doufal jsem, že tomu budu moct dát lepší hodnocení než Hurt Lockeru. Nakonec to zůstane na stejných třech hvězdách. (05.06.2010)

Greengrass nezklamal a předvedl poměrně solidní adrenalinovej námrd vrcholící totálním war-chaos-infernem, kterému bohužel chybí citelnější dohra, vyšumí příliš rychle. Bourne Supremacy tedy zůstává nepokořeno, nad tempem, dokonalou střihovou provázaností, gradací a naprostým režijním přeheledem přesto zůstává rozum stát a Greengrass mě v tomto směru snad nikdy nepřestane fascinovat. Každopádně bourneovské a přesto jiné... A přitom tak příjemně povědomé... Ale přesto... (04.06.2010)

Jestli je tohle nazývaný čtvrtým neoficiálním dílem Bourna, tak mně můžete rovnou řikat Rambo kříženej s Terminátorem, protože tohle je bohužel jen další z řady pro mě celkem nezáživných politickoakčně válečných filmů, kterých je docela dost a který mě moc neberou. Sice ve výsledku to špatnej film neni a Greengrass s Damonem to celkem utáhnou, ale podruhý bych si ho sám už nepustil. (11.06.2010)

Spojenie Greengrass - Damon proste nemôže dopadnúť zle. Aj keby mal slabší scenár a to nemá, pútavo podaná zápletka, dynamická a prehľadná akcia, ktorá však nehrá za každú cenu prím, adrenalínová hudba hrajú v jeho prospech. Matt Damon sa síce narodil do roly Jasona Bourna ale ani ako Roy Miller nezlyháva v ničom. Spojenie akcie a politického thrilleru naviac môžem, aj preto je pre mňa Zelená zóna atraktívnejším príspevkom do tématiky ako oscarový Hurt Locker. (11.06.2010)

Film vypráví příběh Roye Millera, praporčíka americké armády, který slouží v Iráku, jakožto předsunutá jednotka pro zajištění ZHN (Zbraní hromadného ničení), bohužel již nekolik misí prochází jen opuštěnými sklady a je mu jasné, že tu není něco v pořádku. Po bližším pátrání a shodě náhod se zaplétá do zpravodajských intryk a hlubších záměrů této války. Srovnání s Jasonem Bournem je zcela zcestné, děj i pointa snímku je zasazena zcela jinam Nepřeba poukazovat na dynamickou kameru a dobrý hudební doprovod, který podtrhává Akčně Dramatickou složku filmu. (08.08.2018)

Kdysi dávno v zemi Zla zvané Mordor temný pán Sauron kutil cosi nekalého s magickými prsteny. Byl by jistě ovládl celou Středozemi, ale naštěstí se mu postavilo devět statečných v čele s dobrým mágem Gandalfem a jeho Pytlíkem Frodem, kteří nalezli Jeden prsten a - ehm, těsně vedle. Jiná pohádka. Kdysi dávno v zemi Zla zvané Irák temný pán Saddám kutil cosi nekalého se Zbraněmi Hromadného Ničení. Byl by jistě ovládl celé Středomoří, ale naštěstí se mu postavila Koalice ochotných v čele s dobrým prezidentem Bushem G. W. a jeho Pytlíkem Blairem, kteří nalezli prd. V té válce vůbec nešlo o zištné zájmy, kdepak, neboť "část" ropných polí patří Iráckému lidu, jak nám vtipně vysvětlí Bird a Fortune. A tady začíná náš příběh, příběh o hledání ZHN. Zbraně ovšem byly tak dobře ulity, že nikdo neví kam. Nebo že by to bylo jinak? Upřímně kdo má všech pět pohromadě a každý ráno nevzdává čest vlajce s hvězdami a pruhy musel o důvodech důvodně pochybovat už před válkou. Ke cti filmu nutno přiznat, že k neexistujícím ZHN (či spíše dávno zrušeným - paradoxně po první válce v Zálivu američtí představitelé jakékoli zmínky o iráckých ZHN popírali, aby nemuseli vlastním vojákům hradit nákladnou léčbu a čelit otázkám, kde se ty ZHN vzaly) zaujímá jednoznačný postoj. Na druhou stranu trochu zamrzí, že když už se tvůrci rozhodli šlápnout do vosího hnízda, mohli poukázat přímo na nejvyšší představitele a ne jen obvinit "anonymní" nomenklaturu okolo, která se nechala přesvědčit vlastní propagandou. Film samotnej je samozřejmě výborně natočen, akce je dynamická a přitom realistická, tak jak to kromě Greengasse předvádí třeba Michael Mann. Jen škoda vzpomenutého klouzání po povrchu, takže si občas divák klade otázku jestli je to inteligentní film s akčním dějem nebo prostě jen akční film s inteligentním dějem. Na závěr ovšem chci poznamenat, že na demokracii přecejen něco je, když je něco takového možno natočit, byť to určitě není jednoduché. (07.06.2010)