Precious

Po pozretí tohto filmu som mal trochu zmiešané pocity. Bol to dobrý film, ale nie až tak dobrý, ako som čakal, a bohužiaľ, nič excelentné som na ňom nevidel. Okrem toho ma počas sledovania dosť rušili pasáže s predstavami hlavnej hrdinky. Čakal som predsa len trochu viac, jednoducho keď pozerám drámy tohto typu, chcem byť prekvapený, šokovaný, chytať sa za hlavu a pýtať sa samého seba, ako sa vôbec niečo také mohlo stať. Tu to proste nefungovalo, chýbali mi aj emócie, a tak sa mi film nedostal pod kožu takmer vôbec. V tejto tématike jednoznačne odporúčam radšej The Heart Is Deceitful About All Things. Drámu hodnotím na 60-65%, a to hlavne za pekný príbeh a vynikajúce herecké výkony. (22.12.2009)

Předsudky vůči filmům se nevyplatí... Precious nakonec skutečně je silný film, který stojí za to vidět a Oscara jsem mu přál mnohem více než favorizovanému Hurt Lockeru. V podstatě jednoduchý příběh o nefungujícím vztahu dcery a matky obalený mnoha dalšími problémy.Připomnělo mi to Rekviem za sen. To má ale tu výhodu, že drogy jsou mnohem víc "cool" téma a film o rasizmu, obezitě a hledání sebe sama vzbuzuje už před shlédnutím pocity kýčovitosti a moralizování. I já tu chybu udělal, ale po Precious si dám na brzké soudy pozor. Místy sice skutečně trochu moc tlačí na pilu, to nemá smysl popírat, ale stejně jde o dobrý film, který se sice snadno odsoudí jako kýč, ale ono je potřeba točit takové filmy... (14.02.2010)

Na Precious ma zaujali dve veci, ktoré by som od podobne ladeného filmu nečakal. Za prvé je to pohľad do afroamerickej komunity, ktorý dokáže byť poriadne krutý aj bez toho, aby sme sledovali dealerov drog, zo zbraní strieľajúce deti a chápavo kývali hlavou nad bezvýchodiskovosťou situácie. Precious si vystačí "iba" s krutým životom ako takým, bez akcie, sprevádzajúcej spomenuté charakteristické prvky "černošských" filmov. Za druhé cítiť vo filme niečo ako autorský vklad, ale neviem, či striedanie nálad nie je spôsobené iba románovou predlohou, ostatné Danielsove filmy som nevidel. Z toho vyplýva aj jediná výčitka, mierne zbrzdené tempo v druhej časti filmu. Príjemným bonusom je vidieť Mariah Carey prvý krát na kamere v "civile", ako priemerne vyzerajúcu štyridsiatničku. Bola mi tak sympatickejšia, ako v jej ľubvolnom videoklipe. Zato Kravitz musí byť čávo vždy. (27.12.2012)

Napřed ke kladům tohoto filmu - velmi povedené herecké obsazení v čele z naprosto excelující Mo'Nique, v roli odporné a zlé matky, Gabourey Sidibe se ujala hlavní role poměrně obstojně a člověk jí prostě musí fandit. Zápory - Zejména v první půli, jsem se občas dost nudil...děj nikam moc nepospíchá a hlemýždím tempem se sune k očekávanému vyvrcholení filmu, narozdíl od některých ostatních uživatelů šel celý film emočně mimo mě...samozřejmě že jsem hlavní hrdince přál, aby se dostala ze spárů své zlé matky, ale nijak zvlášť jsem to neprožíval...navíc v některých scénách to po dialogové stránce poněkud skřípalo. 60% (12.07.2010)

Není to film dle mého gusta a během jeho sledování jsem dlouho odolával, abych šel za těmi emocemi, které to ve mně chtělo vyvolat - nakonec mě ale přece jen dostal a titulní postava si získala mé sympatie - když v závěru vítězně odchází se svými dětmi, člověk jí nemůže nedržet palce, protože její kuráž je skutečně obdivuhodná. Je to film, který ví, co chce říct a jak toho dosáhnout, čehož si cením, ale přesto jsem měl pocit, že občas je toho fakt už moc - mám na mysli to, čím si musí Precious projít. Občas jsem se dokonce neubránil smíchu, protože se to podle mě přehouplo až do nechtěné směšnosti. Co mě ovšem na tom filmu dostalo bez výhrad, byla postava učitelky v hereckém ztvárnění Pauly Patton - její úchvatný zjev mě zcela okouzlil a v té roli si ji prostě nejde nezamilovat, tak moc je v ní skvělá, a tak moc je její postava skvělý člověk. Což lze však na druhou stranu brát i jako určité negativum filmu - všechny postavy mají dosti černobílé charaktery: buď jsou naprosto kladné nebo dokonale záporné, nic mezi tím. (V případě matky se to dosti změní až v drásajícím závěru, kdy jsou její motivace konečně vysvětleny). Čili, jak už jsem řekl, osobně takové filmy nevyhledávám a není to můj cup of tea, ale když už jsem se k němu dostal, dost to mnou otřáslo a budu to z hlavy dostávat dlouho. Když nic jiného, člověk si u takového filmu minimálně uvědomí, jak se má dobře - ve srovnání s tím peklem, kterého je v tom filmu svědkem, se prostě najednou většina starostí jeví strašně malicherně. (29.04.2017)