Na odstřel

Vyškrtněte Affleckův tupý nicneříkající výraz a nadbytečnou postavu zásadové žurnalistky Helen Mirren a zůstane vám jen to nejlepší, co si od konspiračního politického thrilleru můžete coby nezaujatý divák přát. Je tu skvělá zápletka, hutná atmosféra modelovaná hromadou politické špíny a zakázaných machinací, náramně vydařená hudba a čtyři nebo pět výborných herců, kterým věříme, že svými postavami žijí a dýchají pro ně. Ale pozor. je to pořád jenom vysoce stylizovaná a šikovně nakroucená hollywoodská zábava s neohroženým Crowem a pohlednou McAdams, kde efektní honba za spravedlností vysoce převyšuje poctivé motivy klasických snímků o spiknutí. Ale nezbývá než si zvyknout, protože lépe než takhle to dnes v daném žánru asi nelze - a já osobně si nestěžuji.. 80% (10.05.2014)

Ač mírně pupkatý, ukázal Maximus Decimus Meridius, že péro je mnohdy ostřejší, než meč.. Politicko-ekonomická moc vs. sedmá velmoc. Rozplétací tanec na tenké linii mezi policejním případem a novinářským příběhem, aneb není potřeba interpretací ani názorů, když máte možnost nakrmit tiskárenské stroje drtivými fakty.. Macdonaldovo vyšetřování Pizzaboygate bezesporu slušně odsýpá a může se opřít o velmi dobré herecké výkony (Crowe, Bateman, Wright), ale těžko se smiřuji s nyní moderními twisty za každou cenu, obzvláště pokud jsou vykonstruované a mávají arogantně rukou nad dosavadním děním. Není nutno před jménem Gilroy automaticky stahovat kalhoty, neboť i jeho brod často bývá daleko a sklouzává do konfekční produkce.. Ostatně, co taky čekat od filmu, jehož nejlepší scéna je první příjezd Cala a jeho švédského odpadkového koše na místo činu za songu "The Night Pat Murphy Died" a co marně schovává Afflecka do stínů digitálních kamer, aby (ne)vynikl jeho široký herecký rejstřík.. (25.02.2013)

Poctivě natočený thriller s (ne)šokující pointu, kde nečekaně kraluje ve vedlejší roli překrásná Rachel McAdams. Bohužel, film místy ztrácí tempo, kratší stopáž by určitě neuškodila. I přesto se na to díky brilantním hercům a chytlavě gradující hudbě (že by Jason Bourne?) dobře kouká. Není to sice na Oscara, ale také to určitě není na odstřel. (24.10.2009)

Scénář: Tony Gilroy, Matthew Michael Carnahan, Billy Ray .. Kongresman na odstřel. __ Hýčkanější scénáře si Tony Gilroy radši točí sám, ale nijak horší politicko-thrillerové dílo to, díky silnému triu pisálků, nebylo. Propletené investigativní linie jsou ryze poctivého, oldscool ražení, kdy je sice znalejším divákům zápletka a její směřování bez výrazných rafinovaných kliček jasná a otázkou zůstává jen vyhlížení závěrečného rozhřešení. V čem je však Kevin Macdonald mnohem lepší, než třeba Gilroy, je režie. Díky němu je snímek velice dobře stravitelný, má povětšinou svižné tempo a úhledný kabát s přesným, dokreslujícím soundtrackem. Ruku v ruce s tím jdou herci, kterým bezesporu kraluje novinářský vlk Russel Crowe i s tím svým nadýchanějším účesem a břichem. 75%. ___ Buďte snobem a čtěte poctivé papírové noviny. (28.05.2009)

Tento typ filmů ve mně vyvolává podivnou cukavou schizofrenii, kdy si říkám: "Celé to řídí vrátný! Bylo to jen nahrané! Jenom sen umírajícího dědečka! Affleck je ve skutečnosti žena!" Mé racionální já zase přemítá, že pokud to scenáristé myslí vážně, tak nemůže příběh, kde si začínají s nadnárodní společností, která podniká v oblasti války, skončit nijak jinak, než kardinálně špatně, takže jakýkoliv náznak pokusu o happy end by si nutně vyžádal mé kardinální pohrdání. Tvůrci kolem toho částečně elegantně zabruslili. Každopádně tento druh filmů mi skoro vždycky přijde emocionálně naprosto inertní, což potlačí všechny jiné potenciální kvality. (23.02.2013)