Soudné sestry

Musím dát plné hodnocení. Soudné setry považuji za slabší Pratchettovu knihu, plnou hluchých míst. V této divadelní hře naštěstí pochopili, že některé dějové odbočky bylo třeba vyškrtnout, anebo místy děj zjednodušit. Výsledkem pak je tato velice zábavná a nápaditá adaptace. A právě faktu, že režisérka a skvělí herci dokázali vytáhnout poněkud průměrný příběh do strhující podívané, si velice cením. (30.11.2017)

Na to, že šlo o školní akci, jsem se bavila až ukrutně dobře. Akorát první půle by se dala zredukovat na nějakých dvacet minut a naopak část po přestávce bych kapánek natáhla. Ale co na Smrtě a královnu se špičatejma prsama (a hlavně na ten odloženej pohárek) asi budu ještě nějakou dobu s úsměvem vzpomínat. Mohlo by bejt víc takovejch mimoškolních dopolední v rámci vzdělávání. (08.11.2008)

Jsem příznivcem sci-fi a fantasy mě míjí což se dá přirovnat ke Spartě a Slávii. Byl jsem zvědavý, jestli se na tento kus bude dát dívat nefanouškovským okem , když o kosmologii Zeměplochy nic nevím. Trochu mě vyděsil i popis, že je kus střihnutý shakespearovskými motivy společně s problémy národního hospodářství, a s problémem xenofobní nesnášenlivosti. V Zeměploše jde prý o odraz nějakého skutečného světa a čarodějky zde zajišťují zeměploššskou stabilitu. Intenzivní přenos energií zde prý může mít až viditelnou podobu. Působí to na mě jako taková akční pohádka, veselá fantasy. V představení vidíme rychlé střídání scén, je tu výrazná stylizace postav a zajímavá práce se zvukem, nebo barevná výtvarná stylizace. Lze se kromě smíchu i bát. V druhé půlce mě zaujala pravdivá hláška "čas je jako guma, umíš si ho natáhnout jak se ti to hodí". (31.01.2018)

100%, Nejenom jelenům slušejí parohy, může je nosit vlčák i drozd, jen ježek nemůže, radši jdi od toho, i když ta ježková je pěkná kost. Usměj se na lišku, navštiv ji v pelíšku, za trochu lásky bys světem šel bos, u ježků neklepej, radši jdi od toho, i když ta ježková je pěkná kost! Refrén Když rozdovádíš sta a sta a starou ježkovou, jí postaví se ka a ka a každá bodlina. Však tobě zvadne ta a ta a ta tvá jediná, Však tobě zvadne ta a ta a ta tvá jediná. Ježkové prostě takové už jsou, ač chtěli by to tak stejně nemohou... Tohle prostě miluju! (17.11.2008)

Píchy píchy umřu smíchy... A nebo že by ne? Soudné sestry, adaptaci šesté zeměplošské knihy Terryho Pratchetta, jsem na prknech Divadla V Dlouhé viděl již dvakrát... A pokaždé ve zcela jiném "světle". Poprvé před lety to bylo skvělé, osvěžující, plné elánu a šlo o příjemné zpestření pražské divadelní scény. Skvělé obsazení výsledný dojem pak již pouze umocňovalo a nijak nevadilo ani několik slabších "estrádnějších" momentů. Výstupy Smrtě v podání Petera Vargy právem zkultovněly. Podruhé to bylo v červnu 2007 a šlo o zážitek o jednu kvalitativní třídu horší. Nevím zda již je soubor tímto kusem znuděn, ale šlo o ostudně odfláknuté a bez šťávy odehrané představení. Dobře odvedené řemeslo, ale nic navíc do toho ansámbl nevložil. Bylo až příliš evidentní, že spoléhají na památné momenty, které vždy zaberou - a nutno uznat, že zabraly i tentokrát. Jde nesporně o dobrý kus. Na to je Pratchettovská parafráze Shakespeara až příliš výtečná. A kamery České televize naštěstí zaznamenaly první případ. (07.11.2007)