Vévodkyně

Kterak chce vévoda syna a narodí se mu tři dcery. Jeho úsilí po dosáhnutí mužského potomka je nezměrné. Ve zbytku filmu se večeří, snídá, tančí a souloží. Výtvarná stránka není nikterak ohromující, režijní unylost zadupává atmosféru a strhává do průměru i herce. Z filmů s Keirou je tento nejslabší, přesto v něm opět ukáže bradavku, i když se tento jev stává čím dál méně vzácnějším.... (22.11.2008)

Freedom is absolute....Tradičněji, vážněji a s anglickým chladem portrétovaná souputnice Marie Antoinette- bez rockových riffů, fontán šampaňského a rozevlátě opulentnímu stylu. Ale dřeň zůstává stejná- hledání svobody v okovech manželství, povinnost předat genetickou informaci mužskému potomkovi v posteli dle metody: close your eyes and think of England, manžel, který projevuje city zásadně psům a dívka, která má navzdory sešněrovaným korzetům volnou duši. Příliš volnou na pozvolna probouzející se 18. století. Nádherně oduševnělá Keira Knightley vdechla své nešťastné Georgianě veselý dívčí půvab Elizabeth Bennet i tragický osud Celie z Atonement- a desítky podob mezi nimi. Je- li tenhle zručně, ale nikterak vynalézavě natočený historický memoár čtivý a oživlý, pak především díky ní. Trvalo ještě více než sto let, než první ženy získaly volební právo. 75% (26.01.2009)

Zdá se mi to nebo se historické filmy dostávají do stádia, kdy je dobré natočit historický film o každé události, o každé historické postavě, která kdy vůbec žila. Za chvíli se tak dočkáme historického filmu o žebrácích z Paříže nebo o mrtvole, kterou v 10. Století vyplaval Dunaj. Na druhou stranu nemůžu této vévodkyni vytknout, že její život zrovna nic lehkého nebylo. Dokonce mě to donutilo se o ní dočíst více informací, než je jen ve filmu. Keira Knightley to každopádně zvládla a popravdě se přiznám, že jsem na historický film nekoukal s takovým zájmem jako právě na život této vévodkyně. Pro mě neznámý příběh z historie tak herci dokázali zfilmovat velice zajímavě se vším všudy. S dobovou atmosférou, hudbou, kostýmy, postavami, lidmi...se vším všudy. Zajímavý, že hazard ve filmu zase tolik neukazovali, prý doteď dluží zemi tři miliony liber. (23.05.2011)

Keira v dalším kostýmním historickém spektáklu, tentokráte však s minimálním rozpočtem a herecky schopným protihráčem, který Keiru mnohdy i zastiňuje. Ralphova sterilita je pravým protikladem Keiřiny hyperaktivity i co se týče hereckého projevu, kde u mě tentokráte zvítězilo minimalistické herectví. Ralph v roce '08 potřetí a potřetí dokonale. S Keirou jsem viděl už jen jedno kostýmní představení (Pýcha a předsudek) a tady si mě získala více, její hrdinka to rozhodně neměla lehké (která žena také před dvacátým stoletím měla, že ano) a na to, co všechno ji osud nadělil to zvládla rozhodně s přehledem, ode mě tedy klobouk dolů. Zmínit bych měl i režiséra jménem Saul Dibb, kterého do budoucna určitě budu sledovat, na to, jaký měl rozpočet předvedl docela pěkné divadélko. Pochválit musím také Rachel Portmanovou za její hudební doprovod, který je v každém filmu velice příjemným pojítkem k vizuální stránce filmu. Vévodkyně se sice ze začátku zdála býti odměřenou sondou do života jedné (před zhlédnutím absolutně neznámé) postavy anglické historie, avšak už po deseti minutách jsem se do příběhu zakousl a vychutnával si toto výživné sousto po celých 110 minut. (11.02.2009)

Trochu jsem se bál, že půjde jen o další politicky korektní feministickej pohled na dějiny, ale nestalo se tak. Dobu to naopak vystihuje dle mého velmi dobře a i despotický manžel je jen člověk vychovaný ve své době, nikoli zlý člověk. Pro mě to byl i díky skvělému Ralphu Fiennesovi film spíš o něm a o podobě života vyšších tříd, na němž skutečně není mnoho co obdivovat. (24.04.2009)